Mimořádná zpráva

Češi více recyklují staré elektrozařízení, nový zákon teď vyvolává naděje i obavy

Ekolamp Článek připraven ve spolupráci
13. 6. 2019 14:50
Češi se zlepšili ve sběru vysloužilého elektrozařízení, k recyklaci ho loni odevzdali v meziročním srovnání o devět procent více, a to 16 672 tun. Nejvíce třídí pračky, myčky, sporáky, nejméně světelné zdroje. Nová pravidla sběru elektroodpadu upravuje návrh zákona o odpadech, který je nyní v připomínkovém řízení.
Velké domácí spotřebiče čím dál tím častěji končí ve sběru a ne na louce za městem.
Velké domácí spotřebiče čím dál tím častěji končí ve sběru a ne na louce za městem. | Foto: Shutterstock

Nejčastěji lidé do sběru odevzdávají velké domácí spotřebiče - pračky, myčky, sporáky nebo varné desky. Více než 36procentní podíl na sběru elektra měla zařízení informačních technologií, tedy telefony, počítačové myši, tablety, klávesnice a kalkulačky.

Nejméně skončilo ve specializovaném odpadu světelných zdrojů, které patří k nejlehčím elektrozařízením. Vyplývá to ze statistik společnosti REMA Systém, která zajišťuje zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení.

"Lidé se tak mnohem rychleji zbavují velkých nefunkčních přístrojů, pro které není u nich doma místo," řekl generální ředitel REMA David Vandrovec. Dodal, že menší výrobky, jako jsou třeba mobilní telefony, elektronické hračky, žárovky nebo zářivky, lidé častěji schovávají doma v šuplíku, nebo je vyhazují do směsného komunálního odpadu.

Co bude s elektroodopady dál?

Nový zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností, který je součástí velkého zákona o odpadech a nyní v meziresortním připomínkovém řízení, navrhuje zavedení několika nových pravidel pro sběr. Jde například o povinnost kolektivních systémů zajistit místo zpětného odběru, pokud je o to obce požádají.

Zároveň se výrobci elektrozařízení nově v každém kalendářním roce, počínaje rokem 2021, zavazují sbírat minimálně 65 procent elektroodpadu vzhledem k množství elektrozařízení uvedeného na trh.

Návrh ministerstva životního prostředí však nezohledňuje stupně nebezpečnosti, což podle kritiků novely může vést k tomu, že se bude sbírat pouze ekonomicky atraktivní elektroodpad. "Některé kategorie, například zářivky, jsou totiž nebezpečným odpadem a jejich sběr a recyklace jsou extrémně finančně náročné. Oproti tomu jiné typy elektroodpadu, jako třeba mobilní telefony, IT zařízení a některé domácí spotřebiče, jsou naopak z ekonomického úhlu pohledu zajímavé, protože se jejich sběrem a recyklací dají získat dobře zpeněžitelné suroviny," říká obchodní ředitel Ekolampu Petr Číhal.

Co je kolektivní systém?

Kolektivní systém sdružuje výrobce (a dovozce) elektrozařízení, za které plní jejich povinnosti týkající se zpětného odběru elektrozařízení, které jim ukládá zákon o odpadech.

Podle ministerstva ale takové obavy nejsou namístě. "Dosavadní praxe to nepotvrzuje," říká Ladislav Trylč z odboru odpadů, podle kterého se nebezpečný odpad již běžně sbírá. "V roce 2017 bylo sebráno celkem 51,2 procenta elektroodpadů. Velkých domácích spotřebičů, včetně chladicí techniky, se přitom sebralo 52 procent, výbojek a zářivek 44,5 procenta a spotřebitelských zařízení, včetně televizorů, dokonce 119 procent. Všechny tyto skupiny mají přitom povahu nebezpečného odpadu," vypočítává Trylč.

V současnosti je za cíl sběru zodpovědný pouze stát, výrobce tedy nemůže ke sbírání elektroodpadů nijak donutit. A právě to se má novým zákonem změnit. "Ministerstvo nově navrhuje, aby za budoucí splnění cíle sběru elektroodpadů ve výši 65 procent od roku 2021 byl odpovědný výrobce," dodává Ladislav Trylč.

Nebezpečný elektroodpad se podle ministerstva nepřestane v budoucnu sbírat, což potvrzují i samotní prodejci. "Lidé si stále více uvědomují ekologickou odpovědnost. Předpokládáme tedy, že k nám budou nosit elektroodpad i nadále. A to i takový, který obsahuje nebezpečné látky," říká tisková mluvčí sítě prodejen Datart Eva Kočicová.

Petr Číhal si ale myslí něco jiného. "Ministerstvo každý rok slibovalo, že nový zákon velmi rychle vstoupí v platnost a že separátní cíle dopadnou tvrdě na povinné osoby. Většina odpovědných osob tedy začala sbírat právě proto, že očekávala přísnější podmínky. V dubnu 2019 ale tyto separátní cíle z návrhu zákona najednou zcela záhadně zmizely," dodává Číhal, podle kterého je naivní domnívat se, že by se raději vybíraly nákladné zářivky než třeba sporáky, jejichž sběr zajistí výnos z recyklovatelných materiálů.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

před 38 minutami

Prováděcí zákon k brexitové dohodě prošel první zkouškou, poslanci ale odmítli projednávací plán

Britští poslanci posunuli prováděcí zákon k brexitové dohodě do další fáze legislativního procesu. Návrh prošel první zkouškou v dolní komoře britského parlamentu, když jej po druhém čtení podpořilo 329 zákonodárců, zatímco proti bylo jen 299. Britská média úvodní vítězství vlády očekávala. Poslanci ale později odmítli plán projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě. Vadí jim, že jim vláda na schvalování zákona vyhradila jen tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy