Praha - Současná vyhrocená debata o novém Prunéřovu, kvůli níž dokonce rezignoval ministr životního prostředí Jan Dusík, je možná zbytečná. Česko totiž tuto elektrárnu nepotřebuje.
Vyplývá to aspoň z unikátní studie Chytrá energie, která přináší návod na radikální proměnu české energetiky, aby co nejméně zatěžovala životní prostředí a zároveň ponechala lidem dosavadní komfort.
Právě zveřejňovaný dokument několika ekologických sdružení, která ho připravovala tři roky, zdánlivě nepřináší nic nového. Mezi základní stavební kameny nové energetiky zařazuje "tradiční" opatření, jako jsou výrazné energetické úspory nebo masivní rozvoj obnovitelných zdrojů - biomasy či slunce.
Zásadní novinkou však je, že si organizace nechaly od renomovaných expertů vypracovat sadu podkladových studií, které například propočítaly, jaké jsou možnosti výroby zelené energie. Dalším zdrojem byly výsledky Pačesovy komise.
Prestižní Wuppertalský institut, který zpracovává analýzy třeba pro německé ministerstvo životního prostředí, pak připravil konkrétní scénáře vývoje české energetiky do roku 2050. Celá studie je k nahlédnutí - ZDE.
"Plán se neomezuje na součty potenciálů na papíře, ale konkrétně kalkuluje, kolik lze v realitě české ekonomiky opravdu využít," stojí v úvodu zprávy, kterou má Aktuálně.cz k dispozici. Pod studií jsou podepsáni lidé z Hnutí Duha, Greenpeace, Ekologického institutu Veronica, ze sdružení Calla a z Centra pro dopravu a energetiku.
Zákaz nových uhelných elektráren v zadání nebyl
Podle německých expertů se přitom nový Prunéřov nemusí vůbec stavět. A i tak by mělo být elektřiny pro české domácnosti a podniky dostatek. "Prunéřov skutečně nepotřebujeme," řekl Aktuálně.cz Karel Polanecký z ekologického Hnutí Duha, který se na vzniku zprávy Chytrá energie také podílel.
To, že se Česko obejde bez nového Prunéřova a dalších nových uhelných elektráren, přitom vypočítali němečtí experti sami. Zadání od českých organizací neznělo: "Už žádné nové uhelné elektrárny."
Cílem jsou dvě tuny oxidu uhličitého na hlavu
Základním cílem studie Chytrá energie je výrazně omezit české emise skleníkového oxidu uhličitého - v ideálním případě pod dvě tuny na obyvatele (v současnosti je to 12 tun, čímž se Česko řadí mezi největší znečišťovatele v Evropě).
"Aby se do poloviny století podařilo snížit znečištění na potřebnou úroveň, bude nutné redukovat spotřebu uhlí na 7 procent současného stavu," uvádí se ve více než stostránkové studii. "Proto s jeho využitím počítáme především v průmyslu. Ve výrobě tepla a elektřiny bude potřeba uhlí postupně, krok po kroku zcela nahradit. Propočty Wuppertalského institutu potvrzují, že je to možné."
Až 76 procent zelené elektřiny
Velká role by podle navrhovaných plánů měla patřit spalovnám a výtopnám na biomasu, větrným nebo slunečním elektrárnám.
"Domácí obnovitelné zdroje nyní vyrábějí přibližně pět procent spotřeby energie. Ledaskdo je proto předem odepisuje coby sympatický, leč okrajový zdroj," připomínají autoři studie Chytrá energie.
"Kalkulace ale potvrdily, že kolem roku 2050 mohou v kombinaci se zateplováním domů, lepšími spotřebiči nebo inovacemi v průmyslu pokrývat asi 49 procent české poptávky po energii, respektive 76 procent elektřiny."
Dovoz zeleného proudu
Velký potenciál je podle autorů studie v úsporách a "zeleném" teple. "Možnosti zateplování a výroby tepla z obnovitelných zdrojů jsou dokonce větší než současná spotřeba uhlí a zemního plynu," upozorňuje se v dokumentu, podle něhož lze do roku 2050 snížit spotřebu elektřiny až o 14 procent.
Česko je v současnosti jedním z největších vývozců elektřiny v Evropě. Zároveň je velmi závislé na dovozu ropy a plynu. Autoři navrhují, aby Česko raději začalo dovážet elektřinu vyrobenou v obnovitelných zdrojích., takže nakonec by asi 95 procent elektřiny bylo zelených.
"Česká zelená energetika sice nestačí k pokrytí současné spotřeby, cílenou legislativou však lze nastartovat inovace, které pomohou importovanou (fosilní) ropu nahradit importovanou (čistou) elektřinou. Přitom celková závislost na dovozu bude ve výsledku podstatně menší," píše se ve zprávě Chytrá energie.
Fond na podporu zateplování
Autoři rovněž navrhují, aby vznikl speciální Fond energetické nezávislosti, kam by stát ukládal výnosy z používání fosilních paliv. Peníze by pak pomohly k zateplení prakticky každého domu v zemi.
"Lepší normy přimějí developery, aby stavěli domy s nízkou spotřebou. Nový zákon o obnovitelných zdrojích tepla pomůže obcím s investicemi do výtopen na biomasu a kogeneračních jednotek. Reforma mýtného motivuje firmy, aby raději posílaly své zboží po železnici než kamionem," vyjmenovávají autoři studie několik dalších kroků, jak podpořit zelenou energetiku.
Mezi základní podmínky přechodu na zelenou energetiku patří i ekologická daňová reforma nebo zákon o postupném snižování emisí skleníkových plynů.
Vzorem může být Dánsko
Česko si podle autorů studie může vzít vzor například z Dánska, které za posledních dvacet let zvýšilo svůj ekonomický výkon takřka o polovinu.
"Za stejnou dobu tamní spotřeba energie stoupla o pouhou dvacetinu, hrubá spotřeba elektřiny klesla o 4 procenta a emise oxidu uhličitého na jednu vyrobenou kilowatthodinu jsou o 42 procent menší. A to teprve v Dánsku začínají," konstatuje se v dokumentu.
Studii českých ekologických organizací Chytrá energie chválí noví potenciální ministři životního prostředí Petr Petržílek z ČSSD, Bedřich Moldan z TOP 09 i Martin Bursík ze Strany zelených.
"Jde o důkladnou studii zpracovanou na základě seriózních podkladů, která přináší řadu zásadních podnětů. Jsem velmi rád, že tento text je na stole, v žádném případě nesmí zapadnout, nýbrž se stát součástí vážné a velmi potřebné diskuse," uvedl například senátor Bedřich Moldan, který je zároveň ředitelem Centra Univerzity Karlovy pro životní prostředí.
