


Téměř tisíc let neopustila francouzskou půdu. Až v noci na pátek dorazila do Londýna slavná tapiserie z Bayeux – 70 metrů dlouhá, křehká tkanina těžko vyčíslitelné hodnoty. Přísně střežený převoz kamionem doprovázely obavy historiků i restaurátorů. Pokud se látka s deseti tisíci dírami ještě více poškodí, Británie zaplatí astronomické odškodné.

Když Britské muzeum spustilo předprodej vstupenek na výstavu, která začne 10. září, servery málem zkolabovaly. Jen za první den zmizelo 100 tisíc lístků. „Bylo to jako snažit se sehnat lístky na festival Glastonbury,“ řekl ředitel muzea Nicholas Cullinan, kterého citovala agentura AP. „Je úžasné, že se lidé tak moc zajímají o tisíciletou výšivku.“
Není to ale obyčejná látka. Téměř 70 metrů dlouhá a velmi křehká vyšívaná tapisérie z 11. století opustila ve čtvrtek Bayeux na západě Francie ve dvojitém kontejneru, který byl speciálně navržen tak, aby během přepravy kamionem do Británie minimalizoval vibrace.
Výjimečné dílo vypráví o dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem. Zachycuje události, které vedly k bitvě u Hastingsu v říjnu 1066, kdy Vilém porazil vojsko posledního anglosaského krále Anglie Harolda II., který v bitvě padl. Vilém Dobyvatel se stal prvním normanským králem Anglie.
Na tapiserii je zobrazeno celkem 626 lidí a 737 zvířat a vypráví příběh v 58 scénách plných živých a někdy i krvavých detailů. Najdeme zde scény boje muže proti muži, zohavená těla i nešťastného Harolda, kterého zasáhl šíp přímo do oka.
Historici se domnívají, že tapiserii nechal zhotovit biskup Odo z Bayeux, Vilémův nevlastní bratr, a že ji pravděpodobně ušily ženy v Anglii – možná jeptišky –, než zamířila přes Lamanšský průliv. Většinu uplynulého tisíciletí strávila ve městě Bayeux v severozápadní Francii, s výjimkou dvou krátkých období, kdy byla vystavena v pařížském Louvru.

Celá akce připomínala hollywoodský film. Přestože historickou zápůjčku oznámil už v červenci 2025 francouzský prezident Emmanuel Macron ve snaze oživit kulturní vztahy s Londýnem po brexitu. Ale z bezpečnostních důvodů byly všechny podrobnosti o tom, kdy a jak se slavný artefakt do britské metropole dostane, státním tajemstvím. V Britském muzeu bude tapiserie vystavená od 10. září do 11. července 2027.
Kamion se speciálním dvojitým kontejnerem, který eliminoval jakékoliv vibrace, vyrazil z Bayeux ve čtvrtek. Cesta dlouhá 560 kilometrů trvala jedenáct hodin. Když v noci pod policejním doprovodem nákladní vůz pomalu zacouval k rampě Britského muzea, přítomní diplomaté a restaurátoři propukli v napjatém tichu v potlesk.

Převoz vyvolal mezi francouzskými památkáři obrovskou vlnu nevole a strachu. Struktura vzácné výšivky z vlny a lnu je totiž extrémně oslabená – experti na ní napočítali 30 nezajištěných trhlin a téměř deset tisíc děr.
Restaurátorská studie z roku 2021 přitom varovala, že jakákoliv cesta delší než jedna hodina představuje pro artefakt fatální riziko. Británie proto musela podepsat drsnou podmínku: pokud se tapiserie vážně poškodí, vyplatí Francii 800 milionů liber (přes 22,7 miliardy korun).
Vzácný náklad teď stráví několik dní v hermeticky uzavřeném prostoru muzea, kde se musí aklimatizovat na londýnské ovzduší. Teprve poté ho experti opatrně rozbalí.

V Londýně zůstane tapiserie do 11. července 2027. Poté se vrátí zpět do Normandie, kde ji čeká generální oprava. Od roku 2028 by měli restaurátoři tisícileté plátno opravovat přímo před zraky veřejnosti v muzeu v Bayeux, aby se předešlo jeho dalšímu nebezpečnému stěhování.
„Je to úžasný pocit, že se to po tak obrovském množství práce, plánování, péče a úvah skutečně děje,“ řekl ředitel muzea Cullinan během čekání na příjezd tapiserie. „Je to poprvé za tisíc let, co se tak významný kus britské – a také francouzské – historie ocitne na těchto březích,“ dodal. „Je to neuvěřitelně vzrušující.“
Zdroj: ČTK, AP






Rekordní odměnu v Rusku za zverbování cizince do války proti Ukrajině teď nabízejí úřady v Irkutské oblasti na Sibiři. Tamní gubernátor Igor Kobzev podepsal dekret, podle něhož úřady vyplatí 1,5 milionu rublů (asi 370 tisíc korun) tomu, kdo pomůže, aby cizí občan či osoba bez občanství podepsala kontrakt s ministerstvem obrany. Informoval o tom server Vjorstka, který zveřejnil příslušný dokument.



Kazatel Cyril Burget odmítl svědčit proti jinému duchovnímu a komunisté ho poslali na sedm let do vězení. Dcera Věra ho ve Valdicích sotva poznala. Po jeho smrti se rodina směla rozloučit jen u zapečetěné rakve a sedmdesát let netušila, kde skončily jeho ostatky.



Rusko v noci na sobotu opět zaútočilo na ukrajinská města: dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal ruský útok na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je 16 zraněných, informují ukrajinské úřady. Na západě Ruska ukrajinský dron zaútočil na auto, na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, vyvázli se zraněním, tvrdí krizový štáb Belgorodské oblasti.



Saúdská Arábie v pátek oznámila, že dočasně uzavřela ropovod vedoucí z východu na západ země. Důvodem jsou čtvrteční útoky, při nichž bylo zraněno několik lidí. Ministerstvo energetiky nejprve neuvedlo, kdo za útoky stojí, v pátek večer ale Rijád podle agentury Reuters sdělil, že ropovod zasáhly drony vypuštěné z Iráku. Irák mezitím útoky odsoudil a nařídil vyšetřování.



Hrdá na to, že dokázala něco unikátního, byla po pátečním triumfu ve čtyřhře na US Open tenistka Kateřina Siniaková. S Američankou Taylor Townsendovou porazily ve finále Robin Montgomeryovou a Ashlyn Kruegerovou 5:7, 6:0, 6:2, přičemž zkompletovaly společný kariérní Grand Slam.