Niamey - Západoafrické vlády chtějí během dvaceti let sehnat a investovat v přepočtu přes 120 miliard dolarů, aby zachránily řeku Niger, a tím i přírodu a obyvatelstvo v povodí řeky.
Od roku 1980 se průtok třetího nejdelšího toku Afriky snížil o více než polovinu.
V povodí 4.200 kilometrů dlouhé řeky žije asi 110 milionů lidí. A v roce 2025 by počet obyvatel v oblasti díky vysoké porodnosti mohl vzrůst na dvojnásobek současného stavu.
Za vysychání přitom může právě člověk, a to rozvojem průmyslu, zavlažováním a činností, která způsobuje klimatické změny.
Oblast patří k rizikovým místům, kde by v budoucnu mohly vypuknout konflikty o vodu. Už nyní dochází v některých oblastech - především v Mali - ke sporům. Jednou z hlavních priorit vlády této chudé země je "získání vody pro všechny obyvatele".
Kvůli nízké hladině je stále obtížnější doprava po řece. Ubývá také ryb. "Plavba už není, co bývala," řekl britské BBC nigerijský rybář David Seitimibowei. "Teď už je na většině míst mělčina."
Expert na problematiku vodohospodářství Ashok Subramanian ze Světové banky si myslí, že by řeka mohla zcela vyschnout. "Pokud nedojde k okamžitým a zkoordinovaným krokům, to riziko tu je," tvrdí.
Právě takovým krokem by měla být dohoda devíti západoafrických zemí o splnění dvacetiletého plánu, který by měl řeku zachránit.
Byl vytvořen specializovaný Úřad pro povodí Nigeru (ABN), který hledá možnosti, jak řeku zachránit a jak předejít možným konfliktům týkajícím se užívání vody.
K záchraně řeky by měla patřit nová nařízení o hospodaření s vodou, rybolovu a dopravy, ale také výstavba nové infrastruktury i hrází a vodních elektráren.
Úřad ABN nyní hledá možnosti, jak celý projekt zaplatit. Zatím se mu podařilo získat asi pětinu potřebných prostředků. Pro první fázi záchrany Nigeru, plánovanou na léta 2008 až 2012, potřebuje v přepočtu 40 miliard korun.
Přečtěte si více o západní Africe:
