Ještě nedávno se mluvilo hlavně o robotech v továrnách. Nejnovější analýzy ale ukazují docela jiný obrázek: umělá inteligence nejrychleji zasahuje kancelářské profese založené na textu, datech a komunikaci. Překladatelé, programátoři, zákaznická podpora i analytici tak nemusejí z trhu práce zcela vymizet, jejich práci však do budoucna zřejmě čeká výrazná proměna.
Překladatelka dnes během hodiny přeloží s pomocí umělé inteligence tolik textu, co dřív zvládla za celý den. Programátor nechává AI asistenta psát rutinní části kódu. Podobné změny už podle výzkumníků nezažívají jen technologické firmy, ale stále větší část kancelářských profesí.
Podle analýzy Mezinárodní organizace práce z roku 2025, která hodnotí, nakolik jsou jednotlivé profese vystaveny dopadům generativní umělé inteligence, zůstávají na předních příčkách administrativní a úřednické profese. Studie zároveň upozorňuje, že expozice roste také u silně digitalizovaných odborných a technických profesí. Jinými slovy: AI už nezasahuje jen rutinní přepisování nebo vyplňování formulářů, ale i specializovanější práci s informacemi.
Podobně vyznívá i výzkum Microsoft Research. Ten vycházel z anonymizovaných konverzací uživatelů s Bing Copilotem a následně je porovnal s databází pracovních činností amerického ministerstva práce. Autoři výzkumu se snažili zjistit, u kterých povolání se úkoly nejvíce překrývají se schopnostmi AI. Nejvyšší skóre použitelnosti umělé inteligence vyšlo u znalostních profesí, zejména v oblastech počítačů a matematiky, administrativy, obchodu a komunikace.
Neznamená to, že pozice zaniknou
Autoři výzkumu ale zároveň zdůrazňují důležité omezení: jejich práce neříká, že tato konkrétní povolání zaniknou. V doprovodném komentáři výslovně upozorňují, že neměřili míru nahrazování lidí, ale to, kde může být AI užitečná při plnění dílčích úkolů.
Právě to je pro debatu o budoucnosti práce klíčové. Ohrožené nejsou nutně celé profese, ale hlavně jejich dílčí činnosti: psaní prvních verzí textů, překlady, rešerše, rutinní komunikace, přepisování, třídění informací, analýzy tabulek nebo příprava podkladů. Tam, kde je práce převážně digitální, opakovatelná a založená na práci s informacemi, má totiž umělá inteligence nejkratší cestu k nasazení.
Přehled: 10 profesí, které podle současných dat čeká největší proměna:
Překladatelé a tlumočníci | Generativní AI dosahuje vysoké kvality při překladech, lokalizaci i jazykových úpravách textů. |
Programátoři a vývojáři softwaru | AI dokáže generovat, doplňovat i opravovat kód a výrazně urychluje rutinní programování. |
Pracovníci zákaznické podpory | Chatboti přebírají velkou část standardní komunikace se zákazníky. |
Administrativní pracovníci | AI zvládá e-maily, zápisy, práci s dokumenty i plánování schůzek. |
Pracovníci zadávání dat | Automatizace dokáže číst, třídit a zapisovat údaje z formulářů i databází. |
Finanční analytici | AI urychluje rešerše, práci s daty, přípravu reportů i rutinní analýzy. |
Novináři, editoři a copywriteři | AI připravuje rešerše, přepisy, návrhy textů i titulky, člověk však zůstává klíčový při ověřování faktů a finální editaci. |
Specialisté marketingu a průzkumu trhu | AI vytváří analýzy, segmentace zákazníků, návrhy kampaní i shrnutí trendů. |
Účetní a účetní asistenti | Rutinní zpracování dokladů, kontrola dokumentů a příprava podkladů se postupně automatizují. |
Právní asistenti (paralegalové) | AI umí analyzovat dokumenty, vyhledávat judikaturu a připravovat první návrhy právních textů. |
Pozn. red.: Přehled vznikl porovnáním nejnovějších mezinárodních studií a analýz (Microsoft Research, Mezinárodní organizace práce – ILO, Anthropic, PwC a Světové ekonomické fórum). Nejde o oficiální žebříček jedné instituce, ale syntézu profesí, které se v jednotlivých výzkumech opakovaně objevují mezi nejvíce vystavenými dopadům generativní umělé inteligence. Studie zároveň upozorňují, že nejde o předpověď zániku těchto profesí, ale o očekávanou proměnu jejich pracovní náplně.
Studie společnosti Anthropic proto nesleduje jen to, co by umělá inteligence teoreticky dokázala vykonávat, ale také to, při jakých pracovních činnostech ji lidé skutečně používají. Autoři zatím nacházejí jen omezené důkazy, že by AI výrazně dopadala na zaměstnanost. Současně ale upozorňují, že právě včasné měření může pomoci odhalit zranitelná místa dřív, než dojde k propouštění a rušení takových pozic.
Na těchto místech je AI zatím krátká
Nejde tedy o jednoduchý příběh „AI bere práci lidem“. Spíš vzniká nový typ nerovnosti mezi těmi, kteří s ní umějí pracovat, a těmi, jejichž práce se skládá převážně z rutinních digitálních úkolů. Barometr PwC z roku 2026, založený na více než miliardě pracovních inzerátů, popisuje „dvourychlostní“ trh práce. Firmy, které dokážou AI využívat, podle něj rychleji zvyšují produktivitu, mzdy i počet zaměstnanců.
„V globální ekonomice se začíná vytvářet nová hranice mezi firmami podle toho, jak dokážou využívat umělou inteligenci. Největší přínosy mají společnosti, které AI používají k posílení schopností svých lidí, urychlení inovací a vytváření nových zdrojů hodnoty. Právě ty pak v produktivitě i růstu stále více předstihují podniky, které se soustředí hlavně na automatizaci práce jako takovou,“ popisuje Joe Atkinson, globální ředitel pro umělou inteligenci ve společnosti PwC.
Relativně bezpečnější zatím zůstávají profese, které stojí na fyzické práci, péči, osobním kontaktu nebo pohybu v nepředvídatelném prostředí. Elektrikář, zdravotní sestra nebo pečovatel mohou AI využívat jako pomocný nástroj, ale jejich práce se nedá snadno převést na textovou odpověď nebo digitální výstup.
Celkový dopad přitom nemusí být jen negativní. Zpráva Světového ekonomického fóra odhaduje, že do roku 2030 vznikne 170 milionů nových pracovních míst a 92 milionů jich zanikne. Výsledkem má být čistý přírůstek 78 milionů míst, ovšem za cenu výrazné proměny dovedností. Největší jistotu proto nebudou mít lidé, kteří se AI vyhnou. Spíš ti, kteří dokážou spojit odbornost s kontrolou výstupu.
Současné výzkumy se v jednom shodují: budoucnost práce nebude rozdělovat lidi na ty, které AI nahradí, a ty, které nenahradí. Rozhodující bude něco jiného – kdo se naučí umělou inteligenci využívat jako nástroj. Hodnota člověka se postupně přesouvá od rutinního vykonávání úkolů ke kritickému myšlení, úsudku, kreativitě a schopnosti převzít odpovědnost za konečný výsledek. AI může připravit první návrh. O tom, zda je správný, ale bude ještě dlouho rozhodovat člověk.
VIDEO: Umělá inteligence je takový marketingový pojem a zní to trošku zlověstně, říká programátor Daniel Steigerwald
Zdroj: Microsoft Research: Working with AI: Measuring the Applicability of Generative AI to Occupations, Microsoft Research Blog: Applicability vs. job displacement, International Labour Organization: Generative AI and Jobs: A Refined Global Index of Occupational Exposure, Anthropic: Labor market impacts of AI: A new measure and early evidence, Anthropic Economic Index: Learning curves, PwC: 2026 Global AI Jobs Barometer, PwC: AI reshapes global labour market into two distinct paths, World Economic Forum: The Future of Jobs Report 2025
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Tohle Ukrajinci nečekali. V nejnovější ruské raketě našli „dárek“ od Američanů
Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.
Další evropské zlato z bazénu. Knedla si v Paříži doplaval pro životní výsledek
Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.
Bejlek smetla Plíškovou a čeká ji Krejčíková. Mužům se nedařilo
Tenistka Sára Bejlek smetla v Cincinnati bývalou světovou jedničku Karolínu Plíškovou a po výhře 6:0, 6:2 postoupila do druhého kola. V něm narazí na další krajanku Barboru Krejčíkovou. Nikola Bartůňková zdoalal 4:6, 6:4 a 6:3 Alinu Čarajevovou z Arménie. Na výhru potřebovala sedm mečbolů.
Jeden z nejhorších požárů v dějinách Chorvatska. Z rychlé evakuace se vzpamatovávají i Češi
Oblíbený chorvatský Omiš se během noci proměnil v město v sevření plamenů. Silný vítr hnal požár k domům, stovky lidí musely pryč a nejméně 40 lidí utrpělo zranění, jeden člověk zemřel. Evakuováno bylo na 300 Čechů. Na místě pomáhají také čeští policisté, kteří v Chorvatsku hlídkují s místními kolegy.
Jste loajální k Trumpovi? USA poslaly spojencům v NATO dotazník
Spojené státy chtějí vědět, zda jsou členské státy NATO loajální k politice prezidenta Donalda Trumpa před tím, než učiní rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Washington spojencům nedávno zaslal dotazník o podpoře šéfa Bílého domu.