Neuron Jennifer Anistonové fascinuje vědce už 20 let. Co může znamenat pro medicínu

Před více než 20 lety vědci narazili v lidském mozku na neuron, který reagoval na fotografie Jennifer Anistonové. Od té doby zjistili, že podobné buňky dokážou reagovat nejen na tvář člověka, ale i na jeho jméno nebo další věci, které s ním souvisejí.

Nová studie jednoho z autorů původního objevu nyní shrnuje dvě desetiletí výzkumu a ukazuje, proč mohou být tyto neurony důležité pro pochopení lidské paměti.

Související

Dožívají se více než 110 let. Vědci zjistili, jakou tajnou zbraň ukrývá jejich krev

Vědci tehdy sledovali aktivitu jednotlivých neuronů u pacientů s epilepsií, kteří měli z lékařských důvodů zavedené elektrody hluboko v mozku. Mohli tak zaznamenávat, co se děje v jednotlivých nervových buňkách, když pacientům ukazovali různé obrázky. Jeden z neuronů se aktivoval při pohledu na sedm různých fotografií Jennifer Anistonové, zatímco na desítky dalších fotografií nereagoval.

Výsledky publikovali v časopise Nature v roce 2005. Výsledek zaujal nejen kvůli slavné herečce. Ukázal totiž, že některé jednotlivé neurony mohou být překvapivě selektivní. Vědci je později začali označovat jako concept cells, tedy koncepční buňky.

Neuron nereaguje jen na fotografii

Právě tady začíná být příběh zajímavější. Kdyby neuron pouze rozpoznával konkrétní fotografii Jennifer Anistonové, nebylo by na tom zase tolik zvláštního.

Další výzkum ale ukázal, že některé podobné neurony reagují na různé podoby stejného člověka nebo pojmu. Studie z roku 2009 například ukázala, že jeden neuron může reagovat nejen na fotografie určité osoby, ale také na její napsané nebo vyslovené jméno.

To znamená, že buňka pravděpodobně nereaguje jednoduše na konkrétní obraz. Reaguje na něco abstraktnějšího – na to, co mají různé informace společné. Když tedy vidíme fotografii člověka, slyšíme jeho jméno nebo si na něj vzpomeneme, mozek nemusí všechny tyto informace zpracovávat jako zcela oddělené věci. Některé neurony mohou představovat jejich společný koncept.

Související

Nejdražší ostuda. Chlouba švédského námořnictva šla ke dnu po patnácti minutách

Představme si, že na dovolené potkáme nového člověka. Zapamatujeme si jeho tvář, jméno, hotel, ve kterém jsme se potkali, rozhovor, který jsme spolu vedli, nebo třeba restauraci, do které jsme společně šli. Vzpomínka proto není jedna fotografie uložená někde v mozku. Je to soubor propojených informací.

A právě do tohoto systému zapadají concept cells. Nacházejí se mimo jiné v hipokampu a jeho okolí – tedy v oblastech mozku, které mají zásadní význam pro učení a paměť. Jednoduše řečeno: některé neurony mohou představovat jednotlivé důležité „body“ naší vzpomínky a mozek je mezi sebou propojuje.

Co zjistili vědci za posledních 20 let?

K původnímu objevu se nyní vrací jeho spoluautor Rodrigo Quian Quiroga. V květnu 2026 publikoval v časopise Neuron novou studii, ve které shrnuje 20 let výzkumu concept cells. Podle něj výzkum ukázal, že tyto neurony jsou důležitou součástí systému.

Původně šlo především o překvapivé zjištění, že jedna buňka může reagovat na několik různých fotografií stejné osoby. Pozdější studie ukázaly, že reakce může být mnohem abstraktnější. Dnes proto není nejzajímavější otázkou, proč jeden neuron pozná Jennifer Anistonovou, ale jak se díky podobným buňkám v mozku propojují jednotlivé části našich zkušeností.

Právě pochopení těchto mechanismů má přímý dopad na klinickou praxi. Znalost toho, jak nervové sítě propojují a vyvolávají abstraktní představy, pomáhá neurochirurgům šetrněji plánovat operace v citlivých oblastech řeči a paměti. Zároveň nabízí zásadní vhled do výzkumu neurodegenerativních chorob v čele s Alzheimerovou nemocí, pro kterou je typický právě rozpad těchto jemných paměťových spojení.

Od Jennifer Anistonové k lidské paměti

Původní experiment z roku 2005 se proslavil díky nečekanému výsledku: jeden neuron reagoval na různé fotografie Jennifer Anistonové. Dvacet let dalšího výzkumu ale ukázalo, že podstatné není samotné jméno slavné herečky. Concept cells mohou pomáhat mozku propojovat zážitky s dalšími informacemi. Právě taková spojení jsou důležitá pro vytváření a vybavování vzpomínek.

„Neuron Jennifer Anistonové“ tak není uloženou vzpomínkou na herečku. Je spíš jedním z vodítek, která vědcům pomáhají pochopit, jak lidský mozek z jednotlivých obrazů, slov a zážitků vytváří smysluplné vzpomínky a jak je pomoci uchovat.

Video: „Určitě se něco děje,“ komentuje nárůst duševních problémů neurovědec a psychiatr Jiří Horáček

Zdroj: sciencedirect.com, pubmed.ncbi, cell.com, nature.com