Neuroložka: Práce na směny je riziko, lidé trpí depresí, může to skončit až rakovinou

Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
19. 4. 2019 19:04
Až třetina Čechů trpí problémy se spaním či usínáním. Nekvalitní spánek přitom může ovlivnit nejen aktivitu po celý den, ale také rozvoj civilizačních chorob nebo nádorové bujení. Poruchy spánkového režimu se zdaleka netýkají jen seniorů nebo dospělých středního věku, ale také dětí. Profesorka neurologie Soňa Nevšímalová se spánkovými poruchami a zdravím zabývá desítky let. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odhaluje, za co všechno špatné spaní může a jak jej zlepšit.
Zdravotní sestry, které pracují v třísměnném provozu a snášely to do svých padesáti let dobře, mají po padesátce problémy, tvrdí profesorka neurologie Soňa Nevšímalová.
Zdravotní sestry, které pracují v třísměnném provozu a snášely to do svých padesáti let dobře, mají po padesátce problémy, tvrdí profesorka neurologie Soňa Nevšímalová. | Foto: Shutterstock

Na konci března se měnil čas ze zimního na letní. Evropští politici přitom nedávno rozhodli, že střídání časů skončí, a jednotlivé státy se teď mají rozhodnout, který z nich si ponechají. Jste pro, nebo proti střídání času?

Jsem proti, stejně jako většina výzkumníků, kteří se spánkem zabývají, protože střídání času není vhodné. Normální fyziologický čas je takzvaný středoevropský, který je nazýván zimním. Za Českou společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu, ve které působím, jsme sepsali dopisy pro premiéra Babiše i ministra dopravy s vysvětlením, proč jsme pro zachování standardního neboli zimního času, a stejného názoru je i Fyziologický ústav Akademie věd.

Jaké jsou tedy důvody pro zachování zimního času?

Naše biologické hodiny nejsou načasovány na 24 hodin přesně, u většiny jedinců jsou naopak trochu delší. Nutně proto potřebujeme světlo, aby došlo ke správné synchronizaci našich vnitřních hodin. Například od narození slepí lidé mají velké problémy se změnami, protože se jim rytmus stále posouvá do jiné doby, v noci pak trpí nespavostí a ve dne zvýšenou spavostí.

U zdravých lidí se synchronizace řídí světlem. Když jej máme ráno, biologické hodiny se předcházejí. Když je naopak světlo večer, biologické hodiny se zpožďují. Rozdíl mezi astronomickým a biologickým časem se pak zvětšuje. A kdyby byl trvale letní čas, děti by chodily do školy za úplné tmy a například minimálně první vyučovací hodina by probíhala pod umělým osvětlením, které není plnohodnotné. Večer by zase bylo světlo téměř do 11 hodin, což blokuje spánkový hormon melatonin, a tedy i usínání.

Potíží se spánkem mezi českou populací v poslední době přibývá. Jedním z největších problémů je přitom tzv. modré světlo z mobilních telefonů nebo počítačů…

Myslím, že problémů není o tolik více než dříve, jenom se o nich více ví. Problémy se lépe diagnostikují a některé se i lépe léčí. Třeba u mladých lidí a lidí středního věku hraje velkou roli skutečně modré světlo z mobilů, počítačů a tabletů, protože blokuje spánkový hormon. Když pak dlouho do noci pracují na počítači, oddaluje se produkce tohoto hormonu a dochází k poruše spánku. U mladší generace je také velmi rozšířený nešvar cvičení ve fitcentrech pozdě večer, třeba kolem desáté hodiny. Organismus se tím nabudí, produkuje endorfiny, které brání spánku a usínání. Ideální je chodit cvičit nejpozději kolem šesté nebo sedmé hodiny večer.

V kolik hodin by měl člověk ideálně chodit spát?

To je velmi individuální a záleží na genetické dispozici. Jak určitě víte, existují dva chronotypy - večerní (sova) a ranní (skřivan) a nedají se úplně změnit, dají se jen lehce ošálit. Záleží taky na věku, čím jsme starší, tím víc se spánek posouvá do dřívějších hodin, mladí lidé chodí spát mnohem později. Starší lidé chodí spát třeba už kolem osmé deváté večer a pak není divu, že jsou ráno velice brzo vyspaní. Pacienti se nás pak ptají, co mají dělat, ale z vyplněného spánkového deníku vyplývá, že rozložení jejich spánku není ideální.

Profesorka Soňa Nevšímalová (79 let)
Autor fotografie: Jaroslav Jiřička

Profesorka Soňa Nevšímalová (79 let)

  • Česká neuroložka zaměřující se na spánkovou medicínu a dětskou neurologii.
  • Vystudovala Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, po škole pracovala v Ústavu biologie lékařské fakulty.
  • Na Neurologické klinice 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze působí od roku 1971. Od roku 1998 do roku 2006 kliniku vedla.
  • V roce 1997 byla jmenována profesorkou neurologie na Univerzitě Karlově. Roku 2017 obdržela od českého prezidenta medaili Za zásluhy.
  • Je autorkou desítek odborných prací a několika monografií.
Zdroj: Magdaléna Daňková

Děti a dospívající by měli spát devět i deset hodin denně, čili by měli chodit spát nejpozději kolem desáté hodiny, protože nejpozději v sedm ráno musí vstávat. Málokdo v produktivním věku chodí spát takhle brzy a právě mezi těmito lidmi je nejvíce hříšníků. Přitom poruchy spánku jsou například jedním z projevů syndromu vyhoření při dlouhodobém přepracování. Spánková životospráva je proto velmi důležitá a například málokterý vedoucí pracovník ji dodržuje.

Když je řeč o práci a spánku, úplně nejhorší je údajně práce na směny. Některé nové výzkumy ukázaly, že existuje dokonce jistá souvislost s rakovinovým bujením. 

Práce na směny jsou skutečně velice rizikové, náš cirkadiánní rytmus tím velmi trpí. Dokud jsou jedinci mladší, snáší to lépe. Říká se, že hranicí je padesátý rok. Například zdravotní sestry, které pracují v třísměnném provozu a snášely to do svých padesáti let dobře, mají po padesátce problémy. Máme i některé pacienty, kteří museli z třísměnného provozu odejít.

Záleží ovšem i na genetice. Třísměnný provoz a zvláště pak noční práce daleko lépe snáší večerní typy a lidé, kteří potřebují méně spánku. Naše vnitřní hodiny se dokážou přizpůsobit, ale jen do určité míry. Třísměnný provoz by se navíc měl střídat ve směru hodinových ručiček - čili dopolední, odpolední, noční. A žádný typ směny by neměl trvat příliš dlouho, aby si ho člověk nezafixoval. Lidé, kteří pracují na směny, spí méně, protože denní spánek není nikdy tak plnohodnotný jako noční. Navíc je často narušován hlukem, denním světlem, nutností postarat se o děti, a proto není nikdy plnohodnotný.

Nechci lidi strašit, ale skutečně existuje řada prací, které ukazují, že práce na směny souvisí také s nádorovým bujením. Cirkadiánní rytmus člověka řídí takzvaný pacemaker v hypothalamu. Každý orgán má ale ještě své vlastní biologické hodiny a je důležité, aby byly všechny seřízeny centrálním pacemakerem. Jestliže nejsou a centrální pacemaker je oslaben, vzniká množení buněk, a tedy i nádorové bujení. V některých světových onkologických centrech podávají lidem jako součást léčby melatonin jako prevenci před vznikem metastáz. A ve světě se také objevují země, kde lidé, kteří pracovali na směny a prokázala se u nich rakovina způsobená i prací na směny, dostávají celoživotní odškodnění. U nás k tomu máme zatím daleko.

Existují i další rizika spojená s prací na směny?

Směnný provoz je spojen i s psychickými problémy, od depresí až po zvýšený počet sebevražd. Na směny by nikdy neměli pracovat lidé, kteří mají vážnější psychické problémy, trpí epilepsií a psychiatrickými onemocněními. Obecně se také ví, že nedostatek spánku je spojen s nadváhou. Lidé, kteří méně spí, více jedí a mají chuť především na sladké. Naopak během spánku se kalorie spalují.

Je obecně známo, že starší lidé mají více problémů se spánkovým režimem. Co hrozí těm, kteří v mladším věku spánek odbývají?

Problémy se kolikrát projeví daleko dříve než až ve stáří a může jich být několik. Některé jsou psychické, jako je porucha soustředěnosti, což může vést k více dopravním nehodám. Dále jim hrozí psychiatrické problémy, včetně rizika sebevraždy. Jsou ohroženi nadváhou a metabolickým syndromem, s tím pak souvisí zvýšený krevní tlak, riziko infarktu nebo cévních mozkových příhod, riziko cukrovky druhého typu. Existují také velké studie, které ukazují na zvýšenou nemocnost a dřívější úmrtnost, protože spánek s imunitou souvisí. Ten, kdo si vědomě spánek zkracuje, si zadělává na problémy a koneckonců i na kratší život.

Které období je pro nastavení správného spánkového režimu nejdůležitější?

Spánek je nám geneticky dán. Myslím si, že stejně jako u stravy i u spánku jsou nejdůležitější návyky od dětství. Dokonce se ví, že celá řada vývojových poruch, ať už je to autismus, nebo ADHD (porucha soustředění s neklidem, pozn. red.), se projevuje už tím, že kojenci špatně spí. Takže už v takto raném období se dá rozpoznat, že něco není dobře geneticky zakódováno a může se z toho vyvinout vývojová porucha.

Jak lze rozpoznat, kdy člověk jenom dospává únavu a kdy už se jedná o některou spánkovou poruchu?

Každému, kdo k nám přijde a stěžuje si například na nadměrnou spavost, dáváme vyplnit spánkový kalendář, což je deník, kde si zapisuje dva týdny nebo měsíc časy, ve kterých spí, a kolik hodin spí. Podle toho pak analyzujeme, zda je to normální, nebo ne. Problémy s nadměrnou spavostí se ale nepočítají na týdny nebo měsíce, ale na roky. Problémy pak mohou být dvojího typu. Narkolepsie se projevuje krátkým záchvatovým spánkem, který přichází kdykoliv. Čím víc takového spánku máte ve dne, tím hůře spíte v noci.

Protipólem je hypersomnie, kdy lidé spí i dvanáct hodin denně a velmi těžko se probouzí, říká se tomu spánková opilost. Mají různé opakovací budíky nebo někoho, kdo je budí energicky. Po probuzení jim trvá až půl hodiny, než jsou schopni normálně fungovat, vráží do dveří nebo mají problém s jemnou motorikou. A když si jdou lehnout na dvě nebo tři hodiny během dne a probudí se, nejsou vůbec osvěžení, cítí se malátní a probouzí se zase s projevy spánkové opilosti.

S jakými dalšími problémy za vámi lidé nejčastěji chodí?

Nejčastější jsou poruchy dýchání ve spánku, neboli spánková apnoe, které se týkají dospělých i dětí. Tito lidé na desítky vteřin i minutu zadrží dech a pak se najednou nadechnou, což je spojeno s probuzením, a zástava dechu nese spoustu rizik. Navíc se často ani nedostanou do hlubokého spánku. U dětí pomáhá odstranění mandlí, u dospělých je léčba složitější. Většinou se používá CPAP, což je kontinuální přetlak bránící apnoickým pauzám.

Lidé, kteří apnoí trpí řadu let, mívají zvýšený krevní tlak především v noci. Porucha je spojena s rizikem infarktu, cévních mozkových příhod, obezity nebo cukrovky druhého typu. U mužů dochází i k impotenci. Tito lidé mohou kvůli omezenému přívodu kyslíku do mozku během apnoických pauz trpět nadměrnou denní spavostí nebo také zapomínat - nejcitlivějším na tyto změny je hipokampus. Největší problém je to u profesionálních řidičů, kteří o svých problémech ani netuší. Třeba v Německu podstupují screeningová vyšetření, jestli netrpí syndromem spánkové apnoe.

Špatný spánek má údajně souvislost i se závažnějšími onemocněními a demencí, je to pravda?

Ukázalo se, že porucha chování v REM spánku je předzvěstí neurodegenerativních onemocnění, a to především Parkinsonovy choroby. Proto teď jejich zkoumání zažívá vědecký boom. V REM spánku jsou zdraví lidé bez svalového napětí, a tedy vlastně svalově ochromení. I když se nám něco zdá, nemůžeme se hýbat a podle toho reagovat, protože svaly nás neposlouchají. U lidí, kteří mají poruchu chování v REM spánku, jsou svalové reakce zachovány a mívají velmi živé a často agresivní sny, podle kterých pak mohou jednat, časté jsou i noční úrazy.

U někoho pak vývoj do neurodegenerativního onemocnění může trvat pět let, u někoho i patnáct let. Celosvětově se proto bádá po způsobu léčby, který by pomohl předejít propuknutí choroby. Spánek má ohromný význam i u Alzheimerovy nemoci, kvalitní a hluboký spánek může snížit riziko jejího vzniku.

Jak se vlastně díváte na sny, věříte v jejich prorocký význam?

To je spíš otázka na psychology. Ale jednou jsem od svého Ph.D. studenta dostala velmi zajímavou knížku o snech. Víme, že jsou velmi důležité pro naši kreativitu. Třeba Einstein během snění domyslel svou teorii relativity, Mendělejev zase údajně periodickou tabulku prvků. Různí zpěváci a skladatelé měli tužku a papír u postele, aby si mohli zapisovat nápady. Říká se, že sny nám pomáhají třídit myšlenky, odhodit balast a ukládat důležité věci do dlouhodobé paměti. Jsou ale onemocnění, třeba narkolepsie, kdy nemocní mají spoustu snů, ale často velmi děsivých.

Video: Nevyspalost řešíme kávou, nervozitu cigaretou, tvrdí odborník

Všichni někam spěcháme a to srdci neprospívá. Neprospívá to ani mozku, cévám, ledvinám. Neprospívá to nikomu z nás, říká diabetolog Haluzík. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy