Nesnášíte brokolici a růžičkovou kapustu? Možná za to může gen hořké chuti, říká český genetik

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
3. 8. 2016 11:32
Proč někdo vysloveně nesnáší brokolici nebo růžičkovou kapustu? Proč je někdo na kávě závislý a jiný nemůže pozřít cokoliv kávového? Jednou z příčin může být mutace genu TAS2R38, jenž je jedním z více než desítky genů pro receptory hořké chuti. Kdo má tento gen zmutovaný, je tzv. "nechutnač", vnímá chutě jinak; hořkou látku PTC, jejíž přírodní obdoba se nachází právě v brokolici či kapustě, jako hořkou necítí, tudíž mu zelenina více chutná. Na stopě zákonitostem genové mutace a jejího výskytu u české populace je brněnský genetik RNDr. Pavel Lízal. Pomoci mu můžete i vy. Vyzvedněte si testovací papírek a zjistěte, zda jste "chutnači", nebo "nechutnači".
Foto: Thinkstock

Nesnášeli jste brokolici ani růžičkovou kapustu, ačkoliv sourozenec se po nich mohl utlouct? Nechutná vám káva, zatímco kolegové jsou na ní závislí? Možnou příčinou může být i mutace genu TAS2R38, jenž je jedním z více než desítky genů pro receptory hořké chuti.

Konečně by se mohlo vysvětlit, proč má někdo právě k brokolici či kapustě takový - zdánlivě iracionální - odpor. Ostatně brokolice byla symbolem emoce nechuti v pixarovském animáku V hlavě.

Jste chutnač, nebo nechutnač?

Do testu vnímání hořké chuti látky PTC se můžete také zapojit. Testovací PTC papírky je možné získat buď zakoupením letního dvojčísla časopisu Vesmír na těchto místech, nebo vyzvednutím papírku na následujících kontaktních místech. U papírku je přiložena webová adresa na elektronický dotazník. Ten vyplňte po otestování se papírkem. Průbežné výsledky projektu s časopisem Vesmír lze sledovat zde.

Genetik Pavel Lízal z Masarykovy univerzity v Brně provádí genetický populační výzkum, kterým chce zjistit schopnost či neschopnost cítit hořkou chuť látky fenylthiokarbamidu (PTC).  

Průběh zkoušky je jednoduchý. Půl hodiny se vyvarujte kouření, konzumace kořeněných jídel, kávy, mentolových bonbonů či žvýkaček, které by mohly výsledky ovlivnit. Poté vložte na jazyk napuštěný bílý testovací papírek a pět až deset vteřin ho v puse převalujte jako bonbon. Pokud ucítíte hořkou chuť, ať již slabou nebo silnou, pak se řadíte do skupiny "chutnačů", tato látka totiž skutečně má chutnat hořce. Když neucítíte nic, patříte mezi "nechutnače".

"Neznamená to však, že byste nemohli cítit jinou hořkou chuť. Týká se to jen PTC, za což může mutace, která receptor chuti pozmění tak, že nelze cítit hořkost této látky," říká Pavel Lízal a upozorňuje na další vlivy této mutace genu. U rostliny Antidesma bunius, která má chutnat sladce, chutnači správně vnímají sladkou chuť, zatímco nechutnači ji vnímají jako hořkou.

"Nechutnači zkrátka cítí chutě jinak. Mají proto i jiný jídelníček. Nechutnači se méně vyhýbají brokolici nebo kapustě. Ovlivňuje to i skladbu a množství přijímaných potravin, kromě zeleniny hlavně sladkostí, kávy či masa," vysvětluje brněnský genetik.

Brokolice i kapusta totiž obsahují přírodní obdobu látky PTC. "Chutnači, tedy ti, kteří cítí hořkost PTC, odpovídali o 60 procent častěji než nechutnači, že jim tato zelenina nechutná, že jim přijde moc hořká a vyhýbají se jí," vysvětluje Pavel Lízal a dodává, že tato zelenina nicméně obsahuje samozřejmě mnoho dalších látek, které rovněž ovlivňují výslednou chuť.

Nejvíce nechutnačů je podle něj v indické populaci a toto číslo dále roste. "Nechutnači mívají více dětí, protože jsou schopni toho více sníst a mít více potomků. Indická populace je zajímavá také tím, že se v ní často vyskytují příbuzenské sňatky, což nechutnače dále navyšuje," vysvětluje genetik.

Vnímání hořkosti chránilo lovce a sběrače před otravou

Vědci rovněž zkoumají domněnku, zda postupně nepřicházíme o schopnost vnímat hořkou chuť i proto, že jsme se přestali živit jako lovci a sběrači, kteří museli bedlivě zkoušet, zda něco nechutná hořce, což mnohdy značilo nebezpečí.

"Je to teorie, kterou nelze prokázat, ale je logická. Jako sběrači jsme se živili kořínky, bobulemi, rostlinami. Když jsou jedovaté, často chutnají nahořkle. Chutnači to lépe poznají a neotráví se," popisuje Pavel Lízal.

Jak ale upozorňuje, nechutnačů je zatím jen čtvrtina, ostatní tuto schopnost stále mají. "Zdá se tedy, že nám je stále užitečná i jako zemědělcům. Potraviny skladujeme a musíme zjistit, zda nejsou zkažené, což opět často signalizuje nahořklá chuť."

Největší počet mutací nechutnačství vědci objevili v Africe, odtud tedy zřejmě pochází. Když je někde nejvíce variant daného znaku, genetika z toho usuzuje, že znak odtud pochází, a měl tudíž čas se zde rozvinout do více variant.

Brněnští genetici rovněž srovnávali, zda se liší zastoupení chutnačů a nechutnačů v české a slovenské populaci. Česko jim zastupoval Jihomoravský kraj, Slovensko Trenčínský kraj. Zjistili, že ano. Zatímco mezi zkoumanými Čechy odhalili 25 procent nechutnačů a jednalo se více o ženy, mezi Slováky našli jen 19 procent nechutnačů a rozdíl mezi muži a ženami byl zanedbatelný.

Pomocí naší metody se dá relativně jednoduše změnit genetická výbava celých organismů, tvrdí biolog Martin Jínek. Úprava DNA může být podle něj využitá při genové terapii. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 39 minutami

V Praze bude sídlit středoevropský projekt na výzkum dezinformací

V Praze bude sídlit středoevropský projekt, který se zaměřuje na výzkum dezinformací. Vybrala ho Evropská komise a bude jedním z osmi stejně orientovaných středisek v Evropské unii, sdělila mluvčí Českého vysokého učení technického (ČVUT) Andrea Vondráková. Odborníci z ČVUT a Univerzity Karlovy podle ní program povedou.

Středisko bude součástí evropského projektu, který bojuje s dezinformacemi. Regionální centra mají hledat způsoby odhalování a šíření dezinformací, jejich vliv na populaci a vytvářet metodiku i pro veřejné instituce. Chtějí k tomu spojit společensko-vědní a technický výzkum. Cílem je například zjišťování zkreslených informací pomocí umělé inteligence či posilování digitální a mediální gramotnosti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy