Moje postižení mi nevěřila ani vlastní máma, děti se mi smály. Projděte si příběhy neslyšících

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
20. 6. 2018 6:25
Zkuste si někdy dát špunty do uší a vyjít do ulic či na úřady, radí lidé neslyšící, ohluchlí či nedoslýchaví. Ale raději nevycházejte bez doprovodu, do minuty by vás mohlo přejet auto, dodávají. Projděte si příběhy a zkušenosti lidí s neviditelným handicapem, které nasbírala novinářka Veronika Cézová, autorka projektu #JsemJednoUcho. Vytvořila tak platformu, která spojuje dohromady slyšící s neslyšícími a nedoslýchavými. Projekt je součástí letošních oslav 150. výročí Pražského spolku neslyšících, který je pobočným spolkem Svazu neslyšících a nedoslýchavých osob v ČR.
Foto: Shutterstock.com

A úřednice na mě mluvila a mluvila...

Další trable neslyšících si Veronika Cézová vyzkoušela na úřadě, kam si šla, se špunty v uších, vyzvednout Lítačku.

"Hned jsem si jako první věc sáhla na ucho a úřednici jsem naznačila, že jsem neslyšící. A ona na mě jen otráveně koukala a říkala něco ve smyslu, co si přeji. Ukazovala jsem jí, že neslyším, a ona pořád mluvila, mluvila… Po nějaké době jsem raději vytáhla mobil a napsala jsem do esemesky, že si jdu pro hotový průkaz.

Zatvářila se otráveně a odešla do jiné místnosti. 'Tady to podepište,' říká. To jsem díky odezírání pochytila. Zeptala jsem se jí, jak se vlastně tato nová Lítačka nabíjí. Napsala jsem jí to zase do mobilu a ona spustila, mluvila, mluvila, mluvila… Přestože věděla, že ji neslyším. Neprojevila ani trochu snahy. Tak jsem jí vnutila papír a tužku. Otočila oči v sloup, ale nakonec mi to popsala.

Co je ale nutné si uvědomit - pro neslyšící není mateřský jazyk čeština, mnoho neslyšících má tedy problémy porozumět psanému slovu. Proto kdybych byla opravdu neslyšící, možná bych jejím pokynům neporozuměla."

 

Právě se děje

Další zprávy