Bondopedie: Najděte svět agenta 007, krále rvaček i ložnic

Kultura Tomáš Kunc Kultura, Tomáš Kunc, Radomír D. Kokeš
4. 12. 2014 16:09
Akční scény, krásné ženy, rychlá auta, padouchové, technické vychytávky. Projděte se světem filmů o Jamesovi Bondovi.

Grafika - Akční scény, krásné ženy, rychlá auta, exotické prostředí, technické vychytávky, známé hlášky a suchý humor - nic z toho nesmí chybět ve filmech s Jamesem Bondem. A i když král bitek i ložnic v posledních dílech poněkud přitvrdil, svět před padouchy zachraňuje stále s přehledem a elegancí.

První agent s povolením zabíjet se na plátně objevil před dvaapadesáti lety, 5. října 1962, na premiéře první z bondovek s názvem Dr. No v režii Terence Younga.

Čtyřiadvacáté dobrodružství agenta 007 se bude jmenovat Spectre (Přízrak).

Počtvrté nebude chybět modrooký blonďák ostře řezané tváře Daniel Craig. Je šestým představitelem Bonda a zpočátku neměl na růžích ustláno. Do postavy vnesl tento Brit více drsnosti, humor a důvtip mu však podle některých kritiků chyběl. Nakonec ale Craig přesvědčil, Casino Royale (2006), v němž se jako agent objevil poprvé, vydělalo víc než jakýkoli jiný díl této série.

Duchovním otcem Bonda je britský spisovatel, novinář a námořní důstojník Ian Fleming (1908 - 1964), který při vymýšlení příběhů čerpal i z vlastních zkušeností ze špionážní služby. O agentovi napsal dvanáct románů a dvě knihy povídek. Po Flemingovi pak v psaní příběhů pokračovali další autoři - Kingsley Amis, John Pearson, John Gardner, Raymond Benson, Jeffery Deaver a Sebastian Faulks.

Foto: MGM

Sean Connery

Ze všech představitelů Jamese Bonda ten první; nejslavnější a největší hvězda. Před bondovskou rolí o něm ale nikdo neslyšel, respektive mohl ho vidět v několika menších filmech. Přesto to byl nakonec tenhle dříve poněkud neotesaný Skot, jehož „kariéra“ před Bondem obsahovala kromě působení u námořnictva i tak absurdní položky jako „leštič rakví“. Ve spolupráci s prvním bondovským režisérem Terencem Youngem vdechl Flemingově postavě nezaměnitelný styl, starosvětskou eleganci spojenou s nečekanými výbuchy brutality. Postavu Bonda piloval od Dr. No přes Srdečné pozdravy z Ruska až ke Goldfingerovi.

V Thunderballu už ale bondovské otěže začínaly svazovat a v Žiješ jenom dvakrát dotáhl pojetí tajného agenta 007 až na hranici mezi sebeironií a parodií. Poté dal Bondovi vale a nenechal se přesvědčit ani astronomickými honoráři, a tak roli převzal George Lazenby. Po něm se Connery dal ještě jednou přemluvit (přeplatit) k účinkování ve filmu Diamanty jsou věčné. Ten už ale měl mnohem více společného se skutečně sebe-parodickou poetikou moorovského období.

Ačkoli se Connery během následujících desetiletí pokoušel z bondovského prokletí vymanit, paradoxně se k němu stále v různých podobách vracel. Nakonec skutečně dokázal svůj seriózní potenciál ve filmech jako Muž, který chtěl být králem, Jméno růže nebo Neúplatní. Na začátku 80. let se přesto k Bondovi vrátil v trucbondovce Nikdy neříkej nikdy (jak ironické). Na konci dekády si zahrál otce hlavního hrdiny ve filmu ze série, která se k bondovskému odkazu otevřeně hlásí: Indiana Jones a poslední křížová výprava. A konečně v 90. letech definitivně potvrdil znovunabytý hvězdný potenciál ve filmu Skála, kde se jeho postava od Bonda liší snad jen jménem.

Connery dostal řadu cen, nikdy nepřestal být skotským patriotem a s kariérou se definitivně rozloučil filmem Liga výjimečných. Jeho pojetí Alana Quatermaina se opět Bondovi v mnohém podobá. Odpočinek si Connery užívá tak moc, že odmítl i roli ve čtvrtém Jonesovi.

 

Právě se děje

Další zprávy