Reklama
Reklama

Není kofein jako kofein. Káva srdci většinou neškodí, u jiného nápoje však lékaři varují

Ranní káva může krátkodobě zrychlit tep a zvýšit tlak, přesto se jí většina zdravých dospělých nemusí vzdávat. Nové stanovisko kardiologů ukazuje, že o dopadu kofeinu nerozhoduje jen jeho množství. Záleží také na tom, odkud pochází, co do nápoje přidáme a jak na něj reaguje naše tělo. Hranice mezi běžným povzbuzením a rizikem proto nemusí být pro každého stejná.

Close-up,Shots,Of,Espresso,Being,Prepared,In,A,Coffee,Machine,
Podle hodnocených studií může být umírněné pití kávy spojeno s nižším rizikem ischemické choroby srdeční, mrtvice, srdečního selhání, diabetu 2. typu a některých poruch srdečního rytmu. Autoři ale upozorňují, že souvislost automaticky neznamená, že ochranný účinek způsobuje samotný kofein.Foto: Shutterstock – Bofayz
Reklama

Káva je pro miliony lidí běžnou součástí dne, její vliv na srdce ale dlouhodobě vyvolává rozpory. Zatímco někteří se obávají vyššího krevního tlaku nebo bušení srdce, jiné výzkumy spojují její pravidelné pití s nižším rizikem některých kardiovaskulárních onemocnění.

Dosavadní poznatky nyní vyhodnotila American Heart Association. Podle jejího odborného stanoviska je pro většinu dospělých denní příjem do 400 miligramů kofeinu obecně bezpečný a nezvyšuje kardiovaskulární riziko. Přibližně odpovídá třem až pěti běžným šálkům černé kávy, skutečný obsah kofeinu se však výrazně mění podle druhu, velikosti porce a způsobu přípravy.

„Pro většinu dospělých je příjem do 400 miligramů kofeinu denně, což odpovídá až pěti šálkům kávy bez přidaného cukru a dalších přísad, bezpečný a nezvyšuje kardiovaskulární riziko,“ uvedl Gregory Marcus z Kalifornské univerzity v San Francisku, který vedl autorský tým stanoviska.

Podle hodnocených studií může být umírněné pití kávy spojeno s nižším rizikem ischemické choroby srdeční, mrtvice, srdečního selhání, diabetu 2. typu a některých poruch srdečního rytmu. Autoři ale upozorňují, že souvislost automaticky neznamená, že ochranný účinek způsobuje samotný kofein.

Reklama
Reklama

Většina výzkumů je observační. Dokážou odhalit vztah mezi konzumací kávy a zdravím, nikoliv bezpečně prokázat příčinu. Káva navíc obsahuje řadu dalších biologicky aktivních látek, z nichž některé mají antioxidační a protizánětlivé vlastnosti. Část možných přínosů proto může souviset právě s nimi.

Tady je výrazně víc kofeinu

Roli hraje také to, co si člověk do kávy přidá. Cukr, ochucené sirupy nebo smetana mění její nutriční složení a mohou případné výhody oslabit. Stanovisko se proto při hodnocení bezpečného množství vztahuje především k obyčejné kofeinové kávě bez cukru a dalších přísad.

Výrazně odlišnou kategorií jsou energetické nápoje a koncentrované energetické „shoty“. Ty mohou obsahovat třikrát až čtyřikrát více kofeinu na stejný objem než běžná káva. Některé navíc kombinují kofein s dalšími povzbuzujícími látkami, které mohou jeho vstřebávání urychlit a účinek zesílit.

„Vysoké dávky kofeinu, jaké se nacházejí v energetických nápojích včetně energetických shotů, mohou mít škodlivé účinky na srdce a lidé by se jim měli vyhýbat,“ zdůraznil Marcus.

Reklama
Reklama

Kofein obvykle dosahuje nejvyšší koncentrace v těle přibližně do jedné hodiny. Krátkodobě může zvýšit bdělost, tepovou frekvenci, krevní tlak i hladinu cukru v krvi. U některých lidí vyvolává bušení srdce, nervozitu, úzkost nebo problémy se spánkem.

Reakce se ale výrazně liší. Ovlivňuje ji věk, genetika, metabolismus, pravidelnost konzumace, zdravotní stav i užívané léky. Člověk, který pije kávu dlouhodobě, si navíc může vůči některým účinkům vytvořit toleranci.

Jak je to s krevním tlakem?

Nejednoznačně vycházejí i poznatky o krevním tlaku. U lidí s optimálními hodnotami bylo pití jednoho až tří šálků denně spojeno s vyšším rizikem pozdější hypertenze, zatímco vyšší spotřeba v některých studiích souvisela s rizikem nižším. Autoři však varují, že výsledek mohou ovlivňovat rozdíly mezi sledovanými skupinami a nelze ho chápat jako doporučení pít více kávy.

Jasnější je riziko nárazově vysokých dávek. Ty mohou výrazně zvýšit krevní tlak, což může být problém zejména pro lidi, kteří již hypertenzi mají. Záležet může i na způsobu přípravy. Nefiltrovaná káva, například z french pressu, džezvy nebo připravená vařením, obsahuje cafestol, látku spojovanou se zvýšením LDL cholesterolu. Papírový filtr jeho značnou část zachytí.

Reklama
Reklama

U srdečního rytmu studie nezjistily, že by jeden až tři šálky kávy denně zvyšovaly riziko fibrilace síní. Mohou však souviset s častějšími předčasnými komorovými stahy, které člověk vnímá jako přeskočení nebo silné bouchnutí srdce. Velmi vysoké dávky kofeinu z energetických nápojů byly s poruchami rytmu spojeny i u mladých zdravých lidí. Nové stanovisko proto není výzvou, aby lidé začali pít kávu kvůli zdraví srdce. Spíše ukazuje, že mírná spotřeba pro většinu dospělých nepředstavuje problém. Hranice 400 miligramů ale není univerzální zárukou bezpečnosti.

„To, co může být přiměřeným množstvím pro jednoho člověka, může u jiného vyvolat palpitace, úzkost nebo narušení spánku,“ připomněl Marcus. Podstatnější než obecné číslo je proto to, jak na kofein reaguje vlastní tělo.

VIDEO: Kardiolog: Jím jen o víkendu a večer, po jídle klesá výkon. Že káva škodí, je fáma

Zdroj: American Heart Association, AHA/ASA Journals, BBC

Reklama
Reklama
Reklama