Nenápadná změna na víčkách varuje před infarktem. Většina ji řeší jen jako vadu

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Na první pohled mohou vypadat jen jako kosmetická vada. Žlutavé, lehce vystouplé skvrnky kolem očí ale podle nové studie mohou upozorňovat na něco mnohem závažnějšího – vyšší riziko infarktu, mrtvice nebo takzvané mini-mrtvice. Lékaři proto radí je nepřehlížet.

Nenápadné změny na kůži někdy dokážou prozradit, co se děje uvnitř těla. Platí to i pro xantelasma – žlutavé až bělavé tukové útvary, které se nejčastěji objevují na víčkách a v jejich okolí. Samy o sobě bývají neškodné a lidé je často řeší hlavně z kosmetických důvodů.

Nový výzkum nyní ukazuje, že lidé s touto nenápadnou změnou mají vyšší riziko závažných srdečních a cévních příhod. A nejde přitom o malý vzorek lidí.

Vědci ze Stanfordovy univerzity se zaměřili na téměř 18 tisíc lidí s xantelasmatem. Konkrétně šlo o 17 925 pacientů, jejichž zdravotní údaje porovnali se stejně velkou skupinou lidí bez xantelasmatu. Výsledky publikovali v odborném časopise Atherosclerosis. A rozdíl byl podle výzkumníků výrazný. Během prvního roku po sledování prodělalo infarkt jedno procento lidí s xantelasmatem, zatímco ve srovnávací skupině to bylo 0,35 procenta.

„Většina pacientů s xantelasmatem navštěvuje dermatology z kosmetických důvodů, přesto mohou mít nediagnostikované nebo nekontrolované kardiovaskulární rizikové faktory, které k tomuto zvýšenému riziku přispívají,“ uvedla výzkumnice z oftalmologie na Stanfordově univerzitě Negin Yavari spolu se svými kolegy.

Podobný rozdíl vědci zaznamenali také u cévních mozkových příhod. Mrtvice postihla 0,95 procenta lidí s xantelasmatem oproti 0,30 procenta kontrol. U tranzitorní ischemické ataky (TIA), někdy označované jako „mini-mrtvice“, šlo o 0,60 versus 0,19 procenta.

A nejde jen o krátkodobý rozdíl. Zvýšené riziko přetrvávalo i po pěti a deseti letech sledování. Po deseti letech byl výskyt infarktu u lidí s xantelasmatem 3,13 procenta oproti 1,73 procenta u kontrolní skupiny. U mrtvice to bylo 3,00 versus 1,53 procenta.

„Xantelasma je spojeno s vyšším krátkodobým i dlouhodobým výskytem závažných srdečních a cévních příhod až po dobu deseti let,“ uvedli vědci ve své práci.

Normální cholesterol nemusí stačit

Xantelasma vzniká nahromaděním cholesterolu a dalších tuků v kůži. Podle vědců může souviset s poruchami metabolismu tuků a zároveň upozorňovat na procesy, které hrají roli také při ateroskleróze, tedy postupném ukládání tukových plátů do stěn tepen. Právě ateroskleróza je jedním z hlavních mechanismů vedoucích k infarktu a mrtvici.

Autoři studie proto upozorňují, že xantelasma může sloužit jako snadno viditelný signál, který by měl lékaře přimět k podrobnějšímu zhodnocení kardiovaskulárního rizika.

Důležité je ale nepropadat panice. Xantelasma není předpověď infarktu ani důkaz, že člověk dostane mrtvici. Studie pouze ukazuje souvislost mezi touto kožní změnou a vyšším rizikem závažných srdečních a cévních příhod.

Není to první varování

Nejde přitom o úplně první studii, která si této souvislosti všimla. Už předchozí výzkumy naznačovaly, že xantelasma může souviset s vyšším rizikem onemocnění srdce a cév. Výsledky ale nebyly vždy jednoznačné.

Nová studie je proto zajímavá především svým rozsahem. Vědci tentokrát pracovali s téměř 18 tisíci lidmi s xantelasmatem a stejně velkou kontrolní skupinou a sledovali jejich zdravotní stav až deset let.