Nenápadná surovina z kuchyně zaujala vědce. Zkoumají její spojení s nižším cholesterolem

Česnek patří mezi nejstarší přírodní prostředky, které lidé používají nejen v kuchyni, ale i v léčitelství. Po tisíce let si jej spojujeme s léčbou infekcí, podporou trávení nebo posilováním organismu. Dnes se o něm nejčastěji mluví v souvislosti se srdcem a cévami. Konkrétně s možností snižovat hladinu cholesterolu v krvi.

Není proto překvapivé, že se vedle běžného česneku objevily také kapsle, extrakty nebo koncentrované doplňky stravy slibující podporu kardiovaskulárního zdraví. Jenže otázka, zda česnek skutečně funguje jako přírodní „snižovač“ cholesterolu, nemá jednoduchou odpověď.

Související

Žádná exotika ani plevel. Češi neprávem přehlíží poklad mezi bylinkami

Hlavní pozornost vědců se soustředí na látku zvanou alicin. Právě ta vzniká ve chvíli, kdy se česnek rozdrtí nebo nakrájí. V neporušeném stroužku totiž prakticky není přítomná. Jakmile se ale naruší buněčné stěny, začnou enzymy reagovat se vzduchem a vytvoří sloučeninu, která česneku dodává jeho typickou štiplavou vůni i chuť.

„Když česnek rozdrtíte, reaguje se vzduchem a vzniká alicin, který je spojován s jeho možnými zdravotními účinky,“ vysvětluje nutriční specialistka Dell Stanfordová z Britské nadace pro srdce (British Heart Foundation).

Právě alicin podle laboratorních studií vykazuje protizánětlivé a antioxidační účinky. Zároveň může ovlivňovat metabolismus cholesterolu a pomáhat snižovat krevní tlak. Vědci zjistili, že dokáže působit na enzym HMG-CoA reduktázu, který se podílí na tvorbě cholesterolu v játrech. Na stejný enzym mimochodem cílí i známé léky ze skupiny statinů.

Je to trochu složitější

Velká část cholesterolu v krvi totiž nevzniká přímo z jídla, ale vytváří si ho samotné tělo. Alicin může tento proces částečně brzdit. Některé studie zároveň naznačují, že česnek podporuje odbourávání cholesterolu a omezuje jeho vstřebávání ve střevech.

Jenže právě tady začíná být situace složitější. Výzkumy totiž přinášejí velmi rozdílné výsledky. Některé studie zaznamenaly pokles „špatného“ LDL cholesterolu, jiné naopak téměř žádný efekt nepotvrdily.

Související

Ráj na zemi. Opuštěnou sušárnu bylinek proměnila k nepoznání, dnes se nestačí divit

Podle Stanfordové je problém i v tom, že vědci zkoumají různé formy česneku: čerstvý, sušený, olejové extrakty, fermentovaný černý česnek nebo doplňky stravy. Liší se také dávkování, délka užívání i skupiny sledovaných lidí. „Je proto velmi obtížné jednotlivé studie porovnávat a interpretovat,“ upozorňuje.

Zdá se navíc, že největší efekt může mít česnek u lidí, kteří už zvýšený cholesterol mají. U zdravých lidí bývají účinky mnohem méně výrazné. Další komplikací je samotný alicin. Jde totiž o velmi nestabilní látku, která se po vzniku rychle rozpadá. Nestačí tedy jednoduše spolknout celý syrový stroužek denně a čekat zázrak. Důležitý je i způsob přípravy.

Právě tepelná úprava podle výzkumů účinky výrazně oslabuje. Pokud chce člověk využít potenciální přínosy česneku co nejvíce, je lepší ho rozdrtit do pomazánky nebo salátu než dlouze vařit v omáčce.

Související

Čech: Spousta rizik je skryta. Bylina "vymaže" antikoncepci, pozor na banán i citrusy

Pozornost odborníků v posledních letech přitahuje také fermentovaný černý česnek. Ten se od klasického liší nejen chutí, ale i chemickým složením. Obsahuje méně alicinu, ale více stabilnějších sloučenin, například S-allylcysteinu.

„Po fermentaci je černý česnek biochemicky úplně jiný než běžný čerstvý česnek,“ říká Stanfordová. Některé studie naznačují, že by mohl pomáhat nejen s krevním tlakem, ale i s regulací tuků v krvi.

Ještě dál jdou výrobci doplňků stravy. Na trhu dnes existují kapsle nebo extrakty s koncentrovanými látkami z česneku. Australští vědci se například zabývali takzvaným kyolickým extraktem z vyzrálého česneku.

„Takový extrakt je z hlediska kardiovaskulárních účinků nejúčinnější a nabízí stabilní dávkování,“ tvrdí profesorka Karin Riedová z National Institute of Integrative Medicine v Austrálii.

Jen česnek nestačí

Její výzkum naznačuje, že tento typ extraktu může pomoci snížit krevní tlak a zlepšovat pružnost cév. Zároveň ale odborníci upozorňují, že důkazy zatím nejsou natolik silné, aby bylo možné doporučovat česnekové doplňky jako standardní léčbu vysokého cholesterolu. I proto většina přípravků v reklamách opatrně tvrdí pouze to, že „podporují normální činnost srdce“. Přímé sliby o snižování cholesterolu totiž současná data jednoznačně nepotvrzují.

„Důkazy jsou zatím omezené a nejednotné,“ říká Stanfordová. „Mnohem lepší je zařadit čerstvý česnek do pestré a zdravé stravy.“ Odborníci zároveň připomínají, že cholesterol sám o sobě není nepřítel. Organismus ho potřebuje například pro tvorbu hormonů nebo vitamínu D. Důležité je hlavně udržet správnou rovnováhu mezi jednotlivými typy cholesterolu.

Pokud tedy člověk chce prospět svému srdci, samotný česnek pravděpodobně nestačí. Větší význam má celkový životní styl: dostatek pohybu, omezení průmyslově zpracovaných potravin a jídelníček bohatý na vlákninu, luštěniny, celozrnné výrobky, zeleninu nebo zdravé tuky.

Jedno je ale podle vědců jisté: zařadit česnek do jídelníčku rozhodně není špatný nápad. Jen není dobré očekávat, že bude fungovat jako náhrada léků. „Čerstvý i černý česnek obsahují biologicky aktivní látky, které mohou pomáhat udržovat zdraví,“ shrnuje Stanfordová. „Jen bychom ho neměli považovat za zázračný lék.“

VIDEO: Hydroponie v obýváku: Saláty a bylinky v ní můžete pěstovat celý rok, říká Zatřepálek

Zdroj: World Hearth Federation, National Library of Medicine, Science Focus