Sami si opravili dům z roku 1949. Pak jim nové podlahy zničily saze z komína

Když se Eva se Stefanem rozhodli změnit život, nešlo jen o stěhování. Opustili sever Švédska a vydali se na jih, za mírnějším klimatem, delšími jary a léty. Hledali přitom dům, který by si mohli přizpůsobit podle svého. Našli ho ve staré části Hjelmsjö v Örkelljunze na jihu Švédska.

Související

19 fotografiíProhlédnout si 19 fotografií

Z luxusu do bahna prasečí farmy. Vyměnili Londýn za pustinu, s novorozencem byli bez proudu

„Je to tu velmi klidné, máme milé sousedy, a i když je nejbližší větší město vzdálené asi 30 kilometrů, většinu potřebného najdeme přímo v naší vesnici,“ pochvaluje si Eva.

Zapomenutý v minulém století

Dům z roku 1949 nebyl na první pohled ničím výjimečný. Měl ale pevné základy, protože jeho původním majitelem byl stavitel. Právě to rozhodlo. „Dům byl od začátku postavený velmi poctivě. Měli jsme jistotu, že nás nic zásadního nepřekvapí,“ říká Eva. Jednalo se o jedenapůlpatrový venkovský zděný dům se sklepem. Obytná plocha má 128 metrů čtverečních, sklep dalších 78. K domu patří také hospodářská budova a dvojgaráž.

Dispozice nabízela různé možnosti, interiér ale zůstal ukotvený v minulém století. Bylo jasné, že je čeká velká rekonstrukce. „Věděli jsme, že když zbouráme některé stěny, můžeme vytvořit prostornou venkovskou kuchyni se spíží. Chtěli jsme ale proměnit celý dům a dát mu atmosféru starších časů – dřevěné podlahy, tapety a zachovat dobové detaily.“

Většinu práce zvládli sami

Na rozdíl od mnoha jiných rekonstrukcí neměli manželé od začátku detailní plán. Dům se měnil postupně, podle toho, co bylo zrovna potřeba a na co měli čas a peníze. První zásah byl přitom zásadní. Zbourali jednu ze stěn a získali prostor pro větší kuchyň. Stefan pak položil nové dřevěné podlahy v celém domě.

„Chtěli jsme získat větší kuchyň, která se postupně stala srdcem domu,“ popisuje Eva. Její základ pochází z běžné nabídky IKEA, výsledný vzhled ale vznikal až postupně. Manželé ji doplnili starými předměty, které Eva našla na bleších trzích.

Na rekonstrukci si manželé nepozvali tým designérů ani stavební firmu. Většinu prací vzali do vlastních rukou. „S manželem jsme dělali všechno sami, kromě elektřiny a vody,“ říká Eva. Důvodem nebyla jen snaha ušetřit. Práce na vlastním domě je podle ní bavila. „DIY je vždy první volba. Je to zábava a zároveň tím ušetříte obrovské množství peněz.“

Ušetřené peníze pak mohli vložit do věcí, které pro ně byly důležité – například do kuchyně nebo kamen, která se stala hlavním zdrojem tepla. Ani postupná rekonstrukce se ale neobešla bez komplikací. Jedna z největších přišla právě při instalaci kamen. „Uvolnily se saze z komína a zničily nám nové podlahy v přízemí,“ vzpomíná Eva. Následovalo vystěhování, opravy a několik týdnů chaosu. „Naštěstí jsme měli pojištění, ale celý dům jsme museli vyklidit a všechno opravovat.“

Královna bleších trhů

Velkou část atmosféry domu vytvořily věci, které Eva postupně hledala v bazarech a na bleších trzích. Má pro ně slabost už od dětství. „Miluji hledání pokladů mezi odloženými věcmi,“ říká. Při nákupu se řídí jednoduchým pravidlem: věc se jí musí líbit a zároveň musí stát rozumné peníze. „Lidé si ze mě dělají legraci, že jsem královna second handu. Vždycky vím, jak věci proměnit, aby působily jako nové.“

Když je něco příliš drahé, nekoupí to. „Vždy se objeví něco jiného,“ vysvětluje. Interiér nevznikal podle jednoho předem připraveného konceptu. Eva se rozhoduje podle konkrétní místnosti a její atmosféry. Jednotlivé prostory tak postupně doplňovaly předměty, které podle ní do domu přirozeně zapadly. Moderní technologie přitom zůstávají co nejvíce skryté. „Chceme moderní dům, ale nechceme, aby byla technika vidět. Spotřebiče schováváme do skříní.“

Dřevo, tlumené barvy a zahrada

Při výběru materiálů měli manželé jasno. Chtěli přírodní a nadčasové prvky, které budou dobře fungovat i za několik desetiletí. „Není nic příjemnějšího na chození než dřevěné podlahy,“ říká Eva. Interiér proto staví na dřevu a přírodních, tlumených tónech. „Musí to být krásné, ale zároveň funkční.“ Proměnou postupně prošlo také okolí domu. Když se sem nastěhovali, zahrada byla téměř prázdná. Rostl na ní jediný jabloňový strom a přerostlé záhony. Dnes je její podoba úplně jiná. Stefan postavil dvě velké terasy a z malého domku vzniklo místo, kde se schází celá rodina.

Zobrazit
26 fotografií

Ani po letech manželé nepovažují svou práci za dokončenou. Dům se podle nich bude proměňovat dál. V plánu mají skleník, zahradní cesty a jednou také vanu v koupelně. Dokončení pro ně ostatně není cílem. „Je krásné nikdy nemít hotovo. Je to životní styl.“

Když se Eva ohlédne za celou proměnou, největší radost jí nedělá jediný kus nábytku ani konkrétní místnost. Těší ji především to, že dům vznikal postupně a že jeho podobu mohli s manželem vytvářet sami. „Celá rekonstrukce nás bavila. Ale kuchyň se opravdu povedla nejvíc.“

Video: Učitelka Anna Štukhejlová provází svou chalupou

Zdroj: autorský článek