Nemá gauč ani jídelní stůl. Přesto tenhle byt lidé považují za geniální

Tmavý interiér, minimum nábytku a prostor, který se během dne výrazně proměňuje. Projekt Midnight harmony boří představy o tom, jak má vypadat funkční bydlení, a místo univerzálních řešení nabízí byt navržený podle skutečných potřeb své majitelky.

„Uvědomili jsme si, že byt funguje jako velmi citlivě vyvážený systém světla, materiálů a nálady,“ popisuje autor návrhu Daniel Lipskij. „Není to jen estetika, ale způsob, jak prostor ovlivňuje každodenní rytmus.“

Související

10 fotografiíProhlédnout si 10 fotografií

Toskánsko kousek od Kolína. Sestry proměnily omšelou tvrz v italskou vilu, o které samy snily

Tma jako nástroj, ne omezení

Název Midnight harmony vznikl až ve chvíli, kdy byl interiér téměř hotový. Tmavé ladění přitom nemá působit efektně za každou cenu. Architekt se od začátku snažil vyhnout dojmu stísněnosti, který bývá s tmavými interiéry spojovaný.

„Tmavý interiér nepůsobí stísněně, pokud má hloubku. Klíčové je vrstvení světla, struktura materiálů a optické rozšíření prostoru,“ vysvětluje Lipskij. Důležitou roli hrají velkoformátová zrcadla přes celou stěnu obývací části, která prostor opticky násobí. Tma tak eliminuje vizuální šum a vytváří klidnější prostředí.

Interiér není rozdělený na pevné funkční celky, ale funguje jako otevřený prostor reagující na denní režim majitelky. Přes den slouží hlavně pro práci a soustředění. „Přes den je prostor záměrně nastavený na koncentraci a klid,“ říká Lipskij. Stěny mají v denním světle hluboký modrý tón, který podporuje pracovní atmosféru.

Večer se ale charakter bytu mění. „V teplém umělém světle se stejná barva posune do tmavě šedé a interiér začne působit mnohem intimněji,“ popisuje architekt.

Bez standardního vybavení

Zásadní rozhodnutí padlo už na začátku návrhu. Majitelka totiž většinu běžného vybavení bytu reálně nevyužívá. „Klíčové bylo, že klientka nechtěla standardní vybavení bytu. Nepoužívá gauč ani jídelní stůl, což nám umožnilo prostor úplně otevřít,“ vysvětluje Lipskij. Místo klasického členění tak vznikly zóny pro práci, hudbu a pohyb. „Každá funkce tam je, ale nic není navíc,“ dodává.

Vedle vizuální stránky hrála důležitou roli také akustika. Majitelka potřebuje prostor pro soustředěnou práci, ale zároveň hraje na hudební nástroje a aktivně se v bytě pohybuje. „Zvuk byl od začátku stejně důležitý jako vizuální stránka interiéru,“ říká Lipskij. Jedním z řešení se staly 3D panely imitující přírodní skálu. Původně měly pomoci hlavně se zvukem. „Hledali jsme způsob, jak rozbít rovné plochy a zlepšit akustiku v relativně malém prostoru. Nakonec se ukázalo, že tenhle prvek funguje i vizuálně,“ popisuje.

Prostor pro pohyb

Specifickou roli hraje v bytě pohyb. Majitelka se věnuje tanci a interiér tomu musel odpovídat, aniž by působil jako studio. „Nechtěli jsme vytvořit taneční sál, ale prostor, který pohyb přirozeně umožňuje,“ vysvětluje Lipskij. Podlaha proto funguje jako kontinuální plocha bez bariér, nábytek je minimalizovaný a snadno uvolňuje prostor. Výrazným prvkem jsou zrcadla doplněná tanečními madly, která zároveň opticky zvětšují interiér.

Kuchyň jako bar

Největší odklon od běžného bydlení představuje kuchyň. Nejde o klasickou pracovní zónu, ale spíš o společenský prvek. „Vzhledem k tomu, že klientka vaří jen minimálně, mohli jsme kuchyň pojmout spíš jako součást atmosféry bytu,“ říká Lipskij. Výsledkem je prostor fungující víc jako bar než tradiční kuchyň. „Používá se mnohem víc sociálně než funkčně,“ dodává.

Práce s omezenou plochou byla jednou z hlavních výzev projektu. „Nejtěžší bylo zachovat pocit velkorysosti,“ říká Lipskij. Pomohla tomu právě redukce objemného nábytku a důsledná práce se světlem, zrcadly a otevřeným prostorem. Díky tomu byt působí větší a flexibilnější, než by jeho velikost napovídala.

Zobrazit
12 fotografií

I když je interiér silně navázaný na konkrétní životní styl majitelky, některé principy návrhu jsou obecně přenositelné. Práce se světlem, omezení vizuálního šumu nebo důraz na atmosféru mohou fungovat i v jiných typech bydlení. V případě Midnight harmony tak vznikl byt, který se nesnaží naplnit představu univerzálního interiéru, ale přesně odpovídá tomu, jak jeho majitelka skutečně žije.