


Tisíce horolezců ho míjely cestou na vrchol Mount Everestu. Stal se orientačním bodem i tichou připomínkou toho, jak nebezpečná je nejvyšší hora světa. Muž, který kvůli svým zeleným botám dostal přezdívku Green Boots, leží v zóně smrti už třicet let. Nyní se však chystá riskantní expedice, která by mohla nejen vrátit jeho tělo rodině, ale také vyřešit záhadu, která léta zaměstnává svět horolezců.

Pokud bude připravovaná expedice úspěšná, nepůjde jen o mimořádně náročnou záchrannou operaci. Mohla by také definitivně objasnit identitu muže, který se stal jednou z nejznámějších a zároveň nejzáhadnějších postav v historii dobývání nejvyšší hory světa.
Od roku 1996 se všeobecně předpokládalo, že Green Boots byl indický horolezec Tsewang Paljor, který zahynul během prudké sněhové bouře poblíž vrcholu Everestu. Nikdy však neexistovalo oficiální potvrzení. Nyní se však objevily nové informace, které tuto verzi zpochybňují.
Indické úřady nyní zveřejnily plán na vyzvednutí těla z nechvalně proslulé zóny smrti, tedy oblasti nad hranicí osmi tisíc metrů, kde je lidské přežití bez kyslíkové podpory extrémně obtížné. Dokument přitom označuje Green Bootse za jiného člena tehdejší expedice: horolezce Dorje Morupa. Ten stejně jako Paljor zahynul poblíž vrcholu ve stejný den.
„Je pro mě záhadou, proč se jeho identita najednou změnila,“ komentoval situaci americký horolezec a známý kronikář Everestu Alan Arnette. „Jsem rád, že ho chtějí dostat dolů, ale bude to mimořádně náročný a nepříjemný úkol,“ dodal.
Přezdívku Green Boots získal podle svých výrazně zelených horolezeckých bot značky Koflach. Jeho tělo se nachází ve výšce přibližně 8500 metrů nad mořem, jen asi 350 metrů od vrcholu Everestu na severovýchodním hřebeni, kudy vedou výstupy z tibetské strany hory. Leží schoulený pod skalním převisem a vypadá, jako by spal.
Oblečený je stále v kompletní výstroji a přes obličej má přetaženou červenou fleecovou bundu. Právě zde podle všeho podlehl teplotám kolem minus třiceti stupňů a větru o síle hurikánu během katastrofální bouře, kterou později proslavila kniha Into Thin Air od Jona Krakauera.
Během následujících desetiletí se Green Boots stal ponurým orientačním bodem. Horolezci často hlásili do základního tábora, že právě minuli Green Bootse, a podle této zastávky si měřili svůj postup vzhůru. Někteří u těla krátce odpočívali nebo se pod skalním převisem ukrývali před větrem.
Šerpa Tshiring Jangbu, který Green Bootse viděl během svého prvního výstupu severní trasou v roce 2006, vzpomíná, že tehdy bylo tělo téměř celé zasypané sněhem. „Dotkl jsem se jej a trochu z těla odhrnul sníh. Prostě tam jen tak ležel,“ popsal listu The Guardian.
Na Everestu zůstává podle odhadů přibližně 200 těl. Rodiny obětí se často ptají na možnost jejich návratu, ale podobné operace bývají extrémně drahé, nebezpečné a logisticky složité. Ve výškách kolem vrcholu navíc nemohou bezpečně operovat vrtulníky.
Podle zadávací dokumentace musí tým pro vyzvednutí Green Bootse tvořit nejméně šest zkušených šerpů, kteří Everest v minulosti zdolali opakovaně. Součástí úkolu je také doprava ostatků do Dillí nejpozději do října letošního roku.

Práce ve výškách nad osm tisíc metrů je mimořádně vyčerpávající. K dispozici je tu totiž jen asi třetina kyslíku oproti hladině moře a i jednoduché úkony vyžadují enormní úsilí. Zmrzlé tělo v kompletní výbavě může vážit až 200 kilogramů. Situaci navíc komplikují ztuhlé končetiny v nepřirozených polohách.
„Někdy musíme amputovat část těla, kterou nelze ohnout,“ přiznává Tshiring Jangbu. „Je to bolestivé rozhodnutí, ale někdy není jiná možnost.“
Podle Arnetta představují podobné zásahy také kulturní a duchovní problém. Mnoho šerpů vyznává buddhismus a manipulaci s lidskými ostatky nevnímají pozitivně. „Nevěří ve znesvěcování těl. Ve skutečnosti se jich často nechtějí ani dotýkat,“ vysvětluje.
Náklady na expedici odhaduje přibližně na 150 tisíc dolarů. Další komplikací je pak počasí. Období monzunů přináší intenzivní sněžení a podle společnosti Makalu Adventure může celá operace trvat až 40 dní.
Novozélandský horolezec Guy Cotter, jehož firma Adventure Consultants organizuje himálajské expedice, považuje plán za správný krok. Už v roce 1997 koordinoval vyzvednutí jiného horolezce, který zahynul ve stejném roce jako Morup a Paljor.
„Mělo se to stát už dávno,“ řekl Cotter. Zároveň ale upozorňuje, že podobné mise musí jejich iniciátoři pečlivě zvážit. „Pro rodiny znamená návrat těla určité uzavření příběhu, pokud tím ovšem nejsou nepřiměřeně ohroženi další lidé. V minulosti se stalo, že při vyzvedávání mrtvých zahynuli další horolezci. Je to velmi tenká hranice.“
Kolem Green Bootse mezitím vznikla řada nepotvrzených zpráv. Někteří tvrdili, že bylo tělo v posledních letech přesunuto nebo pohřbeno pod sněhem. Alan Arnette však říká, že od horolezců stále slýchá stejnou informaci: Green Boots údajně zůstává na svém místě, v jeskyni, odkud jej svět zná už dlouhá tři desetiletí.
Zdroj: The Guardian, The Independent, The Times









Írán uvedl, že americké útoky si vyžádaly nejméně tři oběti v provincii Hormozgán na jihu země, informovaly v sobotu agentury AFP a Reuters. Teherán zaútočil na cíle v Kuvajtu, Jordánsku či Bahrajnu. Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) na síti X uvedlo, že ukončilo již sedmou noční sérii úderů v řadě, hovořilo také o zásazích vojenské infrastruktury a armádních cílů.



Ukrajinská armáda zničila ruský bombardér Tupolev Tu-95, řekl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Letoun byl na letišti Engels v Saratovské oblasti ve vzdálenosti asi 800 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Rusko se k tomu nevyjádřilo. Ukrajinská armáda zasáhla také objekty ruského ropného průmyslu a cíle na Ruskem okupovaných územích, dodal ukrajinský prezident.



Francie je hladová a stejně jako Anglie chce napravit semifinálový nezdar. To je parafráze titulků, kterými fotbalová federace FIFA láká na oficiálním webu na utkání o bronz z mistrovství světa. Realita je však jiná.






Žádný román se bez nich neobejde. S některými sympatizujeme, jiné nenávidíme, další nás dokážou rozesmát až k slzám. Díky nim můžeme lépe porozumět příběhům, které se na stránkách knih ukrývají. Otestujte si, jak dobře znáte české i zahraniční literární figury, a zkuste je poznat pomocí tří charakteristik.