Nejvíce ohrožené druhy v Česku? Obojživelníci

Pavel Baroch
9. 6. 2007 0:00
Přirozená přírodní rovnováha neexistuje
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Devadesát pět procent všech v Česku známých obojživelníků je ohroženo, z toho bezmála polovina kiticky. U ostatních živočichů není situace až tak hrozivá. Například plazů je ohroženo "pouze" asi 82 procent, ptáků přes pětapadesát a savců necelých čtyřicet procent.

Podle prezidenta Václava Klause ovšem není důvod k obavám. "Zatímco pro jedny druhy živočichů a rostlin se činností člověka podmínky zhoršují, pro jiné naopak vhodné podmínky vznikají a příroda se těmto změnám velmi pružně přizpůsobuje," píše Klaus ve své knize Modrá, nikoli zelená. "Proto jsou tolik zavádějící statistiky, které udávají, kolik živočišných druhů za poslední desetiletí vyhynulo," dodává.

Klaus má pravdu jen z části. Vymírání druhů a vznik nových je do značné míry přirozeným procesem.

Foto: Aktuálně.cz

Na druhou stranu se tento vývoj od 17. století nebezpečně urychlil. Vymírání je nyní tisíckrát až desetitisíckrát rychlejší, než kdyby přirozený proces člověk vůbec neovlivňoval.

Některé druhy dokonce zmizí, aniž je lidé vůbec poznají. Tak například nenávratně se ztratí rostlina či živočich, v jehož těle může být látka použitelná k léčbě některých nemocí - třeba rakoviny.

Chybí vlci, jeleni se přemnožili

Jakmile člověk vyhubí jeden druh, může se významně narušit přírodní rovnováha. Například v českých lesích, odkud jsme před lety "vyhnali" vlky, se přemnožila vysoká, která z nedostatku potravy okusuje kůru stromů a hubí je. Situaci musí lesníci zachraňovat milionovými dotacemi na ochranu mladých stromků.

"Počty vysoké zvěře jsou i přes dlouhodobé plánování chovu vysoko nad cílovými stavy, a proto zvěř působí značné škody na lesních i zemědělských porostech," řekl Pavel Marhoul z Agentury pro ochranu přírody a krajiny.

Krušnohorské lesy poškozené zvěří
Krušnohorské lesy poškozené zvěří | Foto: Aktuálně.cz, Ondřej Besperát

Kdyby z české přírody zmizel krtek, znamenalo by to pohromu pro další a další živočišné a rostlinné druhy. Na krtinách se vytváří speciální mikroklima, takže se na nich daří rostlinám, které jinde prakticky nerostou. V kožichu krtka žijí roztoči a další paraziti. Krtčí chodby využívají na přezimování žáby, které se přes léto živí i larvami komárů, čímž brání jejich přemnožení.

Že je krků až dost? Před lety se totéž mohlo říkat o koroptvi nebo syslu - jejich počty se v posledních letech dramaticky snížily. Například koroptví polních žilo před válkou v tehdejším Československu na šest milionů, teď se jejich počet odhaduje na maximálně 45 tisíc.

"Zatím jen malá část lidské populace naší planety chápe, že záchrana druhové rozmanitosti rostlinné i živočišné říše je jedinou cestou k její vlastní budoucí existenci," řekl zoolog Zdeněk Veselovský, dlouholetý ředitel pražské zoo, který nedávno zemřel.

Zvěři ubývá její přirozené prostředí

Ještě v padesátých letech minulého století platilo, že hlavním důvodem vymírání živočichů je jejich přímé pronásledování člověkem, tedy lov. Dnes je to ovšem likvidace přirozeného prostředí, v němž živočichové žijí.

Typickým českým příkladem jsou některé druhy ptáků - zvláště ty, které žijí v zemědělsky obdělávané krajině. Podobný osud jako zmiňovanou koroptev potkal i čejku chocholatou. Za posledních pětadvacet let se počet tohoto druhu snížil o více než devadesát procent, takže se z čejky stala jedna z nejvíce ohrožených ptačích skupin.

Čejka, jeden z nejvíce ohrožených ptáků
Čejka, jeden z nejvíce ohrožených ptáků | Foto: Česká společnost ornitologická

Jedním z důvodů by mohlo být to, že se po radikálním propadu na počátku 90. let znovu začalo více využívat chemických hnojiv a prostředků na ochranu plodin.

"Jistá souvislost by mohla být nalezena mezi poklesem ptačích populací v zemědělské krajině a používáním hnojiv a pesticidů, jejichž spotřeba až na mírné kolísání vykazuje trvalý pozvolný růst," konstatuje se ve zprávě o udržitelném rozvoji, kterou si nechala vypracovat vláda.

Člověk přírodu nahradit nemůže

Člověk se snaží napravit, co sám způsobil. Například na Labi a jeho přítocích staví rybí přechody, aby přes hráze mohli putovat lososi. Staví čistírny odpadních vod, aby se losos ve vodě neotrávil. A losos a další druhy se do Labe skutečně vrací.

Na jižní Moravě se zase objevil drop velký, který byl pokládán za vyhubeného. Jelikož se mu ale daří v sousedním Rakousku, rozšiřuje své teritorium i za hranice.

Jenže: ochrana určitého druhu a lidská pomoc pro jeho záchranu může způsobit to, že se přirozená rovnováha znovu vychýlí, ovšem jiným směrem. Například kormorán patřil před lety ke vzácným ptákům, který byl zařazen na seznam ohrožených druhů. Teď nenajdete v zemi rybáře, který by si na velkého černého ptáka se zahnutým zobákem nestěžoval.

Potok s bobří hrází
Potok s bobří hrází | Foto: Svatava Pátková

Kormorán je důkazem toho, jak se v moderní, rozvinuté civilizaci nedaří udržovat přirozenou přírodní rovnováhu.

Podobné je to s bobrem. Do Česka se začali vracet v 80. letech a rychle se rozšiřují. Zpočátku byl bobr považován za kuriozitu, dnes už na některých místech poškozuje hráze nebo kácí cenné stromy. Proto se v poslední době ozývají hlasy, volající po tom, aby úřady znovu povolily jejich odstřel.

"Žijeme v době, kdy je krajina zcela přeměněna člověkem a intenzívně hospodářsky využívána. Představa přirozené rovnováhy mezi živočišnými druhy je zvláště u obratlovců iluzorní," tvrdí Pavel Marhoul ze státní Agentury ochrany přírody a krajiny.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Otcovská a rodičovská dovolená se rozšíří, MPSV připravuje změny podle směrnice EU

Otcovská dovolená v Česku by se měla nejpozději od srpna příštího roku prodloužit. Zavést by se měly také dva měsíce placené rodičovské pro vystřídání rodičů. Nárok na čerpání ošetřovného má získat víc lidí. Změny, které nařizuje směrnice EU, chystá ministerstvo práce. Legislativní návrh plánuje zveřejnit nejspíš do konce května. Na jednání sněmovního sociálního výboru to v úterý řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

"Připravujeme tři scénáře. Návrh může projít teď vládou, nebo ho může převzít příští ministryně či ministr a vybere si příští vláda," řekla po jednání ministryně.

Směrnice EU o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem z června 2019 má zajistit minimální standard ve všech členských zemích. ČR ji má do svých zákonů přenést nejpozději do 2. srpna 2022. Podle předpisu by placená otcovská v EU nesměla být kratší než deset dnů. Rodiče by měli mít možnost nečerpat rodičovskou celou naráz, ale i po částech. Vybírat by si ji mohli třeba střídáním dnů volna a práce či v kratší pracovní době, uvádí směrnice. Dva měsíce rodičovské by měly být nepřenosné, aby se matka a otec v péči o potomka vystřídali. Rodiče v celé unii by měli mít nárok aspoň na čtyřměsíční rodičovskou a mohli by si ji vybrat nejvýš do osmi let dítěte.

Zdroj: ČTK
Další zprávy