Když monstrum promluvilo

V dubnu 1980 se López pokusí unést dceru prodavačky v Ambatu. Matka ho s pomocí dalších trhovců zadrží a přivolá policii. Na stanici působí lhostejně, neochotně, odmítá mluvit. Policisté proto zkusí trik - nasadí do cely muže v utajení. Představí se jako spoluvězeň. A López začne mluvit.

"Víš, co je nejlepší okamžik?" ptá se. "Když se dívka přestane bránit. Když víš, že je tvoje." V následujících dnech vypoví o stovkách vražd. Neprojevuje lítost. Vyšetřovatelům potom ukáže místa, kde pohřbil těla: pod mosty, v mělkých hrobech v horách, v opuštěných skladištích.

V jednom z deníků si zapisoval jména, místa a věk. Nejmladší oběti bylo osm let. Děvčata byla ze všech vrstev, ale především si vybíral chudé, domorodé, zapomenuté. Veřejně řekl: "Ekvádorské holky jsou důvěřivější. Nečekají zradu."

Během šesti týdnů policie exhumuje desítky těl. Mnohé jsou neidentifikovatelné. Rodiče nikdy nepochopí, co jejich dcery prožily v posledních minutách. López je obviněn ze 110 vražd v Ekvádoru a k více než 300 se přiznává. Skutečné číslo je možná ještě vyšší.