


Infarkt nebo mrtvice často nepřicházejí bez varování. Nová rozsáhlá studie, která sledovala více než devět milionů lidí, ukazuje, že za drtivou většinou závažných srdečně-cévních příhod stojí jen několik známých rizikových faktorů. Zároveň ale odhaluje překvapivý rozdíl mezi muži a ženami a naznačuje, že některé příčiny infarktů stále podceňujeme.

Více než devět milionů zdravotních záznamů z Jižní Koreje a Spojených států poskytlo vědcům mimořádně detailní pohled na to, co předchází infarktům, mrtvicím a srdečnímu selhání. Výsledek je překvapivě jednoznačný. Podle studie publikované v roce 2025 předcházela 99 procentům všech závažných kardiovaskulárních příhod alespoň jedna ze čtyř hlavních rizikových charakteristik: vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, vysoká hladina krevního cukru nebo kouření, ať už současné či v minulosti.
Ani ve skupině žen mladších 60 let, která patří mezi populačně nejméně ohrožené, nebyla situace výrazně odlišná. Více než 95 procent infarktů a mrtvic bylo spojeno s některým z těchto známých rizikových faktorů.
Nejvýznamnější roli přitom sehrál vysoký krevní tlak. Ve Spojených státech i Jižní Koreji mělo hypertenzi více než 93 procent lidí, kteří následně prodělali infarkt, mrtvici nebo srdeční selhání. Právě důsledná kontrola krevního tlaku by tak podle autorů mohla představovat jeden z nejúčinnějších způsobů prevence.
„Myslíme si, že studie velmi přesvědčivě ukazuje, že vystavení jednomu nebo více nepříznivým rizikovým faktorům před těmito kardiovaskulárními příhodami dosahuje téměř sta procent,“ uvedl hlavní autor studie, kardiolog Philip Greenland z Northwestern University.
Podle něj by se pozornost měla soustředit především na ovlivnitelné rizikové faktory. „Nyní je cílem intenzivněji hledat způsoby, jak tyto modifikovatelné faktory kontrolovat, namísto toho, abychom se nechali odvádět k jiným faktorům, které nejsou snadno léčitelné a nejsou přímou příčinou onemocnění,“ dodal.
Výsledky zároveň zpochybňují některá nedávná tvrzení, podle nichž přibývá infarktů a mrtvic u lidí bez známých rizikových faktorů. Autoři studie upozorňují, že předchozí výzkumy mohly některé diagnózy přehlédnout nebo nezachytit hodnoty, které sice ještě nesplňovaly klinická kritéria pro stanovení diagnózy, ale přesto představovaly zvýšené riziko.
Současně se však objevují další výzkumy, které naznačují, že tradiční pohled na příčiny infarktů nemusí být úplný. Zvlášť pak u žen. Vědci z americké Mayo Clinic analyzovali mezi lety 2003 a 2018 v okrese Olmsted ve státě Minnesota 1474 infarktů u lidí mladších 65 let. Na základě podrobného studia zdravotních záznamů a zobrazovacích metod se pokusili určit hlavní příčinu každého případu.
Dlouhodobě převládá představa, že většinu infarktů způsobuje aterotrombóza: tedy stav, kdy usazeniny v cévách a následně vzniklá krevní sraženina zablokují přívod krve do srdečního svalu.
U mužů tato příčina skutečně dominovala. Tvořila přibližně 75 procent všech infarktů. U žen však byla situace výrazně odlišná. Aterotrombóza stála pouze za 47 procenty případů, tedy za méně než polovinou.
Více než třetina infarktů u žen souvisela s takzvanými sekundárními infarkty způsobenými nerovnováhou mezi potřebou a dodávkou kyslíku do srdečního svalu. Tyto stavy mohou vznikat například v důsledku anémie, závažné infekce nebo jiných zdravotních komplikací, které organismus výrazně zatěžují.
Výzkumníci identifikovali i další důležité příčiny. Patří mezi ně spontánní disekce koronární tepny, při níž dochází k natržení stěny cévy, nebo embolie, tedy krevní sraženiny, které do srdečních cév doputují z jiných částí těla.
„Tento výzkum upozorňuje na příčiny infarktů, které byly historicky podceňovány, zejména u žen,“ uvedla kardioložka Claire Raphaelová po zveřejnění studie.
Podle ní může nesprávné určení příčiny infarktu vést k méně účinné, nebo dokonce nevhodné léčbě. „Pochopení toho, proč k infarktu došlo, je stejně důležité jako jeho samotná léčba. Může rozhodovat o tom, zda se pacient uzdraví, nebo zda se problém vrátí,“ dodala.
Obě studie tak přinášejí důležitou zprávu. Přestože většinu infarktů a mrtvic stále vysvětlují dobře známé rizikové faktory, cesta k účinné prevenci nemusí spočívat jen v jejich sledování. Stejně důležité je pochopit konkrétní mechanismy, které vedou k poškození srdce, zejména u skupin pacientů, jejichž rizika byla dosud přehlížena.









Jude Bellingham po semifinálové porážce Anglie sdílel báseň týmového řidiče. Slova jejího autora podle hvězdy Realu vystihla bolest i hrdost mužstva.



Ukrajinská armáda zničila ruský bombardér Tupolev Tu-95, řekl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Letoun byl na letišti Engels v Saratovské oblasti ve vzdálenosti asi 800 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Rusko se k tomu nevyjádřilo. Ukrajinská armáda zasáhla také objekty ruského ropného průmyslu a cíle na Ruskem okupovaných územích, dodal ukrajinský prezident.



Ochromit ruský vývoz ropy a připravit Kreml o jednu z hlavních finančních tepen války. Takový je cíl ukrajinské operace, během níž se od začátku července podle Kyjeva stalo terčem útoků nejméně 159 plavidel takzvané ruské stínové flotily. Jen během čtvrtka měly ukrajinské drony zasáhnout dalších 12 lodí, které Kremlu umožňují obcházet mezinárodní sankce.



V Dublinu ve čtvrtek večer po vleklých zdravotních problémech zemřela irská oscarová herečka Brenda Frickerová. Bylo jí 81 let. V pátek o tom informovala agentura AP. Frickerovou čeští diváci znají například jako holubí ženu ze snímku Sám doma 2: Ztracen v New Yorku (1992).



Adam Pavlásek s Patrikem Riklem vyhráli čtyřhru na turnaji v Umagu a vybojovali první společný titul na okruhu ATP.