


Infarkt nebo mrtvice často nepřicházejí bez varování. Nová rozsáhlá studie, která sledovala více než devět milionů lidí, ukazuje, že za drtivou většinou závažných srdečně-cévních příhod stojí jen několik známých rizikových faktorů. Zároveň ale odhaluje překvapivý rozdíl mezi muži a ženami a naznačuje, že některé příčiny infarktů stále podceňujeme.

Více než devět milionů zdravotních záznamů z Jižní Koreje a Spojených států poskytlo vědcům mimořádně detailní pohled na to, co předchází infarktům, mrtvicím a srdečnímu selhání. Výsledek je překvapivě jednoznačný. Podle studie publikované v roce 2025 předcházela 99 procentům všech závažných kardiovaskulárních příhod alespoň jedna ze čtyř hlavních rizikových charakteristik: vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, vysoká hladina krevního cukru nebo kouření, ať už současné či v minulosti.
Ani ve skupině žen mladších 60 let, která patří mezi populačně nejméně ohrožené, nebyla situace výrazně odlišná. Více než 95 procent infarktů a mrtvic bylo spojeno s některým z těchto známých rizikových faktorů.
Nejvýznamnější roli přitom sehrál vysoký krevní tlak. Ve Spojených státech i Jižní Koreji mělo hypertenzi více než 93 procent lidí, kteří následně prodělali infarkt, mrtvici nebo srdeční selhání. Právě důsledná kontrola krevního tlaku by tak podle autorů mohla představovat jeden z nejúčinnějších způsobů prevence.
„Myslíme si, že studie velmi přesvědčivě ukazuje, že vystavení jednomu nebo více nepříznivým rizikovým faktorům před těmito kardiovaskulárními příhodami dosahuje téměř sta procent,“ uvedl hlavní autor studie, kardiolog Philip Greenland z Northwestern University.
Podle něj by se pozornost měla soustředit především na ovlivnitelné rizikové faktory. „Nyní je cílem intenzivněji hledat způsoby, jak tyto modifikovatelné faktory kontrolovat, namísto toho, abychom se nechali odvádět k jiným faktorům, které nejsou snadno léčitelné a nejsou přímou příčinou onemocnění,“ dodal.
Výsledky zároveň zpochybňují některá nedávná tvrzení, podle nichž přibývá infarktů a mrtvic u lidí bez známých rizikových faktorů. Autoři studie upozorňují, že předchozí výzkumy mohly některé diagnózy přehlédnout nebo nezachytit hodnoty, které sice ještě nesplňovaly klinická kritéria pro stanovení diagnózy, ale přesto představovaly zvýšené riziko.
Současně se však objevují další výzkumy, které naznačují, že tradiční pohled na příčiny infarktů nemusí být úplný. Zvlášť pak u žen. Vědci z americké Mayo Clinic analyzovali mezi lety 2003 a 2018 v okrese Olmsted ve státě Minnesota 1474 infarktů u lidí mladších 65 let. Na základě podrobného studia zdravotních záznamů a zobrazovacích metod se pokusili určit hlavní příčinu každého případu.
Dlouhodobě převládá představa, že většinu infarktů způsobuje aterotrombóza: tedy stav, kdy usazeniny v cévách a následně vzniklá krevní sraženina zablokují přívod krve do srdečního svalu.
U mužů tato příčina skutečně dominovala. Tvořila přibližně 75 procent všech infarktů. U žen však byla situace výrazně odlišná. Aterotrombóza stála pouze za 47 procenty případů, tedy za méně než polovinou.
Více než třetina infarktů u žen souvisela s takzvanými sekundárními infarkty způsobenými nerovnováhou mezi potřebou a dodávkou kyslíku do srdečního svalu. Tyto stavy mohou vznikat například v důsledku anémie, závažné infekce nebo jiných zdravotních komplikací, které organismus výrazně zatěžují.
Výzkumníci identifikovali i další důležité příčiny. Patří mezi ně spontánní disekce koronární tepny, při níž dochází k natržení stěny cévy, nebo embolie, tedy krevní sraženiny, které do srdečních cév doputují z jiných částí těla.
„Tento výzkum upozorňuje na příčiny infarktů, které byly historicky podceňovány, zejména u žen,“ uvedla kardioložka Claire Raphaelová po zveřejnění studie.
Podle ní může nesprávné určení příčiny infarktu vést k méně účinné, nebo dokonce nevhodné léčbě. „Pochopení toho, proč k infarktu došlo, je stejně důležité jako jeho samotná léčba. Může rozhodovat o tom, zda se pacient uzdraví, nebo zda se problém vrátí,“ dodala.
Obě studie tak přinášejí důležitou zprávu. Přestože většinu infarktů a mrtvic stále vysvětlují dobře známé rizikové faktory, cesta k účinné prevenci nemusí spočívat jen v jejich sledování. Stejně důležité je pochopit konkrétní mechanismy, které vedou k poškození srdce, zejména u skupin pacientů, jejichž rizika byla dosud přehlížena.



Už na kurtu během ceremoniálu na Centre Courtu dala Karolína Muchová jasně najevo, jak tvrdě ji porážka ve finále Wimbledonu zasáhla. Na následné tiskové konferenci silné zklamání potvrdila a dala nahlédnout do zákulisí fascinující české bitvy mezi ní a novou šampionkou Lindou Noskovou. Pro svou kamarádku měla jen slova respektu a obdivu.



Nejméně pět lidí – včetně dítěte – zabil ruský útok leteckými pumami na ukrajinské město Sumy, dalších 30 osob utrpělo zranění. Na platformě Telegram to uvedl šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Ruský útok leteckými bombami na město Slovjansk v Doněcké oblasti zabil jednoho člověka a tři další zranil, napsal později server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady.



Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa poslala předvolání několika novinářům deníku The New York Times (NYT) před federální velkou porotu kvůli jejich článku o bezpečnostních nedostatcích nového prezidentského speciálu Air Force One. Ten Spojené státy dostaly darem od Kataru. Deník označil postup ministerstva spravedlnosti za pokus zastrašit média a útok na svobodu tisku.



Na Masarykově okruhu v Brně dnes zemřeli dva jezdci po nehodě při závodu silničních motocyklů v rámci seriálu Alpe Adria Championship.



Vypadalo to na nečekaně krátkou podívanou s nulovou zápletkou. Nakonec nabídlo historicky první české finále tenisového Wimbledonu epické drama, o kterém básní i ty největší hvězdy tohoto sportu. Pochvalu sklízí vítězka Linda Nosková i poražená Karolína Muchová.