


Dnes na nádraží v Zaječí vystupují hlavně místní nebo turisté mířící do vyhlášených vinných sklepů, právě tady ale před 98 lety zemřelo 24 lidí kvůli obyčejné chybě z nepozornosti. Nehoda je dodnes mementem tehdejšího překotného rozvoje dopravy, který narážel na své kapacity i lidský faktor.

„Po hodinách nejvyššího děsu a zmatku byl dnes za svítání na nádraží v Zaječí již tupý, strnulý klid, jaký bývá člověku po velkém utrpení. (…) Zatím co největší úsilí se soustřeďovalo celou noc na probádávání strašně rozervaných vnitřností rychlíkových vozů, kde asi leží dosud pod sutinami a příšernými žlutými vějíři špičatých trosek další mrtví, odstraňovali jiní trosky z kolejí,“ začíná hlavní článek na titulní stránce Lidových novin z 11. září 1928.
Den předtím, v pondělí 10. září 1928, tři minuty před druhou odpolední se rychlík číslo 16 z Prahy do Budapešti blížil ke stanici Zaječí na trati Brno–Břeclav.
Trať tehdy byla ještě jednokolejná a jako hlavní se používala první kolej nádraží v Zaječí, protože po ní byla trasa rovná a nebylo potřeba zbytečně zpomalovat.
Osudného dne ale výhybka poslala rychlík na kolej číslo dvě, která sice byla prázdná, ale vlak do nečekané zatáčky vjel rychlostí kolem šedesáti kilometrů v hodině.
Souprava vykolejila a narazila do stojícího nákladního vlaku na čtvrté koleji, který vzorně čekal, než rychlík projede. Strojvedoucí neudělal nic špatně, návěstidlo ukazovalo volno, takže neměl důvod brzdit.

Proč byla výhybka přehozená? V Zaječí zrovna montovali nové elektrické zabezpečovací zařízení, které hlídá, aby se výhybky a návěstidla nemohly postavit proti sobě – tedy aby se zabránilo přesně tomu, co nehodu způsobilo. Jako z absurdního dramatu zní informace, že do provozu ho měli spustit právě 10. září.
Během této týdenní přestavby provoz hlídaly tzv. Götzovy zámky, tedy obyčejné mechanické zámky, které výhybku uzamknou ve správné poloze. Kvůli přestavbě dráha dokonce postavila na výhybky dva muže namísto jednoho.
V den nehody došlo k obyčejnému lidskému selhání. Výměnář Matěj Bartošic podle služebního protokolu ohlásil: „Pravou výhybku jsem postavil do rovné, je zamčena, klíč v úschově.“
Druhý muž, hradlář Albrecht Fibich, měl podle zavedených postupů zkontrolovat, že Bartošic přinesl správný klíč: pro každé nastavení výhybky se používal jiný.
Jenže Bartošic se spletl, použil špatný klíč a Fibich to po něm nezkontroloval, jak měl. Místo odhalení chyby nahlásil výpravčímu, že rychlík může projet.
Bartošic nebyl žádný nováček ani povaleč. U dráhy sloužil šestnáct let, většinu z toho v Zaječí a podle tehdejší poslanecké interpelace byl úplný abstinent a „představení mu dávají nejlepší vysvědčení“. Selhat ale může každý.
Náraz byl brutální. Vůz za lokomotivou rychlíku se podle Lidových novin proměnil v hromadu trosek, další vozy náraz roztříštil nebo vymrštil napříč tratí. Z trosek se začal ozývat křik a nářek raněných.
K troskám se nejdřív vrhl staniční personál s lidmi, kteří přiběhli z okolních polí, po půl hodině dorazila lokomotiva z Břeclavi se šesti muži vyzbrojenými – slovy Lidových novin – „jen rýči a vidlemi“. Pořádný pomocný vlak přijel až za víc než hodinu. Ještě přímo ve zbytcích vagonů operoval železniční lékař dr. Světlík.

Ze stanic v Břeclavi i v Brně vyrazily záchranné vlaky, přispěchal hrušovanský záchranný sbor, obě brněnské záchranné stanice i Červený kříž z Brna. Nejtěžší případy mířily do brněnské nemocnice na Žlutém Kopci.
Počet zemřelých postupně narůstal, konečná bilance skončila na 24, raněných byly desítky. Lidové noviny v duchu tehdejší doby barvitě popisovaly, jak zničená těla mrtvých byla, že je ani identifikovat nešlo. A také rovnou píšou, že železničáři se doznali k chybě a byli zatčeni a převezeni do Židlochovic.
Katastrofa pomohla urychlit zdvojkolejnění trati mezi Brnem a Břeclaví, aby se protijedoucí vlaky nemusely míjet na jedné koleji jako osudového zářijového odpoledne.



Dnes tudy vede jeden z nejdůležitějších železničních koridorů v zemi a chystá se tu vysokorychlostní trať, málokdo z cestujících přitom tuší, kolem jak smutného místa se řítí.
Připomíná ho hlavně díl televizního cyklu Osudové okamžiky Zaječí 1928, jinak se na jednu z nejtragičtějších nehod první republiky skoro zapomnělo.
Zdroj: ndk.cz, denik.cz, ceskatelevize.cz

Čtení na chvíle, kdy chcete zvolnit. Vždy v úterý: životní styl, zajímavosti a příběhy lidí – slavných i těch, o kterých jste ještě neslyšeli.

Na co se podívat, co poslouchat a do čeho se začíst? Každý čtvrtek o všem, co stojí za pozornost v české i světové kultuře.



Hokejistky Spojených států amerických porazily ve finále mistrovství světa v Dánsku Kanadu 6:2 a obhájily loňský triumf z Českých Budějovic. Američanky získaly dvanáctý titul a v historických tabulkách zaostávají již jen o jedno zlato za dnešními soupeřkami. Letos ovládly také olympijské hry v Miláně.



Paraguayský exprezident Sebastiano Peña dnes nastoupil do vazby do vojenské věznice. Stalo se tak jen několik dnů poté, co ho Senát 6. listopadu zbavil prezidentské funkce, uvedly agentury. Exprezident je obviněný v souvislosti s pádem paraguayské banky Ueno.



Ukrajinská rozvědka má podle prezidenta Volodymyra Zelenského informace o tom, že Severní Korea dodává Rusku balistické rakety a pomáhá mu zdokonalovat zbrojní technologie. „Rusko bohužel dostává ze Severní Koreje další balistické rakety. Hovoříme o desítkách raket měsíčně,“ řekl prezident. Také varoval před rozsáhlými útoky na Ukrajinu, které mají od Ruska přijít v noci na úterý.



Jednání s Ukrajinou a evropskými partnery dosáhla za uplynulý rok významného pokroku pro budoucnost Ukrajiny. Na síti X to napsal zvláštní vyslanec a zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner po pondělních telefonátech s Moskvou, Kyjevem a zástupci šesti evropských zemí a také představiteli EU a NATO.



V Rakousku utrpěla těžká zranění 14letá Češka, která se na svahu srazila s jiným lyžařem, který z místa ujel. O incidentu, který se stal v neděli v tyrolském středisku Stubaier Gletscher, v pondělí informoval deník Münchner Merkur.