Revoluční objev. Vědci našli 50 milionů let starou spermii

pej
Aktualizováno 20. 7. 2015 21:01
Jde o dosud nejstarší nalezenou pohlavní buňku, švédští vědci ji objevili náhodou.
Ilustrační foto - fosilie
Ilustrační foto - fosilie | Foto: Wikipedia Commons

Stockholm – Švédští paleontologové objevili na Antarktidě zkamenělou ulitu kmene kroužkovců, která obsahovala 50 milionů let starou spermii. Podle vědecké obce jde o velmi pozoruhodný a unikátní objev, informuje The Daily Mail.

Nález pohlavní buňky může podle vědců odhalit spoustu tajemství a přinést celou řadu poznatků o evoluci mikroorganismů.

"Věříme, že tento objev nám pomůže osvětlit řadu neobjasněných záhad ve vývoji mikroorganismů. Dosud jsme se totiž v této oblasti potýkali s nedostatkem dat," uvedl Benjamin Bomfleur ze švédského národního muzea.

Podle britské akademie věd Royal Society jde o dosud nejstarší objevený vzorek pohlavní buňky. Konkrétně tato pochází ze starších třetihor (eocénu), tedy období před 50 miliony let.

Benjamin Bomfleur ze švédského muzea (Swedish Museum of Natural History) označil nález za dílo náhody. "Kolega původně hledal kosti malých savců," řekl.

Specifikoval rovněž vědecké postupy a metody, které tým využil. Stáří vzorku bylo podle něj určeno na základě specifických zobrazovacích technik, jako je rastrovací elektronový mikroskop, rentgenové záření nebo počítačová tomografie.

Vědci teď plánují stejným způsobem prozkoumat i další sbírky fosilních ulit. Doufají, že by také mohly obsahovat spermie či zbytky jiných mikroorganismů.

Tento nález překonal i loňský objev 17 milionů let staré spermie v dochovaném trusu netopýrů.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Guterres si zajistil druhé funkční období v pozici generálního tajemníka OSN

Valné shromáždění OSN zvolilo Antónia Guterrese generálním tajemníkem na další pětileté funkční období. Portugalský politik byl jediným kandidátem a svůj post nakonec obhájil, aniž museli vyslanci 193 členských zemí jednotlivě odevzdávat hlasy. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Guterres stojí v čele OSN od 1. ledna 2017 a jeho stávající mandát vyprší na konci letošního roku. Ve funkci generálního tajemníka by nyní mohl zůstat do konce roku 2026, kdy mu bude 77 let.

Rodáka z Lisabonu před vyvrcholením volby doporučila na druhý mandát 15členná Rada bezpečnosti OSN a Guterres už v pátek složil přísahu pro další funkční období. V březnovém dopise o své vizi na další roky jmenoval jako nejnaléhavější výzvy současnosti pandemii covidu-19, klimatické změny, znečištění ovzduší i oceánů, složité a zdánlivě nekonečné války i "prudce rostoucí nerovnosti".

Zdroj: ČTK
Další zprávy