Ovce nespásají louky jen na horách, ale i v Praze. Pastevectví je českou raritou, říká zemědělec

Petra Jansová Petra Jansová
16. 1. 2018 10:51
K pastevectví se Antonín Zeman dostal více méně náhodou. Letos to bude už deset let, co svoje stádo rozežene po pražských loukách. V rozhovoru pro Aktuálně.cz se rozpovídal i o tom, jak se provozuje zemědělství v Praze.
Ovce a kozy spásají zelené plochy v Praze.
Ovce a kozy spásají zelené plochy v Praze. | Foto: Jakub Plíhal

K pastevectví neutekl, protože by si chtěl odpočinout od sezení v kanceláři nebo manažerských starostí. Měl k němu zkrátka vždycky blízko. V Křeslicích vlastní rodina Antonína Zemana několik hektarů luk.

Letos to bude deset let, co Zemanovy ovce spásají i zelené plochy pro pražský magistrát. Obhospodařuje i louku nedaleko největšího sídliště v Česku a poblíž frekventované dálnice D1 v Milíčovském lese.

"Najdete nás za dětskou zoo a naproti výběhu městské policie, ještě před Milíčovským rybníkem," popisuje nám cestu Zeman. A posléze si tak trochu stěžuje i na letošní blátivou zimu.

Louku v Milíčovském lese má možnost využívat celoročně a část svého stáda zde může nechat přezimovat. Pastevecká sezona začíná každý rok v březnu a končí v říjnu. Jeho stáda spásají kolem 60 až 65 hektarů všech přírodních rezervací v Praze.

"Rezervace potřebují určitý systém výpasu. Ovce a kozy se nechávají pást přes den, na noc se pak zahání do ochranného pásma. Účelem je nastavit systém stepních luk," vysvětluje Zeman.

Zvířata samozřejmě nespasou všechno, což je důležité pro to, aby se některé druhy rostlin opět rozšířily. Stepi v Praze podle Zemana vznikaly už dávno v historii. Teď se tato staletá tradice díky odboru ochrany prostředí pražského magistrátu zase vrací.

"Pastevectví je zřejmě takovou českou raritou. Máme hodně zelených ploch, které jsou navíc umístěné v nepřístupném skalnatém terénu, který když chcete udržovat, musíte se spolehnout právě na zvířata," říká Zeman.

Na prodej je pouze maso, o vlnu zájem není. Dokonce ji před pár lety málem zakázali jako nebezpečný materiál. "Mně se ji teď podařilo prodat za 15 korun za kilo, což je poměrně dost. Většina jí skončí v tepelné izolaci," podotýká Zeman s tím, že provozovat zemědělství na území Prahy je vůbec velmi obtížné.

"Uživit se jenom výpasem pro magistrát by bylo téměř nemožné. Pastevectví se věnují i v Českém středohoří nebo na Moravě. My jsme ale bezkonkurenčně nejlevnější. Nedosáhneme na celou řadu dotací například z Programu rozvoje venkova," vysvětluje Zeman s tím, že kromě pastevectví ještě prodává seno z vlastních nepronajatých luk, ale i jehněčí maso. 

Takže ač je podle něj magistrát zemědělství v Praze nakloněn, u státu tomu tak není. "Zřejmě má v plánu všechna tato místa zastavět, což ale nejde. Jde o zelené louky, kde se táhne vedení, nebo nepřístupný terén," říká Zeman. 

O stádo, které čítá zhruba 250 ovcí a koz, se stará v sezoně zhruba dvacítka lidí, většinou studentů a dobrovolníků. Podle Zemana jde o velmi náročnou celodenní práci, protože zvířata potřebují čtyřiadvacetihodinový dohled. Hlídači stád tak na místě musí i přespávat. Kromě hlídání například i staví ohrady. 

Mnohdy dochází i ke kuriózním situacím. "Odpočíváte doma, když vám najednou zavolá městská policie, že se ovce potulují poblíž tunelu Blanka," dodává se smíchem.

A kde je to nejhezčí místo? Naprosto unikátní výhled je například na louce v přírodní rezervaci Ctirad nad Zlíchovem, v Prokopském údolí nebo na Džbánu. I když tam prý pastevci bojují s velkým množstvím lidí, především turistů.

Dobrý včelař se pozná podle toho, že o sobě neříká, že je dobrý, tvrdí včelař Petr Texl. Včelaření podle něj není o medu, ale hlavně o opylení rostlin. Za to se ve světě prý i dobře platí. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy