Sklenice šťávy z červené řepy by mohla mít větší vliv na zdraví, než se dosud předpokládalo. Nová studie ukazuje, že pravidelná konzumace nápoje bohatého na dusičnany dokáže u starších lidí během dvou týdnů snížit krevní tlak. Klíčovou roli přitom podle vědců nehrají jen samotné živiny, ale i bakterie žijící v ústech.
Výzkum vedený odborníky z Exeterské univerzity sledoval, jak koncentrovaná šťáva z červené řepy ovlivňuje ústní mikrobiom, tvorbu oxidu dusnatého a fungování cév u mladších a starších dospělých. Studie publikovaná v odborném časopise Free Radical Biology and Medicine je podle autorů největší svého druhu.
Výsledky ukázaly, že starší lidé, kteří po dobu dvou týdnů pili dvakrát denně šťávu bohatou na dusičnany, zaznamenali pokles krevního tlaku. U mladších účastníků se stejný efekt neprojevil, přestože se i u nich složení bakterií v ústech změnilo.
Dusičnany se přirozeně vyskytují v řadě druhů zeleniny a v organismu plní důležitou funkci. Červená řepa patří mezi jejich nejbohatší zdroje, ale není zdaleka jediná. Vysoký obsah mají také špenát, rukola, fenykl, celer nebo kapusta.
Zásadní proces přitom začíná ještě předtím, než se dusičnany dostanou do krevního oběhu. Některé bakterie v ústech pomáhají přeměňovat látky z potravy na sloučeniny podporující tvorbu oxidu dusnatého. Ten následně pomáhá uvolňovat cévy a udržovat zdravý krevní tlak.
Pokud se ale rovnováha bakterií v ústech naruší, celý proces může fungovat méně efektivně. Právě to podle vědců vysvětluje, proč může mít změna ústního mikrobiomu přímý dopad na zdraví cév.
Do studie se zapojilo 39 lidí mladších třiceti let a 36 dobrovolníků ve věku mezi šedesáti a sedmdesáti lety. Účastníci postupně absolvovali dvě dvoutýdenní fáze. V jedné pili nápoj s vysokým obsahem dusičnanů, ve druhé placebo verzi šťávy, ze které byly dusičnany odstraněny. Mezi jednotlivými částmi výzkumu byla dvoutýdenní pauza.
Pokles krevního tlaku už po dvou týdnech
Výzkumný tým následně pomocí genetické analýzy sledoval, jaké bakterie se v ústech účastníků nacházely před a po jednotlivých fázích experimentu.
Obě věkové skupiny zaznamenaly změny v ústním mikrobiomu, ale reakce starších lidí byla výrazně odlišná. U seniorů se po pití řepné šťávy snížilo množství bakterií rodu Prevotella, které vědci v tomto kontextu označili za potenciálně problematické. Naopak přibylo bakterií spojovaných s pozitivními účinky na zdraví, například rodu Neisseria.
Starší účastníci navíc vstupovali do studie s vyšším průměrným krevním tlakem než mladší skupina. Po dvou týdnech s řepnou šťávou jejich tlak klesl. U placebo nápoje ani u mladších dobrovolníků se podobný efekt neobjevil.
Výsledky podle vědců naznačují, že právě vyšší věk může hrát zásadní roli. S přibývajícími lety totiž tělo přirozeně produkuje méně oxidu dusnatého, což může negativně ovlivňovat cévy i krevní tlak.
„Víme, že strava bohatá na dusičnany má zdravotní přínosy. Starší lidé navíc s věkem produkují méně vlastního oxidu dusnatého a zároveň častěji trpí vysokým krevním tlakem, který souvisí s rizikem infarktu nebo mrtvice,“ uvedla profesorka Anni Vanhatalová z Exeterské univerzity.
Podle ní by podpora konzumace zeleniny bohaté na dusičnany mohla mít významné dlouhodobé zdravotní přínosy. „Dobrou zprávou je, že pokud nemáte rádi červenou řepu, existuje mnoho alternativ, například špenát, rukola, fenykl, celer nebo kapusta,“ dodala.
Na výzkum navázaly i další studie. Jedna z nich z roku 2025 sledovala patnáct starších lidí léčených s vysokým krevním tlakem a zjistila, že čtyřtýdenní konzumace řepné šťávy změnila složení bakterií v ústech, aniž by výrazně ovlivnila střevní mikrobiom. Vědci zároveň upozornili, že výsledný efekt se může lišit podle zdravotního stavu, užívaných léků nebo původního složení mikrobiomu.
Další pilotní studie z roku 2026 zase ukázala, že antiseptické ústní vody mohou narušovat proces přeměny dusičnanů a snižovat tvorbu oxidu dusnatého. Výzkumníci zjistili, že některé antibakteriální ústní vody mohou negativně ovlivňovat bakterie potřebné pro správné fungování tohoto mechanismu.
I přesto ale odborníci zdůrazňují, že řepná šťáva nenahrazuje léky ani standardní léčbu vysokého krevního tlaku. Výsledky ale naznačují, že zelenina bohatá na dusičnany může představovat praktický doplněk zdravého životního stylu, zejména ve vyšším věku. Studie také otevírá cestu k personalizovanější výživě. Dva lidé totiž mohou jíst stejné potraviny, ale jejich tělo na ně bude reagovat rozdílně právě kvůli odlišnému složení bakterií v ústech.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Ruské bezpilotní letouny zasáhly obytný dům v Dněpropetrovské oblasti, zabily kojence
V ukrajinské Dněpropetrovské oblasti při ruském útoku v noci na sobotu zemřel tříměsíční chlapec a 11 lidí bylo zraněno, uvedl náčelník vojenské správy Oleksandr Hanža. Z 11 zraněných bylo podle něj sedm v těžkém stavu převezeno do nemocnice, mezi zraněnými jsou také dvě děti ve věku pět a 12 let. Úřady v Chersonu hlásí bezmála 30 zraněných.
Střela s plochou dráhou letu Flamingo trefila podnik Roskosmosu 900 kilometrů od ukrajinských hranic
Ukrajinská střela s plochou dráhou letu Flamingo v sobotu v ruské Samarské oblasti zasáhla podnik Progress, který spadá pod ruskou vesmírnou agenturu Roskosmos. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož Progress vyrábí mimo jiné elektroniku.
Hrdina z finále MS má nové působiště. Z Barcelony odešel za více než miliardu korun
Střelec jediné branky ve finále letošního fotbalového mistrovství světa Ferran Torres podle očekávání přestoupil z Barcelony do Paris Saint-Germain, s nímž podepsal pětiletou smlouvu.
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení
Nejméně 38 lidí zemřelo po zemětřesení o síle 7,7 stupně, které v noci na sobotu zasáhlo pobřeží Indonésie v regionu Flores. Informovala o tom agentura AP. Úřady původně vydaly varování před vlnou cunami, které však později odvolaly. Tisíce obyvatel pobřežních oblastí byly evakuovány.
Přelet nad Orlíkem. Kóta je na dosah, někde se vynořilo dno
Lidé přijíždějí na parkoviště u Podolského mostu, aby si užili pohled na Orlickou přehradu. Naklánějí se přes kamenné zábradlí levobřežní vyhlídky a nechávají se fascinovat pohledem pod sebou. Na vodním díle, které umí v Česku zadržet nejvíce vody, se dlouhotrvající sucho projevuje velmi výrazně, patrné je to zejména ze záběrů z dronu.