Nedaří se vám zhubnout? Tuhle maličkost možná děláte špatně, zjistili vědci

Poctivě vážíte každou porci, dřete v posilovně, a přesto se ručička váhy odmítá pohnout dolů? Možná děláte chybu, která na první pohled s jídlem vůbec nesouvisí. Nová studie amerických vědců ukazuje, že 90 minut spánku rozhoduje o tom, zda budete hubnout, nebo nevědomky přibírat.

Výzkumníci z Kolumbijské univerzity sledovali 95 dospělých, kteří běžně spali sedm až osm hodin. Po dobu šesti týdnů měli chodit spát o 90 minut později, vstávali ale ve stejnou dobu jako obvykle. Výsledek překvapil i samotné vědce – účastníci v průměru přibrali téměř půl kilogramu, méně se hýbali a v jejich těle se změnily hladiny hormonů ovlivňujících chuť k jídlu.

Na první pohled se může zdát, že přírůstek necelého půl kilogramu za šest týdnů není nijak dramatický. Podle autorů studie ale může jít o začátek dlouhodobého trendu.

„Naše studie napodobovala způsob spánku, který mnoho dospělých zažívá dlouhodobě. Pokud tento stav přetrvává celý rok, lze očekávat klinicky významný nárůst hmotnosti,“ vysvětluje jeden z autorů studie Faris Zuraikat.

Stačí spát o hodinu méně

Podle odborníků většina dospělých potřebuje sedm až devět hodin spánku denně. Přesto mnoho lidí pravidelně spí jen pět nebo šest hodin. Právě na ně se chtěli vědci zaměřit.

„Chtěli jsme realisticky zjistit, co se stane, když lidé omezí spánek o přibližně hodinu a půl. To totiž odpovídá tomu, co běžně pozorujeme v populaci,“ říká vedoucí studie publikované v Annals of Internal Medicine, profesorka Marie-Pierre St-Ongeová z Kolumbijské univerzity.

Předchozí experimenty zkoumaly hlavně extrémní spánkovou deprivaci, kdy lidé spali jen čtyři hodiny denně. Už tehdy se ukázalo, že přijímali přibližně o 300 kalorií více než obvykle. Nový výzkum ale naznačuje, že negativní dopady se objevují už při mnohem menším omezení spánku.

„Přestože je zapotřebí dalšího výzkumu, všechny naše dosavadní výsledky naznačují, že nedostatek spánku zvyšuje riziko onemocnění souvisejících s obezitou, jako je cukrovka 2. typu nebo srdeční choroby,“ vysvětluje St-Ongeová.

Méně pohybu, více kilogramů

Podle výzkumníků je jedním z důvodů to, že lidé s kratším spánkem byli výrazně méně aktivní. Přestože byli vzhůru déle, čas navíc většinou nevyužili k pohybu ani cvičení.

„Zjistili jsme, že během období omezeného spánku trávili účastníci více času v sedavém režimu než v době, kdy spali dostatečně,“ říká St-Ongeová.

Podrobnější analýza ukázala, že doba strávená bez pohybu vzrostla v průměru o 17 minut denně. U mužů a žen po menopauze to bylo dokonce téměř o půl hodiny.

„I když jsme zohlednili, že byli vzhůru déle, účastníci trávili více času nečinností než při dostatečném spánku. To je důležité, protože sedavý způsob života zvyšuje riziko chronických onemocnění,“ doplňuje Zuraikat.

Spánek, chuť k jídlu i pohyb spolu souvisejí

Výsledky potvrzují i další odborníci. Endokrinoložka Sirimon Reutrakul z Illinoiské univerzity, která se na výzkumu nepodílela, upozorňuje, že vztah mezi spánkem a tělesnou hmotností je oboustranný.

Podle ní už dřívější studie ukázaly, že lidé, kteří začali spát déle, přijímali asi o 270 kalorií méně denně. „Chuť k jídlu, spánek i fyzická aktivita – to všechno spolu vzájemně souvisí,“ shrnuje Reutrakul.