


Po návratu na Zemi čekal astronauty z mise Artemis II úkol, který žádný simulátor plně nenahradí: znovu se naučit chodit. I po relativně krátké misi se totiž lidské tělo brání návratu do gravitace, kterou dřív považovalo za samozřejmost. Video astronautky Christiny Kochové ukazuje, jak křehká je rovnováha mezi vesmírem a Zemí. A také jak dlouho trvá ji znovu najít.

Deset dní mimo Zemi. Pro laiky krátká doba, pro lidské tělo zásadní změna. Posádka mise Artemis II se po historickém obletu Měsíce vrátila domů: jako vůbec první lidé po více než půlstoletí, kteří opustili nízkou oběžnou dráhu. Jenže návrat zdaleka neskončil dosednutím na hladinu ani otevřením poklopu.
Na videu, které sdílela astronautka Christina Kochová, je vidět realita, která se v heroických záběrech kosmických misí obvykle neukazuje. Nejisté kroky, pomalý pohyb, hledání rovnováhy. Obyčejná chůze, která najednou není automatická. Tělo, zvyklé na prostředí bez tíhy, najednou znovu naráží na gravitaci.
Právě mikrogravitace je tím, co během letu promění fungování organismu víc, než si většina lidí uvědomuje. Bez neustálého tahu směrem dolů se krev v těle rozkládá jinak, srdce nemusí pracovat s takovou intenzitou a svaly – především ty v dolní části těla – ztrácejí svůj běžný rytmus. Astronauti sice během mise každý den cvičí, v tomto případě zhruba půl hodiny denně, přesto to k plné náhradě přirozené zátěže nestačí.
Mozek se mezitím přizpůsobí novým podmínkám. V prostředí stavu bez tíže se učí jinak vyhodnocovat signály o pohybu a poloze těla. Když se pak astronaut vrátí na Zemi, nastává opačný proces – jakési „přeprogramování“, které může trvat dny i týdny. Kochová sama popsala, že její tělo i hlava se po návratu stále snaží znovu pochopit, co znamená stát pevně na nohou.
Video, které se rychle rozšířilo na sociálních sítích, tak zachycuje moment, kdy se technologie a lidské limity střetávají v té nejzákladnější rovině: v obyčejné chůzi. Nejde přitom o výjimečný případ. Podobné obtíže zažívá po návratu většina astronautů, i když délka a intenzita se liší podle délky mise.
Artemis II přitom nebyl „jen další let“. Posádka se vydala dál než kdokoliv před nimi za posledních více než padesát let – mimo bezpečí oběžné dráhy, směrem k Měsíci. Právě tahle vzdálenost a návrat z hlubokého vesmíru dávají celé misi jiný rozměr. Technologický i lidský.
Zdroj: NASA, Military.com






Jednoho mrtvého a kolem 40 zraněných si vyžádaly další útoky, které ruská armáda podnikla na různých místech na Ukrajině. V pondělí o tom informují ukrajinské úřady. Jen v Dnipru utrpělo zranění 18 lidí.



Moskva naznačila ochotu obnovit dialog s Evropou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po masivním ukrajinském útoku na Moskevskou oblast prohlásil, že si evropské země budou muset s Ruskem „dříve či později promluvit“. Zatímco část evropských lídrů možnost obnovení kontaktů připouští, jiní varují před nekalými úmysly Kremlu.



Novým náčelníkem generálního štábu by se měl stát první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč. Návrh ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) dnes schválila vláda, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jejím jednání.



Slunné dny se rychle blíží a stále více lidí přemýšlí, jak si doma vytvořit vlastní prostor pro odpočinek a relaxaci.



Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.