Nebyl slaboch, ale diplomat. Americký spisovatel vidí záhadu smrti Jana Masaryka jinak

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Spadl nešťastnou náhodou, skočil sám, nebo mu někdo pomohl? O smrti Jana Masaryka se Češi přou osmdesát let. Exhumace jeho těla z hrobky v Lánech znovu přinesla naději na pravdu. Americký spisovatel Michael Shaheen, který o případu napsal román, je však skeptický: „I když pravdu zjistíme, možná nám nakonec bude úplně jedno,“ říká v rozhovoru.

Americký spisovatel žijící už třicet let v Praze strávil skoro tři roky pátráním v archivech, čtením dokumentů a hledáním dalších informací po tom, co se s Janem Masarykem skutečně stalo, jenže to mu přineslo víc otázek než odpovědí.

Na Jana Masaryka si přitom udělal názor, který jde proti tomu českému – a jeho odpověď na exhumaci zní: pravdu možná zjistíme, jenže nám možná taky bude jedno.

Shaheen vyrostl v jižním Illinois a k Česku a naší historii ho jako kluka přitáhl přítel, český novinář Kamil Winter, který do Států emigroval v roce 1968. Když se natrvalo usadil v Praze, patřila Proč zemřel Jan Masaryk mezi první české knihy, které přečetl. Nedalo mu to spát a o Masarykovi nakonec také napsal knihu – detektivku Druhý suvenýr, v níž vyšetřovatel zjišťuje, zda byla oběť z okna vypadnuta, nebo vypadla.

Záhada Černínského paláce: Páté vyšetřování
10. března 1948: Tělo Jana Masaryka leží na nádvoří Černínského paláce pod oknem koupelny v pyžamu. Komunisty ovládaná policie případ bleskově uzavírá jako sebevraždu.
1968 a 90. léta: Vyšetřování během pražského jara i po pádu totality přinášejí nová svědectví o stopách po potyčce. V roce 2003 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu na základě nového biomechanického posudku uzavírá případ jako vraždu neznámým pachatelem – ministr byl podle propočtů z okna vystrčen.
Dnes: Policie a forenzní experti přistoupili k exhumaci ostatků z rodinné hrobky v Lánech. Cílem moderní antropologické a toxikologické expertizy je ověřit, zda Masaryk neutrpěl poranění či otravu ještě před pádem.

Morální etalon, nebo slaboch?

Než začal pátrat po Masarykových osudech, roky narážel na typické řeci o Masarykovi coby slabochovi a sympaťákovi bez kuráže. Pak si podle svých slov „uklidil hlavu“, využil svého odstupu cizince a ponořil se do archivů.

„Jan Masaryk byl vysoce morální člověk a humanista až do morku kosti,“ odpovídá bez váhání na otázku, na co při svém pátrání přišel. Bystrý mozek, citlivá duše, člověk, který zacházel s každým jako s rovným.

„On lidi spojoval, nejčastěji přes humor, občas přes hudbu. Sám sebe stavěl do popředí málokdy. Mluvil hlavně o Československu jako o mostu mezi Východem a Západem a já ho vnímám přesně jako takový most mezi lidmi, kteří ho měli rádi, i mezi těmi, kdo se nesnášeli,“ říká velmi slušnou češtinou spisovatel.

Špatný člověk, špatný čas

Právě tady leží nejzajímavější jádro jeho pohledu. Jak Michael Shaheen vypozoroval, mezi mnohými Čechy je rozšířený názor, že Jan Masaryk byl hlupák bez odvahy, s čímž prý rozhodně nemůže souhlasit. Rovnou ale říká, že v lecčems mají pravdu: v únoru 1948 na svou roli nestačil.

„Nebyl to správný člověk na správném místě ve správný čas,“ říká s tím, že Masarykova síla spojovat lidi byla obdivuhodná, ale za únorového převratu to bohužel nestačilo.

Když dvanáct demokratických ministrů podalo demisi, k ústavní většině potřebné k pádu vlády chyběly dva hlasy. Masaryk se k demisi nepřipojil a zůstal ve vládě s Klementem Gottwaldem. „Byla to slabost? Nemyslím si. Možná měl obyčejný lidský strach, ale nemůžeme mu to mít za zlé. Nebyl to Jan Hus, ale diplomat.

Pokud o něm někdo tvrdí, že selhal, nastavuje laťku nerealisticky vysoko. Na rozdíl od prezidenta Beneše navíc Masaryk naprosto přesně věděl, co jsou Sověti zač,“ konstatuje spisovatel.

Chybějících patnáct papírů

Detektivka Druhý suvenýr je o vyšetřování smrti úředníka, kterého našli pod oknem ministerstva. Vyšetřování odkryje starou stopu k NKVD i nový důkaz o Masarykově smrti, čímž a rozběhne se závod mezi ruskými agenty, kteří chtějí důkaz zničit, a inspektorem Kafkou.

Fikci Shaheen staví na skutečných nesrovnalostech. Masaryk prý den před smrtí několika lidem opakoval, jak nutně musí napsat projev k výročí československo-polské úmluvy.

„Několik lidí z Masarykova okolí vypovědělo, jak Masaryk opakoval, že je pro něj ten projev mimořádně důležitý,“ popisuje Michael Shaheen jeden z pro něj nejrozporuplnějších bodů vyšetřování Masarykovy smrti.

„Ten projev už nepřednesl, protože zemřel, ale napsaný ho našli, jenže v něm nic odpovídající avizované důležitosti není. To je prostě podezřelé. Masaryk přitom tehdy už věděl, že ho odposlouchávají,“ vysvětluje spisovatel a badatel.

V archivech velvyslanectví Michael Shaheen narazil také na zmínku o hádce osudové noci a na to, že si Masaryk večer vyžádal papíry a ráno jich patnáct chybělo. „Kde je těch patnáct?“ ptá se.

Legendy jsou nám bližší než pravda

Knižní inspektor Kafka trvá na pravdě za každou cenu. Na konci knihy, když má pravda vyjít najevo, přesto zaváhá. „Legendy a víry jsou nám čas od času blíž než pravda,“ vysvětluje Shaheen onu scénu.

A to je i jeho odpověď na nyní probíhající exhumaci. „Moderní metody dokáží odhalit spoustu věcí, ale zajímalo by mě, co vlastně hledáme. Jestli byl omámený nějakým úderem ještě před pádem…“ přemýšlí nahlas spisovatel.

„Budu překvapený, jestli najdou něco nového,“ říká a dodává, že právě takové překvapení by ho potěšilo.

Kdo je Michael Shaheen?

Americký autor, který dlouhodobě žije v Praze. Narodil se 1. 4. 1968 v malém městě ve státu Illinois. Zájem o českou historii rozvíjel už jako chlapec díky přátelství s předním českým žurnalistou, který v roce 1968 musel emigrovat.
Jak sám říká, je hrdým otcem dvou dcer a naturalizovaným českým občanem. Druhý Suvenýr, detektivka o smrti Jana Masaryka, je jeho druhá kniha, autorský debut si odbyl v románu o Karlu IV. „Pátá královna“.

Michael Shaheen: Druhý suvenýr. Nakladatelství Bourdon, Praha 2026, 336 stran

Zdroj: autorský článek, Nakladatelství Bourdon

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj