Komerční článek - Toto je reklamní sdělení. Aktuálně.cz není jeho autorem a neovlivňuje jeho obsah

Návrh zákona o likvidaci elektroodpadu čelí kontroverzním změnám

Kateřina Hájková, komerční článek
13. 5. 2020 15:36
Ministerstvo životního prostředí předložilo loni v prosinci do parlamentu návrhy nových odpadových zákonů, které se týkají i sběru a recyklace nebezpečného elektroodpadu. Nyní se projednávají ve výborech a brzy by se měly dostat i do sněmovny.
Návrh zákona o likvidaci elektroodpadu čelí kontroverzním změnám
Návrh zákona o likvidaci elektroodpadu čelí kontroverzním změnám | Foto: iStock

Hlavním nedostatkem současné už notně zastaralé odpadové legislativy je to, že neobsahuje žádné závazné cíle na sběr elektroodpadu. Povinné osoby, tedy výrobci a jejich kolektivní systémy, které organizují zpětný odběr, si v podstatě samy určují, kolik ho ze sběrných dvorů obcí seberou. Vzhledem k tomu, že náklady na sběr a recyklaci tří skupin nebezpečného elektroodpadu (zářivek, televizí a lednic) jsou daleko vyšší, než náklady na sběr ostatních skupin, není o nebezpečný elektroodpad logicky moc velký zájem. Ministerstvo životního prostředí se proto rozhodlo zlepšit situaci obcí i občanů a vložilo do nových odpadových zákonů závazné cíle sběru a recyklace. "Účelem nových zákonů je, aby se přednostně sbíral právě nebezpečný elektroodpad," potvrzuje vedoucí oddělení zpětného odběru Ministerstva životního prostředí Ladislav Trylč. Vzhledem k celkovému počtu prodaného elektrozařízení bude nově nutné sesbírat minimálně 65 procent zářivek, lednic i televizí. Tento odpad přitom nepůjde nahrazovat jinými skupinami, například pračkami nebo sporáky, jejichž sběr a ekologická recyklace jsou daleko levnější.

Jeden cíl nestačí

"Rozdělení na několik samostatných cílů je velmi důležité. Pokud by totiž cíl sběru elektroodpadu byl jen jeden, objevilo by se samozřejmě riziko, že by to povinné osoby, tedy výrobce a kolektivní systémy, nemotivovalo ke sběru nebezpečného elektroodpadu, jehož recyklace je finančně velmi náročná. Naopak by spíš sbíraly právě sporáky a myčky, na což by následně doplácely hlavně obce. Nesly by riziko, že se u nich nebezpečný elektroodpad začne kupit, nikdo ho nebude odvážet a ekologicky recyklovat," vysvětluje obchodní ředitel společnosti Ekolamp Petr Číhal.

S tím souhlasí i poslanec Pirátské strany František Elfmark, který ovšem zmiňuje ještě jedno úskalí. "U elektroodpadu je obecně problém, že si ho lidé často schraňují doma, třeba vysloužilé mobilní telefony zůstávají léta v našich šuplících, nebo se ho v horším případě zbavují nevhodným způsobem. Kvůli tomu se značná část elektroodpadu nedostává do systému zpětného odběru a nemá šanci být zpracována či recyklována," říká.

Odpadové zákony zčásti kritizuje také ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová. Obsahují podle ní jen malé množství efektivních nástrojů na podporu skutečné oběhové ekonomiky a mizivou podporu recyklace. "Zákony dávají recyklační cíle a termíny, ovšem už příliš jasně neříkají, jak jich dosáhnout," myslí si.

Návrh zákona o likvidaci elektroodpadu čelí kontroverzním změnám
Návrh zákona o likvidaci elektroodpadu čelí kontroverzním změnám | Foto: iStock, komerční článek

Hrozí monopol?

Návrh Ministerstva životního prostředí je nyní v parlamentu pod palbou poslaneckých pozměňovacích návrhů. Některé z nich jsou velmi kontroverzní, jeden například vylučuje malé a střední výrobce elektrozařízení z možnosti zapojit se do řízení kolektivního systému. Hrozí tedy vznik oligopolu či monopolu v oblasti kolektivních systémů a sběru elektroodpadu. Takovýto přístup už v minulosti kritizoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který naopak požadoval, aby se trh kolektivních systémů výrazně liberalizoval a aby se odstranily umělé monopolizační podmínky vzniku kolektivních systémů. "Poslanecké pozměňovací návrhy jdou ale opačným směrem, čím se vytváří riziko monopolně vysokých cen za recyklaci elektroodpadu, což je v zásadě stejný scénář, který už známe z prostředí mobilních operátorů," varuje Petr Číhal. "Důsledkem bude zvýšení cen nových spotřebičů pro zákazníky. Uvedené pozměňovací návrhy jsou navíc v rozporu s novou odpadovou směrnicí EU, která požaduje, aby byly v rámci sběru elektroodpadu zajištěny rovné podmínky pro malé a střední výrobce," dodává.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Thermal dostane kvůli pandemii dalších 300 milionů korun, schválila vláda

Základní kapitál karlovarského hotelu Thermal stoupne o 300 milionů korun na 1,1 miliardy korun. Návrh ministerstva financí (MF) v pondělí schválila vláda, uvedla na Twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Důvodem navýšení je podle dřívějšího vyjádření MF propad tržeb kvůli pandemii, růst cen stavebních prací a neočekávané náklady spojené s modernizací hotelu - jako například potřeba likvidace nebezpečných látek či nutnost sanace havarijních kovových konstrukcí. Zvýšení základního kapitálu se uskuteční upsáním nových akcií. Akcionářská práva státu v hotelu vykonává MF.

"Cílem navrhovaného kapitálového posílení Thermal je primárně zajistit, aby společnost mohla realizovat zamýšlené investice a aby zabránila riziku vrácení poskytnutých investičních prostředků (dotace a úvěr od SFŽP), neboť již v polovině roku 2021 dochází k plnému dočerpání prostředků pocházejících ze zatím posledního vkladu do základního kapitálu společnosti," uvádí materiál.

Schillerová již dříve upozornila, že jen za poslední tři roky vyskočily ceny stavebních prací téměř o třetinu a areál, který je kulturním, kongresovým a lázeňským centrem Karlovarska, proměnila pandemie v dům duchů. "Také faktický stav konstrukcí odhalila modernizace v daleko horším stavu, než se počítalo při posledním navýšení základního kapitálu v roce 2016," uvedla. Podle ní je vzhledem k investičnímu plánu do roku 2025 a s přihlédnutím k riziku krácení dotace na snížení energetické náročnosti budovy zvýšení základního kapitálu jediný možný krok.

Zdroj: ČTK
Další zprávy