Návrat ptáka dodo? Firma chce „oživit“ vyhynulé druhy pomocí unikátní technologie

Technologie připomíná rekvizitu z futuristické laboratoře. Místo klasické skořápky využívá firma 3D tištěnou konstrukci se speciální silikonovou membránou. Právě napodobit dokonale fungující přírodní skořápku přitom vědcům dělalo potíže celé desítky let.

„Nesnažíme se jen znovu vytvořit vejce. Ve skutečnosti se ho snažíme přepracovat pro naše vlastní účely,“ říká spoluzakladatel a šéf společnosti Ben Lamm. Firma věří, že technologie jednou umožní líhnout i dávno vyhynulé ptáky ve vejcích mnohem větších, než snesou dnešní druhy.

Související

Obrazem: Vědci objevili vzácné zvíře, které měli za vyhynulé. Po těchto pátrají dál

A právě tady se sci-fi začíná prolínat s realitou. Jedním z hlavních cílů je novozélandský moa, obří nelétavý pták dorůstající výšky téměř 3,5 metru. Jeho vejce byla velká jako rugbyový míč a vyhynul už před více než pěti stoletími. Lamm navíc už loni prohlásil, že Colossal chce během příštích sedmi let přivést zpět i legendárního mauricijského doda, známého také jako blboun nejapný, který vyhynul v 17. století.

Malý biologický zázrak

Ne všichni vědci ale sdílejí bezmezný optimismus firmy. Colossal zatím nezveřejnila recenzovanou studii ani detailní data, která by mohli nezávisle posoudit další odborníci. Pokud však firma své výsledky popisuje přesně, jde podle evolučního biologa Vincenta Lynche o významný průlom. „Je to opravdu zajímavý biotechnologický vývoj,“ uvedl Lynch. Zároveň ale upozorňuje, že jde zatím jen o část mnohem složitější skládačky. „Všechny ostatní části zatím vyvinuty nebyly.“

Slepičí vejce totiž představuje malý biologický zázrak. Musí být dost pevné, aby uneslo váhu sedící slepice, ale zároveň natolik křehké, aby ho kuře při líhnutí dokázalo prorazit zobákem. Přes skořápku navíc musí proudit kyslík, aniž by dovnitř pronikly bakterie nebo embryo vyschlo.

Vědci se přírodu snaží napodobit už desítky let. Už v roce 1988 dokázala genetička Margaret Perryová vylíhnout kuřata z embryí přenesených do náhradních skořápek. Později experimentovali badatelé s plastovými nádobami nebo potravinářskou fólií. Úspěchů ale bylo minimum.

Související

Znovuzrozený tasmánský tygr? Vědci představili plán, jak oživit dávno vyhynulé zvíře

„Od té doby se vědci snaží obejít potřebu skutečné skořápky a experimentují s různými umělými nádobami,“ vysvětluje Mike McGrew, který firmě Colossal radí v oblasti ptačích kmenových buněk. „Míra úspěšného líhnutí v těchto systémech nebyla příliš vysoká.“

Inkubátor pro vyhynulé ptáky moa

Nová technologie má tento problém řešit pomocí speciální silikonové membrány zasazené do pevného šestihranného rámu. Podle biologického ředitele společnosti Andrewa Paska dokáže materiál napodobit výměnu plynů podobně efektivně jako skutečná skořápka. „Jde o velmi specializovanou tenkou membránu, která umožňuje mimořádně efektivní výměnu plynů – a právě pro to je skořápka vejce neuvěřitelně dokonale uzpůsobená,“ říká Pask.

Zařízení navíc obsahuje průhledné okénko, skrz které mohou vědci sledovat vývoj embrya v reálném čase. A právě možnost měnit velikost systému je pro Colossal klíčová. Teoreticky by tak mohla vzniknout miniaturní vejce pro kolibříky i obří inkubátory pro dávno vyhynulé moy.

Návrat doda?

Společnost Colossal už podnikla i první kroky směrem k „návratu“ doda. Loni oznámila, že dokázala kultivovat zárodečné buňky nikobarského holuba, jeho genetického příbuzného. Otázkou ale zůstává, jak daleko je skutečné „oživování“ vyhynulých druhů. Skeptici upozorňují, že mezi laboratorním experimentem a životaschopným zvířetem existuje obrovská propast.

Přesto někteří vědci připouštějí, že technologie může mít zásadní význam i pro ochranu dnešních ohrožených druhů. „Mohlo by to být opravdu důležité, fantastické,“ říká biolog kmenových buněk Paul Mozdziak. Zároveň ale dodává, že bez dat je zatím nemožné posoudit skutečný dopad.

Související

Vstali z mrtvých. Vědci našli údajně vyhynulé tvory

Umělé vejce zřejmě navíc není jedinou futuristickou technologií, na které Colossal pracuje. Firma nedávno oznámila vytvoření takzvané „srstnaté myši“ – geneticky upraveného hlodavce, který je součástí výzkumu směřujícího k možnému návratu mamuta srstnatého.

Současně vyvíjí i umělou dělohu, která by jednou mohla umožnit vývoj savců zcela mimo tělo živého zvířete. Společnost navíc loni oznámila i narození tří mláďat geneticky upraveného pravlka obrovského – predátora, který se stal popkulturní ikonou díky seriálu Hra o trůny.

Na sociálních sítích se zároveň s oznámením společnosti rozjela debata o tom, zdali se vědcům skutečně podařilo oživit původního pravlka. Jiní vědci a zoologové totiž zastávají názor, že v Colossal Biosciences nevytvořili skutečného pravlka, ale geneticky upraveného vlka, které jej pouze napodobuje. Diskutující nezpochybňují, že se jedná o obrovský technologický pokrok, ale k doslovnému „zmrtvýchvstání“ tisíce let vyhynulého druhu se nepřiklání.

Bez lovu se neobejdeme, žijeme na pojídání se navzájem, pokud zvíře umře rychle, jsem spokojená, říká lovkyně Michaela Fialová.

Zdroje: Nature, National Geographic, Reuters, Colossal