Reklama
Reklama
Magazín

Našli v pravěkých skalách „tajné písmo“. Nacisté z něj udělali důkaz své minulosti

Terezie Benoni

Před více než 3500 lety vytesali lidé do skal na západě Švédska geometrické znaky. V roce 1935 přijel na stejné místo německý badatel Herman Wirth. Pravěké rytiny nechal kopírovat do sádry a hledal v nich důkaz dávné civilizace, která měla podle jeho představ stát u kořenů germánské kultury. Nová studie ukazuje, jak tento podivný projekt nacistické organizace Ahnenerbe vznikl a co po něm zůstalo.

Bohuslänské skály pokrývají desítky obrazů – lidé, lodě, zvířata, zbraně i vozy.
Bohuslänské skály pokrývají desítky obrazů – lidé, lodě, zvířata, zbraně i vozy. Foto: Shutterstock – Jakub Pelka
Reklama

Na západním pobřeží Švédska leží oblast Bohuslän. Na více než tisícovce skalních ploch se tam nachází kolem 40 tisíc rytin. Vznikaly přibližně mezi lety 1800 a 300 před naším letopočtem. Lidé do hladkých žulových desek vysekávali lodě, lidské postavy, zvířata, zbraně, vozy a kruhové či čárové symboly.

Dnes je nejznámější část této krajiny u Tanumu chráněná jako světové dědictví UNESCO. V roce 1935 se sem ale vypravili lidé s jiným cílem. Německý badatel Herman Wirth chtěl některé rytiny co nejpřesněji zkopírovat a jejich podobu odvézt do Německa.

Proto vyráběl sádrové odlitky přímo podle skal. O téměř devadesát let později se k nim vrátil švédský archeolog Mattias Legnér. V září 2026 zveřejnil v odborném časopise Antiquity studii, v níž popisuje dvě expedice Ahnenerbe do Skandinávie, způsob výroby odlitků i Wirthovy představy o tom, co pravěké obrazy znamenají. Prošel přitom německé a švédské archivní dokumenty a samotné dochované kopie.

Minulost hledal v severské Atlantidě

Organizace Forschungsgemeinschaft Deutsches Ahnenerbe vznikla 1. července 1935. Heinrich Himmler, Herman Wirth a nacistický ideolog Richard Walther Darré ji založili jako organizaci zaměřenou na výzkum dávných kultur a hledání dokladů o původu takzvaných indogermánských národů. Badatelé napojení na nacistický režim se snažili najít důkazy, že kořeny německé a germánské kultury sahají hluboko do pravěku a že předcházela ostatním evropským kulturám.

Reklama
Reklama

Wirth se pravěkými symboly zabýval už před vznikem Ahnenerbe. Tvrdil, že různé znaky používané starými kulturami mají společný původ a že jejich nejstarší podoba vznikla na severu Evropy. Právě ve skandinávských skalních rytinách hledal důkazy pro svou teorii. Tři dny po založení Ahnenerbe dostal Wirth pokyn připravit první expedici. Vyrazil proto do Švédska.

Na skále postavili dřevěný rám a nalili sádru

Wirth a jeho malý tým projížděli v létě a na začátku podzimu 1935 jižní a střední Švédsko. Švédské úřady jim předem udělily povolení k výrobě odlitků. Postup byl ale nečekaně pracný. Na vybranou část skalní plochy připevnili dřevěný rám a utěsnili ho hlínou. Povrch skály potřeli mýdlovým roztokem, aby šel později odlitek oddělit. Do připraveného prostoru nalili sádru, kterou vyztužili pytlovinou a železnými mřížkami.

Po ztuhnutí odlitek sundali a odvezli na nákladním voze. Na přesnosti jim záleželo natolik, že pokud se první pokus nepovedl, postup opakovali. Nad výrobou dohlížel sochař, který kontroloval kvalitu kopií. Během první výpravy vzniklo 113 odlitků. O rok později se tým vrátil. Druhá expedice byla větší, měla více peněz a kromě Švédska zamířila také do Dánska a Norska. Celkem vzniklo 221 odlitků, z toho 172 ve Švédsku. Proč ale Wirth potřeboval tak přesné kopie? Nestačily by fotografie?

Wirtha zajímaly tajemné znaky

Bohuslänské skály pokrývají desítky obrazů – lidé, lodě, zvířata, zbraně i vozy. Wirth ale často nechával odlít jen jejich části. Zajímaly ho především kruhy, čáry, čtverce a další geometrické tvary, v nichž viděl základní znaky dávného písma.

Reklama
Reklama

Přesné odlitky mu umožnily studovat i velmi mělké rytiny, které na skále téměř zanikaly. V Německu je fotografoval při silném bočním osvětlení, které zvýraznilo reliéf a mělo odhalit detaily přehlédnutelné při běžném pozorování.

Odlitek měl pro Wirtha ještě jednu důležitou výhodu. Skutečně se dotýkal původní skály, a proto ho považoval za autentickou kopii rytiny. Některé odlitky navíc později upravil a obarvil, aby co nejvíce připomínaly původní povrch.

V jednom kruhu uviděl nejstarší runu

Dobře to ukazuje rytina z Fossumu. Na jednom úseku jsou chodidla dvou postav, loď, dva kruhy s nepravidelnými čárami a několik drobných důlků. Právě v podobných znacích Wirth hledal nejstarší podobu run. Nešlo mu přitom jen o počátky runového písma. Tvrdil, že runy představují vůbec první písemný systém lidstva a že vznikly na severu Evropy.

Ve své knize Die Heilige Urschrift proto porovnával znaky z různých starověkých kultur a tvrdil, že jejich nejstarší podoba vznikla na „Severu“. Odtud se podle něj prostřednictvím migrace šířila do dalších částí světa. Do této představy zapadala i jeho „severská Atlantida“. Z dávno zaniklé země měli podle něj do Skandinávie přijít příslušníci prastaré nordické rasy. O významu svých nálezů byl Wirth přesvědčený natolik, že v roce 1936 navrhl Heinrichu Himmlerovi, aby jeden z odlitků z Fossumu dostal jako vánoční dárek Adolf Hitler.

Reklama
Reklama

O sto let později řeší vědci jinou otázku

K Wirthovým odlitkům se dnes vědci vracejí, ale jeho výkladem run se už nezabývají. Zajímá je něco mnohem konkrétnějšího: co se za desítky let stalo s původními rytinami ve skále. Skalní obrazy postupně podléhají zvětrávání a některé se proto stávají hůře čitelné. Do hry vstupují například srážky a kyselé deště, ale také další změny prostředí.

Část dochovaných odlitků nechali švédští vědci také naskenovat ve 3D. m. Nová studie Mattiase Legnéra tak ukazuje zvláštní paradox celého projektu: odlitky, které měly ve 30. letech pomoci dokazovat nacistickou představu o dávné nordické civilizaci, dnes slouží jako dokument toho, jak se pravěké skalní rytiny za posledních devadesát let změnily.

Zdroj: cambridge.org, uu.diva-portal.org, researchgate.net, sciencenorway.no, gu.se


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama