Ambiciózní plán, který měl zásadně změnit lidské chápání Marsu i možnosti života mimo Zemi, končí dřív, než se stihl naplnit. NASA ruší misi Mars Sample Return – projekt, který měl poprvé v historii dopravit vzorky marsovských hornin zpět na planetu Zemi. Důvodem nejsou technické limity, ale peníze a politické rozhodnutí.
Mise Mars Sample Return měla být vyvrcholením desetiletí výzkumu Rudé planety a odpovědí na otázky, zda byl Mars v minulosti obyvatelný. Americký Kongres však dramaticky omezil její financování, čímž projekt v jeho původní podobě fakticky ukončil. A to navzdory tomu, že se jednalo o jednu z nejvýše hodnocených priorit planetárního výzkumu.
Vesmírná vozítka Curiosity a Perseverance v posledních letech výrazně rozšířila naše znalosti o Marsu. Přinesla přesvědčivé indicie, že planeta měla v minulosti teplá a vlhká období, která mohla být příznivá pro život. Dalším klíčovým krokem však mělo být něco, co žádná sonda na místě nahradit nemůže: detailní analýza vzorků v pozemských laboratořích.
Programová vědkyně NASA Lindsay Haysová vysvětluje, jaké znaky mohou naznačovat existenci dávného života na jiných planetách a proč je nutné je dál podrobně zkoumat. Marsovské vozítko Perseverance po těchto stopách aktivně pátrá, shromažďuje vzorky pro budoucí dopravu na Zemi a zároveň připravuje půdu pro lidský průzkum Rudé planety.
Už v roce 2011 označila NASA návrat vzorků z Marsu za jednu z nejvyšších priorit planetární vědy. Ještě dnes stojí na oficiálních stránkách agentury, že Mars Sample Return měl být „ambiciózní společnou kampaní NASA a ESA, která by přinesla pečlivě vybrané vzorky na Zemi“ a „zásadně proměnila naše chápání Marsu i celé Sluneční soustavy“.
Druhé vesmírné vozítko, rover Curiosity, loni na jaře na Marsu doslova zakopl o objev, který vědce zaskočil. Když svým tělem nechtěně rozdrtil nenápadný kámen, jeho vnitřek odhalil jasně žluté krystaly čisté, elementární síry. Jde o vůbec první potvrzený nález tohoto prvku na Rudé planetě. Zatímco sloučeniny síry jsou na Marsu poměrně běžné, čistá síra vzniká jen za velmi specifických podmínek, které v oblasti Gediz Vallis podle dosavadních modelů neměly panovat. O to překvapivější je, že podobné kameny se v okolí nacházejí ve větším množství. „Najít pole kamenů z čisté síry je jako objevit oázu uprostřed pouště. Neměla by tam být – a právě proto musíme zjistit proč,“ shrnuje význam nálezu vědecký šéf mise Curiosity Ashwin Vasavada z laboratoře JPL.
První fáze mise přitom probíhala nad očekávání dobře. Rover Perseverance shromáždil a bezpečně uložil 33 vzorků hornin a prachu, připravených k vyzvednutí. Právě jejich návrat se ale ukázal jako nejtěžší překážka. Odhadované náklady se vyšplhaly až na 11 miliard dolarů, později se je podařilo snížit zhruba na sedm miliard. Šlo však pouze o odhady u bezprecedentně složité mise, u níž panovala značná nejistota.
Plán počítal s vysláním dalšího roveru, předáním vzorků z Perseverance, případně i s pomocí speciálních vrtulníků – a jejich vypuštěním raketou na oběžnou dráhu Marsu. Tam by je zachytila sonda, která by je dopravila zpět na Zemi. Komplexnost celého řetězce tak neměla v kosmickém výzkumu obdoby.
Rozpočet NASA sice stále zahrnuje omezené prostředky na vývoj technologií pro další průzkum Marsu, jejich využití k levnějšímu návratu vzorků je ale velmi nejisté. Teoreticky by mohly vzniknout i metody, které by umožnily podrobné zkoumání přímo na Marsu, jenže schopnosti pozemských laboratoří se vyvíjejí stejným tempem – a jejich náskok zůstává zásadní.
Budoucnost projektu tak prozatím zůstává nejistá. Mise může být v jiné podobě obnovena, případně se do čela pomyslného dobývání Marsu dostane jiný hráč. Čína už plánuje vlastní návrat marsovských vzorků a nyní má šanci být první. Její mise však nebude tak sofistikovaná. Zatímco Perseverance sbíral vzorky cíleně pro maximální vědecký přínos, čínský přístup připomíná spíše rychlé „nabrat a odletět“.
Vzorky uložené na Marsu mezitím zřejmě vydrží velmi dlouho. Chladné a suché prostředí planety je dobře konzervuje. Pro vědce, kteří projektu věnovali roky práce, energie i nadějí, je ale současné rozhodnutí tvrdou ranou a připomínkou toho, že i velké vědecké sny mohou narazit na pozemskou realitu.
Zdroj: NASA, universetoday.com
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚKonec čekání: post ministra životního prostředí má nového kandidáta z řad Motoristů
Novým kandidátem na post ministra životního prostředí za Motoristy je poslanec Igor Červený. Na tiskové konferenci po jednání vlády to v pondělí oznámil premiér Andrej Babiš (ANO), který už Červeného navrhl prezidentovi Petrovi Pavlovi.
Karibik podporuje prezidenta Pavla, hlásil pirát z fašanku. To organizátoři nečekali
Pro obyvatele regionů u hranic se Slovenskem se uplynulý víkend nesl ve znamení fašanku, tedy masopustního veselí. Organizátoři akce Milionu chvilek na podporu prezidenta v Uherském Brodě, která připadla na stejný termín, proto s příliš velkou účastí nepočítali. Aktuálně.cz se ale na místě přesvědčilo, že i tak dorazilo prezidenta podpořit přes sto lidí. Včetně Jacka Sparrowa.
Nevěrník z olympiády opět k smíchu. Biatlonista se stal nečekanou tváří valentýnské kampaně
Olympijská medaile, televizní zpověď a marketingový vtípek, který rozdělil fanoušky. Poté, co si na Sturlovi Holmu Laegreidovi uživatelé sociálních sítí takzvaně smlsli, se norský biatlonista stal nečekanou tváří kampaně jednoho supermarketu. Letos tak nezažívá jen sportovní vrcholy, ale i velmi veřejnou lekci – v rámci lásky, pokory i načasování.
Musím být lepší, hlásil Pastrňák. Na ledě se vylekal, v Bostonu je tlak denní chleba
Čeští hokejisté v milánském dějišti olympiády trénovali před prvním utkáním play off proti Dánsku a z útočných trojic na ledě bylo patrné, že David Pastrňák v úterý nastoupí s Romanem Červenkou a Lukášem Sedlákem. Ti by měli v klíčových bojích pomoct probudit českou hvězdu.
Proč některé jahody chutnají skvěle – a jiné ne? Odpověď začíná u sazenice
Jahody patří k plodinám, které si většina lidí spojuje s létem, chutí a radostí z vlastní úrody. Málokdo se ale ptá, odkud celý příběh vlastně začíná – u sazenice, půdy a způsobu, jakým byla vypěstována. Právě tam se často rozhoduje o výsledné kvalitě, výnosu i chuti plodů.