


Na první pohled obyčejný snímek z Marsu ukrývá podivný tmavý objekt. Připomíná bytost s mohutným tělem a tenkými nohami, která se na záběru objevila zničehonic – na fotografii pořízené jen několik sekund předtím totiž není. S mimozemským životem ale nemusí mít podivný útvar nic společného. Vysvětlení může být mnohem prostší – a ukrývá se přímo v samotném snímku.

Mars opět ukázal, jak snadno dokáže ošálit lidské oko. Na archivním snímku pořízeném roverem Curiosity je v dálce vidět drobná tmavá silueta, která na první pohled připomíná podivného tvora. Objekt se nachází na svahu a jeho tvar připomíná mohutné tělo na dvou tenkých nohách.
Fotografie vznikla 20. srpna 2023 v kráteru Gale, kde Curiosity zkoumá povrch rudé planety už od roku 2012.
Na celém snímku je ale nejzajímavější něco jiného než samotný tvar objektu. Stejné místo totiž zachytila kamera Curiosity už o několik sekund dříve. A podivná silueta na předchozím snímku není.

Právě tento detail v posledních dnech znovu upoutal pozornost k fotografii, která vznikla už před třemi lety. V srpnu 2026 ji na sociální síti X sdílela vesmírná nadšenkyně Kari Sivertzenová, která prochází veřejně dostupný archiv snímků z Marsu.
„Někdy si všimnu věcí, které mě zaujmou, a sdílím je tady. Věřím, že na jiných planetách existuje život, a protože NASA našla možné stopy života na Marsu, je to perfektní místo, kde hledat,“ napsala.
Na internetu se následně začalo spekulovat, co přesně kamera zachytila. Tvar objektu některým připomíná medúzu nebo několik metrů vysokou konstrukci. Pro takové závěry ale není žádný důkaz. Naopak existuje poměrně dobré vysvětlení, proč se objekt objevil jen na jediném snímku.
Astrofyzik Joseph Farah se domnívá, že podivný útvar není skutečným objektem na povrchu Marsu, ale obrazovým artefaktem způsobeným zásahem kosmického záření do snímače kamery.
„Myslím, že kosmické záření zasáhlo snímač kamery přesně v pravý okamžik a zanechalo na snímku tento velký artefakt,“ uvedl Farah.
Jeho vysvětlení podle něj odpovídá i samotnému vzhledu podivné siluety. Při přiblížení je podle astrofyzika patrná charakteristická řada černých pixelů.
„Vysvětluje to, proč je ten tvar tak podivný – jde jednoduše o dokonalou řadu pixelů bez efektu vyhlazování. A také to vysvětluje, proč na snímku pořízeném jen o 13 sekund dříve nebyl,“ dodal.
Právě rozdíl mezi dvěma téměř po sobě jdoucími fotografiemi tak může být důležitější než samotný podivný tvar. Pokud by šlo o skutečný objekt pohybující se po povrchu Marsu, jeho náhlé objevení a zmizení by bylo velmi těžké vysvětlit. Obrazový artefakt naopak přesně odpovídá tomu, že se chyba objeví pouze v jednom konkrétním záběru.
Podivné tvary na fotografiích z Marsu nejsou ničím novým. Lidský mozek má totiž tendenci hledat známé tvary i v náhodných strukturách. Tento psychologický jev se nazývá pareidolie. Právě proto lidé na Marsu opakovaně „nacházejí“ obličeje, zvířata, dveře nebo pozůstatky staveb. Ve skutečnosti přitom často stačí neobvyklý úhel, světlo a stín.
Nejslavnějším příkladem je takzvaný „obličej na Marsu“, který v roce 1976 zachytila sonda Viking 1. Na původním snímku jeden z útvarů vypadal jako obrovská lidská tvář.
Pozdější fotografie s mnohem vyšším rozlišením ale ukázaly, že šlo o obyčejný erodovaný kopec. Dojem obličeje vytvořila kombinace tvaru terénu, stínů a nízké kvality původního snímku.






Rusko v noci na sobotu opět zaútočilo na ukrajinská města: dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal ruský útok na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je 16 zraněných, informují ukrajinské úřady. Na západě Ruska ukrajinský dron zaútočil na auto, na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, vyvázli se zraněním, tvrdí krizový štáb Belgorodské oblasti.



Rusové ho podle německých bezpečnostních složek chtějí zabít novičokem. Žije proto na utajených místech, nepřetržitě ho chrání osobní strážci a svou rodinu neviděl už řadu měsíců. Německému zbrojaři Stefanu Thumannovi změnila život hrozba atentátu. Přesto odmítá přestat dodávat zbraně Ukrajině. Šéf společnosti Donaustahl navíc tvrdí, že Rusko už proti Německu vede skutečnou válku.



Britský historik Mark Galeotti v pořadu Spotlight říká, že schůzka amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera s Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským vyvolala velká očekávání. Posouvají se ovšem jednání o míru? Ptá se. „Upřímně si myslím, že jde spíše o divadlo,“ míní. Zároveň naznačuje, kdo může mít vliv na jednání za Evropu. A řekl, jak má kontinent bojovat proti ruským akcím.



Maďarská vláda změní zákon přijatý v roce 2020 tehdejší vládou Viktora Orbána, který fakticky zakazoval adopci dětí stejnopohlavními páry. Podle agentury Reuters to v sobotu oznámil maďarský premiér Péter Magyar. V Maďarsku byla adopce homosexuálními a lesbickými páry možná do konce roku 2020, pokud jeden z partnerů podal žádost jako svobodná osoba.



Španělský cyklista Enric Mas udržel v předposlední 20. etapě Vuelty červený trikot lídra a pouze nedělní rovinatý úsek s cílem v Granadě ho dělí od celkového triumfu. Český vrchař Jan Hirt dojel v královské etapě šestý a zaznamenal nejlepší výsledek v letošním ročníku. Z vítězství se radoval šestatřicetiletý Španěl Mikel Landa.