Soláry na Barrandovském mostě a voda na příděl. Jak se bude žít v Praze v roce 2050

Clara Zanga Clara Zanga
27. 9. 2022 15:08
Nekonečná fronta na pitnou vodu na náměstí Jiřího z Poděbrad, tunel Blanka jako úkryt před nesnesitelným vedrem a trh na Smíchovském nádraží, kde se vyměňuje a recykluje zboží. Ilustrátoři Ondřej Dušek a Terezie Unzeitigová na základě vědeckých studií nakreslili Prahu tak, jak by mohla vlivem klimatické hrozby vypadat v roce 2050.
Ondřej Dušek a Terezie Unzeitigová pracovali na ilustracích tři roky. K vidění jsou v Galerii Mimochodem ve vestibulu metra na Palackého náměstí.
Ondřej Dušek a Terezie Unzeitigová pracovali na ilustracích tři roky. K vidění jsou v Galerii Mimochodem ve vestibulu metra na Palackého náměstí. | Foto: Terezie Unzeitigová, Ondřej Dušek

Dvojice výtvarníků začala na sérii ilustrací pracovat před třemi lety. Rychlost, s jakou se mění klima, je ale překvapila a museli několik nápadů přehodnotit. "Mluvilo se například o hrozbě šíření nemocí, které tady dříve nebyly. Říkali jsme si proto, že tam nakreslíme lidi s rouškami, jak to bývá třeba v Japonsku. Pak přišel covid," říká spoluautor výstavy, kterou si budou moci lidé prohlédnout ve vestibulu metra na Palackého náměstí v Galerii Mimochodem.

Když zasáhlo jižní Moravu tornádo a Českosaské Švýcarsko rozsáhlý požár, snažila se Terezie sérii kreseb rychle dokončit, aby nepřestala být aktuální. "Uvědomili jsme si, jak je to rychlé. Změny, které měly přijít v roce 2050, nastanou možná už v roce 2030," předvídá. V den instalace dvojice na poslední chvíli na jednom z obrazů přelepila teplotu z 39 stupňů Celsia na 45. Byl totiž teprve červen, ale zrovna padaly rekordy a teploty se blížily čtyřicítce.

Výdej pitné vody na Náměstí Jiřího z Poděbrad. Autoři při instalaci na poslední chvíli přelepili detail hodin s teploměrem na vyšší teplotu.
Výdej pitné vody na Náměstí Jiřího z Poděbrad. Autoři při instalaci na poslední chvíli přelepili detail hodin s teploměrem na vyšší teplotu. | Foto: Terezie Unzeitigová, Ondřej Dušek

Ondřej a Terezie si postupně vybrali šest lokalit, na nichž demonstrují, jak by mohla klimatická krize hlavní město v budoucnu proměnit. Na náměstí Jiřího z Poděbrad umístili cisterny s vodou na příděl, které hlídají ozbrojené složky. Stromy, které obyvatelům poskytovaly chladné útočiště před sluncem, v jejich vizi z náměstí zmizely - uhynuly horkem nebo je umořili škůdci.

Z kreseb je také patrné, že se zvětšují sociální rozdíly mezi Pražany. Zatímco nejbohatší žijí v hlídaných rezidencích u smíchovského překladiště, řidiči a řidičky nákladních kol bydlí v rozestavěném skeletu naproti. "Klimatická změna dopadá na různé lidi různě. V celosvětovém měřítku více trpí země globálního jihu. Stejné je to ale i na úrovni naší společnosti a projevilo se to i během covidové krize, která dopadala na odlišné sociální vrstvy hůře a dramatičtěji se dotkla například žen," vysvětluje Terezie. "Malé procento nejbohatších přitom může za největší podíl emisí, které nejhůře dopadají na nejchudší," dodává.

Výtvarníci nakreslili město, v němž se lidé schovávají před vedrem do chladných vnitřních prostor a kvůli drahým palivům v něm ubylo automobilové dopravy, a tak provoz na Barrandovském mostě výrazně prořídl a částečně jej pokryly solární panely. Zaměřili se také na pražský satelit Jesenice, který podle nich kvůli úbytku dopravy ztratí pohodlné napojení na hlavní město.

Pražský satelit Jesenice. Ilustrátoři se domnívají, že by v budoucnu mohl být spíše místem pro lidi, kteří se dokáží uživit z vlastních zdrojů.
Pražský satelit Jesenice. Ilustrátoři se domnívají, že by v budoucnu mohl být spíše místem pro lidi, kteří se dokáží uživit z vlastních zdrojů. | Foto: Terezie Unzeitigová, Ondřej Dušek

"Někdo z odborníků nám ale tuto představu trochu rozporoval. Tvrdil, že satelitní městečka na tom budou možná dobře, protože je tam půda a dá se tam vypěstovat jídlo," připouští Terezie. "My jsme to pojali tak, že tam dokážou přežít jen lidé, kteří jsou schopni se o sebe postarat jen za pomocí vlastních zdrojů. Satelity se totiž odpojí z infrastruktury města a bude to spíše venkovská lokalita. Také mohou úplně zaniknout," přemýšlí.

Praha jako Tbilisi v létě

Oba autoři kreseb přemýšleli, jak by mohli k diskusi o dopadech klimatické krize přispět tím, co umí nejlépe. Pro Ondřeje byla zlomová zpráva Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu z roku 2018, která odhalila, že oteplení Země o 1,5 stupně Celsia zabrání pouze okamžité a drastické celospolečenské změny. "Před tím jsem měl pocit, že směřujeme správným směrem, ukázalo se ale, že jsme se všichni chlácholili něčím, co nebylo reálné. To byl šok," vzpomíná.

Ondřej a Terezie věří, že umění může pomoci srozumitelněji prezentovat fakta, která vědci předkládají v abstraktním jazyce. "Čím víc se bude o klimatické krizi psát, kreslit a vyprávět, tím lépe. Role umění je představit si konkrétní důsledky, zobrazit je a převyprávět. Hodně lidí nám říkalo, že si díky výstavě uvědomili, co všechno může klimatická krize znamenat," říká Terezie. Zmiňuje, že řada klimatických neziskových organizací věří, že musí veřejnosti předkládat důkazy a fakta o změně klimatu. Ale to už nefunguje, to všechno už víme, jen netušíme, co s tím máme dělat. Je třeba hledat řešení spíše na úrovni emocí a příběhů, abychom si byli schopni představit, co klimatická krize ve skutečnosti znamená," je přesvědčená.

Ondřej vysvětluje, že vizualizovat dopady klimatické krize v pobřežních oblastech je snazší, protože například stoupající hladina moří a její důsledky si pak lidé snadněji představí. "V Praze je to trochu složitější, člověk se nad tím musí hlouběji zamyslet a zapojit představivost. Podle nových prognóz by tady mělo být klima jako v Tbilisi, a zažít Tbilisi v létě, kdy lidé vycházejí až večer, není moc příjemné," zmiňuje.

Dvojice během tří let, kdy kreslila podklady, také studovala literaturu, navštěvovala semináře o změně klimatu a konzultovala své nápady s odborníky. "Zejména ty, které nám přišly sporné. Když jsme měli hotové skici, udělali jsme open call v jedné facebookové skupině zaměřené na klima, a přihlásilo se nám asi pět odborníků," vysvětluje Terezie. Vycházeli jsem z toho, co se stane, pokud nedojde k velké systémové změně. Bude sucho, v průměru stoupne teplota, ubude voda, naruší se dodavatelské řetězce a půda bude chemicky znečištěná. Na základě těchto prognóz jsme pak přemýšleli o tom, jak se promění konkrétní místa a jejich užívání," dodává.

Zároveň se inspirovali při cestách do zemí, v nichž se klimatická krize již dnes projevuje citelněji než v Česku. Ondřej navštěvoval Brazílii, kde během obzvláště suchého léta 2016 začala docházet voda. Terezie zase cestovala na Balkán a do zakavkazských zemí. "Hodně vizuálních prvků pochází právě z těchto míst. Třeba rezervoáry na pitnou vodu na střechách nebo trh na nádraží, který inspirovaly trhy v Bukurešti umístěné třeba v halách," popisuje.

Ze sázení stromů se stal "treewashing"

Dvojice se domnívá, že klimatickou krizi společnost nevnímá dostatečně komplexně. "Připadá mi nebezpečné, když se téma adaptace na dopady klimatické krize zužuje na to, že všude dáme solární panely a postavíme městský okruh. Samozřejmě to jsou důležité věci, ale krize má vliv na všechny oblasti života," upozorňuje Terezie. Důležité je podle ní například téma dostupného bydlení, bez něhož nebude možné uskutečnit koncept "města krátkých vzdáleností", v němž se člověk obejde bez auta. Bude si totiž moct dovolit pouze byt na městské periferii, odkud bude každý den dojíždět do centra města za prací.

Překladiště u Smíchovského nádraží. Klimatická krize prohlubuje sociální rozdíly, řidiči a řidičky nákladních kol žijí v rozestavěných skeletech.
Překladiště u Smíchovského nádraží. Klimatická krize prohlubuje sociální rozdíly, řidiči a řidičky nákladních kol žijí v rozestavěných skeletech. | Foto: Terezie Unzeitigová, Ondřej Dušek

"Zmírnění dopadů klimatické krize a nová výstavba nejsou oddělenými problémy," říká výtvarnice. "Jedním z opatření adaptace je park na Rohanském ostrově. Aby tento nový park z veřejných peněz sloužil všem, včetně seniorů, kteří jsou jednou ze skupin nejvíce ohrožených klimatickou krizí, mělo by být v jeho sousedství kromě komerčního bydlení i bydlení dostupné. Nevím o tom, že by se něco takového plánovalo," doplňuje ji Ondřej.

Problémy města také nevyřeší nová zeleň, ze sázení stromů se podle nich stalo vyprázdněné heslo. "Výsadba stromů není špatná věc, ale teď je z toho treewashing. Zakrývají se tím věci, které koncepčně nedávají z pohledu udržitelnosti smysl. Důležitější než sázet stromy je udržovat a nekácet ty, které už existují a pečovat o městskou zeleň, které je v Praze hodně. Křoví je často první na řadě, vykácí se a ustoupí výstavbě silnice nebo obytného komplexu," říká Terezie.

Jako příklad uvádějí nově vznikající sídliště Zelené Město na Jarově, u něhož je billboard, který za každou prodanou nemovitost slibuje vysazení stromu. "Je to absurdní. Než se začalo stavět, byla tam zahrádkářská kolonie, v níž zcela jistě rostla spousta stromů. Ustoupila výstavbě s úplnou samozřejmostí. Zároveň tam chybí základní občanská vybavenost, lékařská péče, školy a školky. Zaštiťovat se tím, že za každý byt prodaný v nedomyšleném sídlišti vysadím strom, je úplný výsměch," míní Terezie.

Může to být mnohem horší

Autoři výstavy Praha 2050 považují svou vizi hlavního města za spíše optimistickou, neznázornili například válečný konflikt. "Budeme rádi, pokud to bude tak, jak jsme to nakreslili. Všechny procesy klimatické krize probíhají v úplně jiných měřítkách, než si představujeme, mají ohromnou setrvačnost. I kdybychom všechno vypli před deseti lety, už tady máme zaděláno na problémy z předchozích desetiletí a emise stále narůstají," upozorňuje Ondřej.

Terezie dodává, že návštěvníci výstavy reagovali na ilustrace různě. "Někteří ji vnímali pesimisticky, jiní optimisticky. Já se přikláním spíše k té druhé skupině. Může to být mnohem horší. Pokud budeme chodit na Smíchovské nádraží pro součástky do solárních panelů, tak to bude ještě dobré," uzavírá.

Mohlo by vás zajímat: "Takhle dál žít nemůžeme." Už před dvěma lety princ Charles varoval před klimatickou krizí

Video: Youtube/The Royal Family
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 47 minutami

Venezuelská vláda a opozice obnovily jednání, USA v reakci zmírnily sankce

Venezuelská vláda a opozice se dnes vrátily k rozhovorům, které loni v říjnu uvázly na mrtvém bodě. Washington v reakci povolil americkému ropnému gigantu Chevron částečně obnovit své aktivity ohledně těžby ropy ve Venezuele. Chevron tam přestal těžit kvůli sankcím, které vůči autoritářskému režimu prezidenta Nicoláse Madura zavedla vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa. 

Zástupci venezuelské vlády a opozice dnes v mexické metropoli podepsali dílčí dohodu, v níž správu několika miliard dolarů zmrazených v zahraničních bankách svěřily OSN. Venezuelská aktiva budou postupně rozmrazována, aby zmírnila humanitární krizi v této jihoamerické zemi. Finance by mohly být využity například na zlepšení stavu zdravotnictví či elektrické sítě.

Americké ministerstvo financí uvedlo, že společnost Chevron může částečně obnovit aktivity společného podniku s venezuelskou státní firmou PDVSA, musí ale zajistit, že PDVSA nebude dostávat žádné příjmy z prodeje ropy společnosti Chevron.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Karvinsku usmrtil vlak člověka. Provoz na trati vedoucí i do Polska, stojí

Na železniční trati mezi Bohumínem a Dětmarovicemi na Karvinsku srazil okolo 18:00 vlak člověka, který na místě zemřel. Provoz na trati vedoucí i na Slovensko a do Polska je přerušený. Řekla to policejní mluvčí Kateřina Kubzová.

"Bližší informace zatím nejsou známy. Okolnosti události zjišťují policisté, kteří jsou v tuto chvíli na místě," řekla mluvčí. Neštěstí se stalo poblíž dětmarovické elektrárny. Trať z Dětmarovic vede jednak přes Petrovice u Karviné do Polska a jednak do Českého Těšína a dál na Slovensko. Podle webu Českých drah potrvá přerušení provozu předběžně do 21:50.

Další zprávy