"20. století nebylo pro synagogu příliš příznivé. S nástupem nacismu byla nutně předána městu a po válce už měla smutný osud, i když na druhou stranu měla vždycky tak trochu štěstí v neštěstí. Na rozdíl od dalších židovských staveb se pro ni našlo alespoň nějaké využití. Nejprve v ní byly sklady firmy Kosmos, pak galerie. Po sametové revoluci ji získala zpět pražská židovská obec, a i když zahájila nějaké základní záchranné práce, do doby, než jsme přišli my, to byla budova, která spíš chátrala a čekala na své využití," říká Martin Liebl, který si jako předseda nadace jeho maminky Dagmar Lieblové synagogu na 25 let pronajal, opravil ji a otevřel lidem. | Foto: Magdaléna Medková