Reklama
Reklama

Nad Venuší se vznášel gigantický mrak. Jeho vysvětlení vědce překvapilo

Vědci téměř po deseti letech objasnili záhadu tajemného pásu mraků na Venuši. Nad rozpálenou planetou se totiž objevil útvar dlouhý tisíce kilometrů a nikdo netušil, jak mohl vzniknout. Nyní se ukázalo, že za podivným jevem stojí extrémní verze procesu, který známe i ze Země.

Earth,And,Venus,In,Space.,Solar,System,Planets,In,Deep
Vědci po téměř deseti letech objasnili záhadu tajemného pásu mraků na Venuši. Foto: Shutterstock
Reklama

Na první pohled připomíná Venuše naši planetu velikostí i strukturou, jenže tím podobnosti v podstatě končí. Pod hustým příkrovem mraků se skrývá svět s teplotami přes 460 stupňů Celsia, drtivým tlakem a atmosférou, která se chová způsobem, jenž stále mate astronomy. A nedávno přibyla další záhada.

Japonská sonda Akatsuki už v roce 2016 zachytila v oblacích Venuše něco mimořádného: obrovskou vlnu v atmosféře, která vytvářela pás mraků dlouhý asi šest tisíc kilometrů. Vědci tehdy netušili, co tak gigantického může vzniknout v husté vrstvě venušských oblaků.

Teď už mají odpověď. Tým vedený vědci z Tokijské univerzity publikoval v časopise Journal of Geophysical Research: Planets studii, podle níž za jevem stojí takzvaný „hydraulický skok“. Jde o fyzikální proces, který běžně pozorujeme třeba ve chvíli, kdy voda z kohoutku dopadá do umyvadla – nejprve se šíří rychle a v tenké vrstvě, pak se náhle zpomalí a zvedne do vyšší hladiny.

„Tyto jevy jsme identifikovali už dříve, ale celé roky jsme jim nerozuměli,“ uvedl hlavní autor studie Takeshi Imamura. „Díky novému výzkumu teď můžeme ukázat, že narušení oblačnosti způsobuje největší známý hydraulický skok ve Sluneční soustavě.“

Reklama
Reklama

Mraky z kyseliny sírové

Atmosféra Venuše je tvořena převážně oxidem uhličitým, který vytváří extrémní skleníkový efekt. Mraky zde navíc nejsou z vodní páry jako na Zemi, ale z kapek kyseliny sírové. A pohybují se neuvěřitelnou rychlostí. Zatímco samotná planeta se otočí kolem své osy jednou za 243 pozemských dní, atmosféra oběhne Venuši za pouhé čtyři dny. Astronomové tento jev označují jako „superrotaci“.

Právě v této turbulentní atmosféře vzniká obří vlna – obdobná takzvané Kelvinově vlně známé ze Země. Když se vlna zpomalí, spustí hydraulický skok: mohutný vzestup proudění, který vyžene páry kyseliny sírové až do výšky kolem 50 kilometrů. Tam zkondenzují do gigantického pásu mraků.

A právě ten zachytila sonda Akatsuki. „Na Venuši existují tři odlišné vrstvy oblačnosti a dynamice spodních a středních vrstev zatím příliš nerozumíme,“ vysvětluje Imamura. „Objev hydraulického skoku, který propojuje rozsáhlý horizontální proces s velmi silnou lokální vertikální vlnou, je nečekaný, protože ve fluidní dynamice bývají tyto procesy obvykle oddělené.“

První svého druhu mimo Zemi

Podle vědců jde o vůbec první hydraulický skok pozorovaný na jiné planetě než na Zemi. A zároveň o připomínku, že atmosféry cizích světů mohou fungovat mnohem divočeji, než naznačují pozemské zkušenosti.

Reklama
Reklama

Výzkum má navíc praktický význam. Klimatické modely Venuše dosud s podobným jevem vůbec nepočítaly. „Dosud jsme používali model globální cirkulace podobný tomu pozemskému, ale hydraulický skok v něm chyběl,“ říká Imamura. „Dalším krokem bude vytvoření komplexnějšího klimatického modelu. Bude to ale výpočetně mimořádně náročné – ani moderní superpočítače si s tím neporadí snadno.“

Zdroje: Phys.org, Space, Agupubs

Reklama
Reklama
Reklama