Praha/Kremnice - Zatímco v Česku nechtějí úřady povolit ani průzkumy ložisek zlata, na středním Slovensku u města Kremnice vše směřuje k těžbě tohoto cenného kovu.
Pobočka kanadské těžební firmy Kremnica Gold chce přitom zlato těžit tím nejméně ekologickým způsobem - v povrchovém dolu a navíc za pomocí prudce jedovatého kyanidu.
"Těžba zlata kyanidovým loužením není na Slovensku ekologicky přípustná. Kromě nebezpečných chemikálií a rizika havárie přinese jenom hluk, prach, stovky nákladních aut. Zdevastuje okolní krajinu a zanechá za sebou ekologickou zátěž v podobě odkaliště," uvedla slovenská pobočka Greenpeace, která spolu se sdružením Kremnica nad zlato a dalšími organizacemi bojuje proti otevření lomu.
Kyanid potřebuje povolení obcí i ministerstva
Odpůrci těžby zatím dosáhli aspoň dílčího úspěchu: Slovenský parlament na jaře schválil novelu horního zákona, podle něhož těžaři nesmí použít kyanid bez předchozího souhlasu okolních obcí a následně pak ministerstva životního prostředí.
"Tímto krokem udělalo Slovensko obrovský posun k demokracii, že ponechalo na samosprávě, aby rozhodla, co chce a nechce mít na svém území," okomentovala pro Aktuálně.sk rozhodnutí poslanců primátorka Kremnice Zuzana Balážová.
Pro kanadskou společnost už podle ní nebude mít význam pouštět se do těžby zlata, když použití jiné metody kromě kyanidového loužení se jí nevyplatí.
Boris Bartalský z Kremnica Gold naopak považuje za úspěch, že se kyanidová metoda zcela nezakázala. S Kremnicou a dalšími obcemi chce firma o těžbě zlata dál jednat. Firma v současnosti pracuje na studiích, které posoudí vliv případné těžby na životní prostředí.
V Česku je kyanid několik let zakázaný
V Česku je naproti tomu použití kyanidu při těžbě surovin zakázané už několik let. Ministerstvo životního prostředí novelu zákona prosadilo poté, co v polovině devadesátých let zkoumaly především zahraniční firmy na několika místech v Česku možnosti těžby zlata.
V souvislostech
VÍCE O ZLATĚ V ČESKU
Zákazu kyanidu napomohla i ekologická katastrofa v Rumunsku, kdy v roce 2000 vyteklo z tamního zlatého dolu na sto tun této prudce jedovaté látky, která otrávila řeku Tisu.
Kyanid chtěla při těžbě zlata použít například společnost TVX Bohemia důlní, která zkoumala ložisko v Kašperských horách. Ještě před úředním zákazem se ovšem těžaři zavázali, že od kyanidového loužení upustí a použijí jinou "nechemickou" technologii.
Nebylo jim to ovšem nic platné, ministerstvo životního prostředí firmě odebralo v roce 1998 licenci na průzkum ložiska. Bohemia důlní teď za to požaduje od státu odškodnění přesahující tři čtvrtě miliardy korun.
Pod zemí u Kremnice leží miliardy korun
Průzkumy ukázaly, že u Kremnice leží na 25 tun zlata a 200 tun stříbra. Cena zlata na světových trzích neustále roste, takže hodnota kremnického ložiska dosahuje miliard až desítek miliard korun.
U Kremnice se zlato těžilo s přestávkami stovky let, a to povrchovým i podzemním způsobem. Práce skončily počátkem 90. let. Pak nastoupila kanadská těžební firma, která nejprve ložisko několik let prověřovala.
Společnost Kremnica Gold slibuje, že v regionu bude investovat až devět miliard slovenských korun a zaměstná stovky lidí. Zároveň tvrdí, že těžba nepoškodí životní prostředí a po deseti letech, až se ložisko vytěží, nechá celou oblast zrekultivovat.
Proti plánům těžební firmy se ovšem postavilo město Kremnice, zastupitelstva okolních obcí i několik tisíc obyvatel, kteří podepsali petici proti těžbě zlata. S případnou těžbou nesouhlasí i některé státní instituce, například Správa národního parku Velká Fatra.
