Na pódiu je přísnou učitelkou i jeptiškou s bičíkem. Burleska vystupovala i v domově seniorů

Svět burlesky dodnes stojí na hravém svádění, stylu a silné osobnosti performerky. „Burleska není ani tak o choreografii nebo kostýmu, ale o energii performerky,“ přibližuje Zorya Blue.

Atmosféra plná napětí, ve které se smyslnost potkává s elegancí starých časů. Takový je svět burlesky – scénického umění, které se výrazně prosadilo ve 30. letech ve Spojených státech a dodnes stojí na hravém svádění, stylu a silné osobnosti performerky.

Na pódiu je proto jednou přísnou učitelkou, jindy femme fatale v dlouhých upnutých šatech s rudou rtěnkou a cigaretou, nebo jeptiškou posedlou démony s bičíkem v ruce. V jiném čísle se zase vysvlékne a vstoupí do volně stojící retro vany.

„Standardní kostým vyjde zhruba na dvacet tisíc korun. Ale sky is the limit,“ dodává se smíchem.

„Burleska není ani tak o choreografii nebo kostýmu, ale o energii performerky,“ přibližuje Zorya Blue, která se burlesce profesionálně věnuje už téměř čtyři roky.

Svět burlesky dodnes stojí na hravém svádění, stylu a silné osobnosti performerky. „Burleska není ani tak o choreografii nebo kostýmu, ale o energii performerky,“ přibližuje Zorya Blue. |

Foto: Archiv Zorya Blue, se souhlasem

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Tajemné přítmí, třpytky, peří a svůdné kostýmy, které se ve světlech reflektorů třpytí při každém pohybu. Atmosféra plná napětí, v níž se smyslnost mísí s elegancí starých časů. Svět burlesky dodnes stojí na hravém svádění, stylu a silné osobnosti performerky. „Burleska není ani tak o choreografii nebo kostýmu, ale o energii performerky,“ přibližuje Zorya Blue.

„Můžete mít nádherný kostým za milion korun, ale když performerka nemá osobnost, nebude to dobré číslo. Naopak někdy stačí jednodušší kostým, a když máte charisma a energii, může z toho být skvělá show,“ vysvětluje Zorya Blue, která se burlesce – scénickému umění, které se výrazně prosadilo ve 30. letech v USA – profesionálně věnuje už téměř čtyři roky.

Podobně podle ní funguje i přístup k tělu: každé tělo je burleskní tělo. „Typ postavy není překážkou k tomu, aby člověk mohl burlesku dělat.“

A jakou energii přináší na scénu ona sama? „Já mám spíš silnější energii, někdy lehce dominantní. Necítím se moc dobře v číslech, která jsou komická nebo éterická. Na scéně mám výraznější osobnost a baví mě si s tím hrát,“ říká.

Na pódiu je proto jednou přísnou učitelkou, jindy femme fatale v dlouhých upnutých šatech s rudou rtěnkou a cigaretou nebo jeptiškou posedlou démony s bičíkem v ruce. V jiném čísle se zase vysvlékne a vstoupí do volně stojící retro vany. Nově si pořídila také obří skleničku inspirovanou ikonickým vystoupením burleskové hvězdy Dity Von Teese. „To je takový evergreen. V každém státě ji má pár lidí.“

Levnou záležitostí nejsou ani kostýmy. „Standardní kostým vyjde zhruba na dvacet tisíc korun. Ale sky is the limit,“ dodává se smíchem. „Jen moje nejdražší vějíře stály asi pětadvacet tisíc.“ Mnoho performerek si proto kostýmy zdobí a upravuje svépomocí.

Když přijde řeč na oblíbené číslo, odpovídá bez váhání: „To nejde. To je jako ptát se, které dítě mám nejradši.“ Připouští ale, že některá čísla už odehrála více než dvěstěkrát – a klidně by je hrála ještě dalších deset let.

„Můžete mít nádherný kostým za milion korun, ale když performerka nemá osobnost, nebude to dobré číslo. Naopak někdy stačí jednodušší kostým, a když máte charisma a energii, může z toho být skvělá show,“ vysvětluje Zorya Blue, která se burlesce profesionálně věnuje už téměř čtyři roky.

Podobně podle ní funguje i přístup k tělu: každé tělo je burleskní tělo.

„Typ postavy není překážkou k tomu, aby člověk mohl burlesku dělat.“

Zobrazit
23 fotografií

Čím větší stres, tím větší euforie

Ke světu burlesky se přitom dostala úplnou náhodou. „Kdysi jsme bydleli na Žižkově a po jedné party u nás doma jsme se přesunuli do baru Za rohem. Zrovna tam měli otevíračku a součástí programu bylo i burleskní vystoupení,“ vzpomíná. Show na ni zapůsobila natolik, že začala zjišťovat víc. Chtěla zkusit něco nového, zažít výzvu – a právě to jí burleska nabídla.

„Občas si sama kladu otázku, čím mě to vlastně tak učarovalo. Zpětně si myslím, že jsem hledala nějaký umělecký prostředek, který by mi seděl, bavil mě a ve kterém bych mohla být dobrá,“ přemítá. Když pak poprvé vystoupila na pódiu, tehdy ještě během večera pro začátečníky v rámci kurzu, bylo rozhodnuto. „V jednom momentě na začátku čísla nesu desky a pokládám je na židli. A úplně si pamatuju, jak se mi nervozitou třásly nohy, když jsem je nesla,“ vzpomíná se smíchem.

Podle ní ale právě velká nervozita často předchází nejsilnějším zážitkům. „Čím větší stres člověk před vystoupením zažije, tím větší je pak euforie potom.“ A ta po jejím prvním vystoupení byla obrovská. „Normálně jsem se do toho zamilovala. Další dva dny jsem byla v úplné euforii. Měla jsem pocit, že jsem našla něco, co mi strašně sedí.“

Svlékat a dráždit

Burlesce se dnes věnuje už zhruba osm let. Napětí před vystoupením úplně nezmizelo, ale to podle Zoryi není špatná věc. „Pořád tam je určitá tréma a soustředění – a to je dobře. Díky tomu může člověk podat dobrý výkon na stage,“ říká. K velkému zlomu podle ní došlo ve chvíli, kdy získala jistotu, že dokáže improvizovat. „Teď vím, že kdyby mi někdo pustil hudbu a řekl: udělej pětiminutovou show, tak to zvládnu.“

Ze samotného svlékání nervózní není. A navíc: v burlesce performerka nikdy nekončí úplně nahá. „Vždycky tam zůstávají kalhotky. Podprsenka jde dolů, ale bradavky jsou zakryté takzvanými pasties,“ vysvětluje. Ty mohou mít nejrůznější podoby – zdobené třásněmi, korálky nebo třeba ve tvaru plameňáků. „Když se s nimi má točit, bývají tam třásně. Ale může to být opravdu cokoliv. Je to vlastně takový šperk.“

Historie těchto krytek sahá do New Yorku minulého století, kdy úřady začaly burleskní vystoupení cenzurovat. „Tak si performerky jednoduše zakryly bradavky. A od té doby už s námi pasties zůstaly.“

Právě kvůli svlékání bývá burleska často srovnávána se striptýzem. „Já si myslím, že burleska striptýz je i není,“ říká Zoraya. „Slovo striptýz je strip a tease – svlékat a dráždit. A to je vlastně i definice burlesky. Je tam hra, svádění a napětí.“ Když ale lidé slyší slovo striptýz, většinou si představí spíš klub plný mužů a ženy tančící u tyče. „Burleska je ale jiný typ performance. A často i pro jiné publikum.“

Burleska v domově seniorů

Jedním z rozdílů je právě publikum – na burlesku podle Zorayi chodí především ženy. „Několikrát se mi stalo, že za mnou po show přišla skupinka žen a jedna z nich říká: ‚Prosím vás, já jsem na muže, ale to bylo tak sexy.‘“ Jednou ale vystupovala i na velmi netradičním místě – v domově seniorů. V rámci projektu Ježíškova vnoučata si totiž jeden z obyvatel přál právě burleskní vystoupení.

„Byla to show ve 13:30 odpoledne, což bylo samo o sobě docela vtipné,“ vzpomíná s úsměvem. „Přišli dědečkové, babičky i personál. A ten domov je na zámku, takže jsme vystupovali v nádherně vymalovaném sále, který opravdu vypadal jako zámecký.“

Vedle vystupování se Zorya věnuje také výuce burlesky. „Často je pro mě výzvou pochopit, odkud pramení stud, který některé ženy mají, a jak jim pomoct ho překonat,“ vysvětluje. Mezi jejími studentkami jsou i ženy nad šedesát let – té nejstarší bylo sedmdesát.

Burleska má podle ní pro mnoho žen překvapivě silný dopad. „Spousta z nich mi pak říká, že jim to přineslo něco dobrého do života – víc sebevědomí, lepší vztah k vlastnímu tělu nebo jeho větší přijetí,“ uzavírá.