Považovali ho za dávno mrtvý svět. Nový objev na Plutu astronomy překvapil

Pluto mělo být jen zamrzlým světem na okraji Sluneční soustavy. Nová analýza dat ze sondy New Horizons ale ukázala, že na jeho povrchu probíhají dramatické procesy. Vědci na snímcích poprvé objevili obří sesuvy ledu, které se po stěnách kráterů valily i desítky kilometrů. Ten největší zabírá plochu zhruba 130 kilometrů čtverečních – dost na to, aby zasypal celé město velikosti Plzně.

Vědci identifikovali celkem šest mohutných sesuvů na stěnách tří kráterů poblíž oblasti Sputnik Planitia, známé svým charakteristickým tvarem srdce. Po pádu se ledové trosky sunuly po dnech kráterů téměř patnáct kilometru daleko.

Na snímcích jsou dobře patrné srpovitě tvarované jizvy na okrajích kráterů, odkud se masa utrhla, i obrovské kusy ledu rozeseté po jejich dnech. Největší nános přitom pokrývá přibližně 130 kilometrů čtverečních.

Právě mimořádná vzdálenost, kterou ledové masy překonaly, astronomy překvapila nejvíce. „Tato pozorování poprvé umožnila rozpoznat sesuvy na jednom z nejvýznamnějších ledových těles Kuiperova pásu,“ napsali autoři studie.

Objev se podařil mezinárodnímu týmu, který znovu analyzoval snímky pořízené sondou New Horizons při jejím historickém průletu kolem Pluta v roce 2015. Výsledky zveřejnil odborný časopis Icarus.

Podle vědců jde o jedny z nejpohyblivějších sesuvů v celé Sluneční soustavě, za což může především velmi slabá gravitace na Plutu a nízké tření mezi ledovými bloky.

Pluto není tak mrtvé, jak se zdálo

Objev zároveň potvrzuje, že Pluto je z geologického hlediska stále aktivním světem. Změny sice probíhají velmi pomalu, jeho povrch se ale stále vyvíjí.

„Identifikace sesuvů na povrchu Pluta ukazuje, že gravitační nestability svahů jsou rozšířeným a dosud neznámým procesem, který mohl významně přispět k utváření povrchu trpasličí planety,“ uvádějí vědci.

Co přesně sesuvy spustilo, zatím není jasné. V jednom případě mohl být příčinou dopad menšího meteoritu, u zbývajících pěti vědci předpokládají jiný mechanismus. Pluto se během své velmi protáhlé oběžné dráhy nepatrně otepluje a ochlazuje. Led tvořený dusíkem, oxidem uhelnatým nebo metanem se přitom střídavě odpařuje a znovu usazuje, což může vytvářet napětí v povrchových vrstvách a nakonec vést k jejich zhroucení.

Šest potvrzených sesuvů navíc podle autorů studie zřejmě představuje jen špičku ledovce. Sonda New Horizons totiž během průletu v roce 2015 podrobně zmapovala jen část povrchu Pluta. Na dalších místech jsou patrné útvary, které sesuvy připomínají, dostupné snímky ale zatím nemají dostatečné rozlišení, aby je vědci mohli s jistotou potvrdit.