Na okraji sluneční soustavy se něco děje. Vědci zachytili těleso, které by nemělo existovat

V temných končinách za oběžnou dráhou planety Neptun, kde sluneční světlo výrazně slábne, narazili astronomové na objekt označovaný jako 2002 XV93. Má průměr zhruba 500 kilometrů a patří mezi takzvané plutiny: tělesa obíhající Slunce v rezonanci s drahou Pluta. Nachází se přibližně čtyřicetkrát dál od Slunce než Země a spadá do oblasti Kuiperova pásu, která uchovává pozůstatky z raných fází vývoje sluneční soustavy.

Podle dosavadních modelů by těleso s tak slabou gravitací nemělo být schopné dlouhodobě udržet plynný obal. Nová data však naznačují, že kolem objektu se může nacházet extrémně řídká atmosféra.

Klíčovou roli sehrálo pozorování zákrytu hvězdy v roce 2024, které vedl Ko Arimatsu z Národní astronomické observatoře v Japonsku. Když objekt přešel před vzdálenou hvězdou, vědci nezaznamenali náhlý pokles jasu, ale jeho pozvolné zeslabení a opětovné zesílení. Tento jev, trvající zhruba 1,5 sekundy před i po zákrytu, odpovídá situaci, kdy světlo prochází velmi řídkou atmosférou a částečně se v ní láme.

„Objev atmosféry u takto malého tělesa je naprostým překvapením. Ukazuje nám to, že Kuiperův pás je mnohem dynamičtější a složitější místo, než jsme si kdy dokázali představit. Naše modely budou muset projít revizí,“ řekl Arimatsu.

Jak je to možné?

Na základě těchto dat vznikly modely naznačující přítomnost atmosféry složené pravděpodobně z látek, jako je dusík, metan nebo oxid uhelnatý – tedy podobných, jaké známe například z Pluta. Její hustota by však byla extrémně nízká, přibližně 100 až 200 nanobarů. Pro srovnání: zemská atmosféra na hladině moře je milionkrát hustší.

Právě to činí tento objev zajímavým. Nejen že ukazuje, jak citlivé jsou dnešní metody pozorování, ale zároveň otevírá otázku, jak může tak malé těleso atmosféru vůbec mít – a jak dlouho si ji dokáže udržet. Vědci proto zvažují několik možností. Jednou z nich je, že atmosféra vznikla relativně nedávno, například po srážce s jiným objektem, která uvolnila plyny z povrchu. Další hypotéza počítá s kryovulkanismem – tedy procesem, při němž z nitra tělesa unikají těkavé látky a průběžně doplňují řídký plynný obal.

Související

Chtěla jen vyfotit Mléčnou dráhu. Astronautce se do záběru omylem dostali nečekaní vetřelci

Ať už je mechanismus jakýkoli, jde o velmi vzácný případ, kdy jsou u tak malého transneptunického objektu nalezeny důkazy o možné atmosféře. Naznačuje to, že i relativně malá tělesa mohou za určitých podmínek krátkodobě hostit plynný obal.

Výsledky studie publikované v časopise Nature Astronomy tak rozšiřují naše chápání toho, jak se atmosféry ve sluneční soustavě formují a vyvíjejí. Zároveň ukazují, že hranice toho, kde mohou existovat, nemusí být tak jasně dané, jak se dosud zdálo.

VIDEO: NASA „přistála“ na Plutu. Takhle zblízka jste trpasličí planetu ještě neviděli

Zdroj: CNN, Nature Astronomy