Příběh "Indiánskej syndrom". Útěk z města do slepé uličky:
Jana a Vašek se rozhodli opustit Prahu s dvěma malými dětmi. Hledání domu začalo po narození syna Vašíka, kdy Jana ležela v inzerátech, až našla polorozpadlý domek. První pokus ztroskotal kvůli radonovému podloží, přičemž přišlo o zálohu a museli hledat dál. Po narození dcery Dorky objevili další chalupu, tentokrát od jejich známého. Realitka je varovala, že bez zálohy můžou dům prodat komukoli jinému. Vašek na to reagoval s klidem: když ho někdo chce, ať mu ho prodají. Nikdo jiný ho ale nechtěl, dům byl v rozpadlém stavu. Ještě půl roku pak oba pracovali u stejného zaměstnavatele, střídali se na směnách a spláceli družstevní podíl na byt společně s hypotékou. Volání divočiny bylo nakonec silnější než rady sousedů. Vašek nebyl městský člověk – za celých osm let v Praze se nenaučil chodit po přechodech - ignoroval je dokonce i s kočárkem. Měl rád venkov hlavně proto, že tam vidí horizont.
Foto: Ukázka z knihy Na okraji domov můj autorů Lukáše Pumpra a Petra Poláka, kterou letos v říjnu vydalo nakladatelství Labyrint. / Se souhlasem k užití
