Honza měl ze začátku obavy ze zimy, nedostatku světla a izolace od městského dění. Postupně se ale situace zlepšovala. Naučil se, že není nutné spěchat – například se slepicemi nebo jinými změnami. Důležité je dojít k věcem sám, zamilovat se do představy a získat k tomu znalosti. Naďa rychle odfiltrovávala městské návyky – v Praze nosila "klapky", nevnímala okolí. Po roce na vesnici při návštěvě města čte všechny billboardy, zastavuje se u výloh a končí s migrénou z přemíry vjemů.
Foto: Ukázka z knihy Na okraji domov můj autorů Lukáše Pumpra a Petra Poláka, kterou letos v říjnu vydalo nakladatelství Labyrint. / Se souhlasem k užití
