Na obloze se objeví „nová hvězda“. Výjimečný úkaz lze vidět jednou za život

Astronomové po celém světě už několik let vyhlížejí okamžik, kdy na obloze vzplane Blaze Star v souhvězdí Severní koruny (Corona Borealis). Nejde přitom o vznik nové hvězdy, ale o mimořádné zjasnění známého hvězdného systému, který se po desetiletích znovu „probudí“.

„Corona Borealis je souhvězdí na severní části oblohy. Už samotný název napovídá, že připomíná korunu. Když se teď v létě podíváte večer na oblohu, uvidíte takový oblouček hvězd, takovou korunku,“ popisuje hvězdář Michal Štipl.

Související

01:16

Unikátní záběry z vesmíru. Sonda NASA prolétla kolem Marsu a natočila, co zřejmě ještě nikdo neviděl

A právě do tohoto oblouku hvězd se během novy přidá další jasný bod. „Běžně tam vidíme sedm hvězd. Jakmile se zrodí nova, přidá se k nim ještě další, osmá,“ vysvětluje.

Hvězda, která se vrací po 80 letech

T Coronae Borealis patří mezi takzvané rekurentní novy, tedy hvězdné systémy, které opakovaně výrazně zvýší svou jasnost. Astronomové proto dokážou pouze přibližně odhadovat, kdy by k dalšímu výbuchu mohlo dojít.

Původní odhady astronomů počítaly s tím, že by ke zjasnění T Coronae Borealis mohlo dojít zhruba v září 2024. K události ale v tomto období nedošlo. Jako další možné období zmiňují propočty únor 2027. Astronomové ale zároveň upozorňují, že jde pouze o odhady – přesný okamžik vzniku novy nelze předpovědět. 

„Astronomicky řečeno je to každou chvilkou. První články o tom, že by k tomu mohlo dojít, se objevovaly už v roce 2024 a teď jsme v období, kdy by se to opravdu mohlo stát,“ říká hvězdář Michal.

Související

Průlom v pátrání po mimozemském životě. Vědci poprvé potvrdili atmosféru u nadějné exoplanety

Přesný okamžik ale nikdo nezná. Naposledy se podobná událost odehrála v roce 1946, ještě předtím v roce 1866. Právě zhruba osmdesátiletá perioda je důvodem, proč astronomové upírají pozornost právě k současnému období.

Nejde o novou hvězdu

Nejde ale o vznik nové hvězdy. Ve skutečnosti se jedná o dvojhvězdný systém, který tvoří bílý trpaslík a červený obr. „Bílý trpaslík je vlastně taková odumřelá hvězda. Je to objekt přibližně o hmotnosti našeho Slunce, ale stlačený do velikosti planety Země. Je extrémně hustý a hmotný,“ vysvětluje hvězdář.

Druhou část systému tvoří červený obr – obrovská hvězda o průměru 70 Sluncí, která má ale naopak nízkou hustotu.

„Ten bílý trpaslík od červeného obra postupně odčerpává hmotu. Je to trochu paradox, protože i když je menší, jeho gravitace je výrazně silnější. Jakmile si nasaje dost materiálu, znovu se nastartuje termonukleární fúze a začne prudce zářit,“ popisuje hvězdář Michal.

Související

Řítí se k Zemi. NASA vyslala poslední naději pro slavného lovce vesmírných explozí

Zářivý okamžik ale nebude trvat navždy. Po určité době hvězda opět zeslábne. „Rozzáří se, bude zářit několik týdnů až měsíců a potom se její jas utlumí, přibližně až desettisíckrát,“ dodává hvězdář.

Kde hledat vzácnou podívanou?

Dobrou zprávou je, že Češi mají velkou šanci úkaz pozorovat. Souhvězdí Severní koruny je totiž z našich podmínek dobře viditelné. „Pokud by k tomu došlo teď v těchto dnech, tak Corona Borealis máme opravdu přímo nad hlavou. Je pozorovatelná celoročně, jen záleží na konkrétní hodině,“ říká hvězdář Michal.

V létě je podle něj ideální vyrazit ven a podívat se na noční oblohu. Nejlepší podmínky samozřejmě nabídnou místa mimo velká města, kde není obloha tolik rušená světelným smogem. „Někdy je souhvězdí vidět brzy ráno, jindy, třeba právě teď v létě, krásně kdykoliv během noci,“ dodává.

VIDEO: Úchvatný časosběr z vesmíru. Astronaut natočil polární záři z ISS

Zdroj: autorský text