Na druhé straně Marsu se něco pokazilo. NASA po měsících přiznala, že už není cesty zpět

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Deset let sbírala data z okolí Marsu, pomáhala vozítkům na povrchu planety a přinesla vědcům nové poznatky o tom, jak se rudá planeta vyvíjela. Pak ale náhle umlkla. Měsíce nikdo nevěděl, zda se ještě ozve. Teď NASA potvrdila to, čeho se její tým obával od začátku. Příběh jedné z nejúspěšnějších marsovských misí skončil. Otázky, proč k tomu došlo, zůstávají zatím bez odpovědi.

Po šesti měsících bez jakéhokoli spojení označila NASA sondu MAVEN za definitivně ztracenou. Americká vesmírná agentura ve středu potvrdila, že mise, která více než deset let zkoumala atmosféru Marsu, skončila. Pro členy týmu nešlo jen o technické zařízení. „Tým skutečně prožíval konec mise jako ztrátu někoho blízkého,“ uvedl projektový manažer NASA Mike Moreau.

Sonda MAVEN odstartovala v roce 2013. Jejím hlavním úkolem bylo zkoumat atmosféru Marsu a pomoci vědcům pochopit, jak se planeta v průběhu miliard let proměňovala. Právě díky jejím měřením získali odborníci cenné informace o tom, jak Mars postupně přicházel o svou atmosféru a jaké procesy formovaly jeho dnešní podobu.

Problémy začaly na začátku loňského prosince. Poté co se sonda dostala za Mars, přestala komunikovat se Zemí. Analýza dostupných dat naznačila, že se zařízení roztočilo do vysoké rychlosti. Tím došlo k narušení jeho oběžné dráhy a zároveň k vyčerpání palubních baterií.

NASA následně svolala odbornou komisi, která se pokusila zjistit, zda existuje šance sondu znovu oživit. Závěr byl jednoznačný. MAVEN už není možné obnovit ani vrátit do provozu. Přesto její příběh nekončí úplně. Podle odhadů zůstane nefunkční sonda na oběžné dráze Marsu ještě dalších 50 až 100 let. Teprve poté by měla postupně klesnout a dopadnout na povrch planety. NASA zároveň uvedla, že do té doby nebude představovat žádné riziko pro ostatní kosmické mise.

Vyšetřování příčiny selhání stále pokračuje. Vědci zatím nedokážou s jistotou říci, co přesně nečekanou poruchu způsobilo. Během své služby však MAVEN stihl výrazně rozšířit lidské poznání o rudé planetě. Kromě dlouhodobého sledování marsovského počasí se podílel také na pozorování mezihvězdné komety, která loni prolétla Sluneční soustavou. Důležitou roli sehrál i jako komunikační prostředník mezi Zemí a vozítky Curiosity a Perseverance, která stále pracují na povrchu Marsu.

NASA uklidňuje, že vědecký výzkum tím neutrpí. Úkoly MAVEN převezmou čtyři další sondy obíhající kolem Marsu: dvě americké a dvě evropské. Data z povrchu planety tak budou proudit dál bez výraznějšího omezení.

Vedoucí vědeckého programu mise Shannon Curryová připomněla, že význam sondy dalece přesahuje její technický konec. „Tým je z toho samozřejmě zdrcený,“ uvedla. Zároveň ale dodala: „Jsme nesmírně hrdí na vědecké výsledky, kterých se nám během posledního desetiletí podařilo dosáhnout.“