Když nějaký druh vyhyne, je to obvykle nevratné. V případě mamuta srstnatého by to ale platit nemuselo. Od doby, kdy se po Zemi procházelo osmitunové, tříapůlmetrové zvíře podobné slonovi, uplynuly již čtyři tisíce let. Část jeho DNA se ale nyní nachází v několika mláďatech čtyřcentimetrových a  patnáctigramových myší, které vytvořili vědci z dallaských laboratoří Colossal Laboratories and Biosciences.

Ben Lamm, generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Colossal, řekl webu Gizmodo, že jeho tým zatím vytvořil asi 100 "myší srstnatých" a aktuálně přijdou na řadu zkoušky, zda dlouhé mamutí chlupy myškám poskytují větší odolnost proti chladu. Očekává se, že ano, ale ve vědě se počítají jen tvrdá data.

"Zvířata se narodila zdravá a měla přesně ty fenotypy, které jsme předpokládali," řekl Lamm. "Jediné, co bylo nezamýšlené, byl faktor roztomilosti. Jsou prostě mnohem roztomilejší, než jsme čekali."

Pod vedením Beth Shapirové, odbornice na starobylou DNA, tým nejprve hledal myší mutace, o nichž již bylo známo, že způsobují vlnitou srst. Druhá polovina týmu porovnávala genomy dávných mamutů, které vědci mají k dispozici ze zvířat zamrzlých v ledu, s genomy současných asijských slonů. Tímto postupem se týmu podařilo určit geny, které by mohly přispívat ke specifickému mamutímu vzhledu, nikoliv čistě slonímu.

"Vědci poté úspěšně našli myší verze mamutích genů a pomocí techniky CRISPR (technika genetického inženýrství v molekulární biologii, kterou lze modifikovat genomy živých organismů, pozn. red.) upravili myší embrya," uvedla pro TechCrunch Beth Shapirová, vědecká ředitelka společnosti Colossal.

Poté byla tato embrya implantována náhradním myším matkám. Výsledek? Společnost uvádí, že srst upravených myší skutečně má barvu, strukturu a tloušťku, která připomíná mamutí rysy. Americká firma nyní plánuje přenést tento úspěch na indické slony a upravená embrya implantovat do sloních samic. Doufají, že tak přivedou na svět mláďata, která budou mít vlastnosti podobné mamutům. Zástupci firmy tvrdí, že toho budou schopni do roku 2028.

Tento cíl ale mnozí odborníci vidí jako velmi ambiciózní, až nereálný. Podle Davida Golda, profesora paleobiologie na Kalifornské univerzitě v Davisu, je vytvoření vícenásobných mutací u myší sice velký úspěch, ale není to ani zdaleka tak obtížné jako vytvoření skutečného mamuta. "Je vzrušující vidět, jak myším roste srst podobná té, jakou měli mamuti. Mezi DNA slona a mamuta jsou ale stovky rozdílů, takže je před námi ještě dlouhá cesta," uzavírá Gold.

Kromě práce na mamutovi srstnatém společnost usiluje také o oživení a návrat tasmánského tygra a ptáka dodo.