Zaměstnanci sběrného dvora objevili více než půl milionu korun, peníze darují charitě

ČTK ČTK
15. 12. 2019 10:17
Sběrný dvůr v britském Suffolku, jehož zaměstnanci letos objevili při likvidaci staršího sejfu 20 tisíc liber (v přepočtu více než 600 tisíc korun), daruje celou částku dvěma místním charitám. Napsal o tom server The Independent. Firma Sackers, která sběrný dvůr provozuje, původně peníze odevzdala na policii. Když se však o ně nikdo nepřihlásil, připadla hotovost nálezcům.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Šéf sběrného dvora Kevin Harrington letos médiím popsal, že nečekaný nález hromady bankovek a mincí přišel poté, co pracovníci začali s pomocí strojů rozřezávat sejfy, které se ve dvoře za dlouhou dobu nashromáždily.

"Tenhle u nás byl dlouho, peníze byly špinavé a zaprášené a i když jsme je přesně nepočítali, odhadli jsme částku na 20 tisíc liber. Ne všechny bankovky byly platné, což jen dokládá, jak dlouho byl sejf asi zavřený," řekl.

Místní policie přesně podle pravidel nález ohlásila a začala hledat majitele peněz. Během stanovené lhůty se jí však nikdo neozval, proto se peníze vrátily zpět firmě Sackers.

Ta nyní oznámila, že částku rozdělí mezi dva místní hospice. "Je to pro nás před Vánoci nádherné překvapení," řekla BBC ředitelka jednoho z nich Liz Baldwinová.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Německý soud zakázal kontrarozvědce sledovat celou AfD

Německá kontrarozvědka prozatím nesmí na celostátní úrovni sledovat kvůli podezření z pravicového extremismu celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD). Rozhodl o tom správní soud v Kolíně nad Rýnem, jak magazínu Der Spiegel potvrdil mluvčí soudu. To, že Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, zařadila stranu na seznam podezřelých z pravicového extremismu, se dostalo do médií ve středu. AfD se proti tomu ostře ohradila.

O AfD, která je označována za pravicově populistickou až radikální, se doposud zajímaly tajné služby v několika spolkových zemích, mimo jiné v Braniborsku nebo Sasku. Na celostátní úrovni se kontrarozvědka loni v březnu rozhodla sledovat národovecké Křídlo (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle ní potvrdilo podezření, že je to uskupení s krajně pravicovým zaměřením. Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale nadále v AfD silně zastoupen.

Zdroj: ČTK
Další zprávy