Reklama
Reklama
Magazín

Na 13. listopad 2026 připadá děsivá předpověď. Vědci ho označili za den zkázy

Linda Veselá, redaktorka magazínu aktuálně
Linda Veselá, redaktorka magazínu aktuálně
Linda Veselá

Pátek třináctého má pověst smolného dne. Ten letošní listopadový ale dostal znepokojivou předpověď už před 66 lety. V prestižním časopise Science tehdy vyšla studie, která pro 13. listopad 2026 vypočítala mimořádně temný scénář. A na celé věci je nejpodivnější, že její matematika vědcům překvapivě dlouho vycházela.

Pátek třináctého má pověst smolného dne.
Pátek třináctého má pověst smolného dne.Foto: Shutterstock – buradaki
Reklama

V roce 1960 vyšel v jednom z nejuznávanějších vědeckých časopisů světa článek s titulkem, který působil skoro neuvěřitelně: „Soudný den: pátek 13. listopadu roku 2026.“

Jeho autoři, rakousko-americký vědec Heinz von Foerster a jeho studenti Patricia Mora a Lawrence Amiot, vzali historické údaje o počtu lidí na Zemi a pokusili se spočítat, kam bude populační růst pokračovat.

Výsledek byl až znepokojivě konkrétní. Pokud by růst pokračoval stejným tempem, měla se lidská populace právě v roce 2026 přiblížit nekonečnu. „Naši prapravnuci neumřou hlady,“ napsali tehdy autoři. „Budou umačkáni k smrti.“

Matematika dlouho překvapivě vycházela

Mohlo by se zdát, že šlo jen o vědeckou provokaci. Jenže právě tady se příběh stává zajímavější. Von Foerster s kolegy vycházel z 24 odhadů světové populace za posledních zhruba dva tisíce let. Podle jejich výpočtů počet lidí nerostl pouze exponenciálně, ale stále rychleji.

Reklama
Reklama

Za tím měla stát jedna zvláštní lidská schopnost: spolupráce. Čím více lidí podle autorů na světě je, tím více mohou komunikovat, spojovat síly a hledat řešení problémů. Rostoucí populace tak podle jejich teorie sama vytvářela podmínky pro ještě rychlejší růst.

Studie okamžitě vzbudila rozruch. Psaly o ní Time i The New York Times a později se její rovnice objevovala v učebnicích genetiky, ekologie i demografie. 

Začala se navíc objevovat na místech, kde by ji čekal málokdo. V roce 1963 se na ni například před kanadským parlamentním výborem odvolával zástupce chemického průmyslu, když obhajoval používání pesticidů jako prostředku k nakrmení rychle rostoucí světové populace. V roce 1971 se model objevil dokonce i v americkém soudním sporu o potraty, který předcházel přelomovému rozhodnutí Roe v. Wade.

Ne všichni jí ale věřili. Když časopis Science zveřejnil reakce matematiků a demografů, někteří model označovali za „směšný“ nebo „zjevně absurdní“. Von Foerster a jeho kolegové však neustoupili. Na kritiku odpovídali a svou matematiku dál hájili. A měli k tomu jeden překvapivě silný argument: jejich předpovědi dlouho skutečně fungovaly.

Reklama
Reklama

V 70. a 80. letech model podle historika Western University Alana MacEacherna předpovídal vývoj světové populace dokonce lépe než řada tehdejších demografických odhadů.

Zlom přišel až v 90. letech

Teprve kolem roku 1993 se skutečnost začala od předpovědi výrazně vzdalovat. Světová populace dál rostla, ale už ne tak rychle, jak rovnice očekávala. Důvod? Lidé začali mít méně dětí.

„Teprve kolem roku 1993 začala přesnost předpovědi selhávat a světová populace začala za prognózou zaostávat,“ vysvětluje MacEachern.

A právě pokles porodnosti byl paradoxně jedním z řešení, která von Foerster a jeho spoluautoři sami navrhovali. Pokud lidstvo nechce zkracovat délku života, mělo podle nich společně pracovat na výrazném snížení porodnosti.

Reklama
Reklama

Něco velmi podobného se nakonec skutečně stalo. „Dnes je celosvětová porodnost o něco méně než poloviční oproti roku 1960,“ upozorňuje MacEachern. Model tak nepřestal fungovat proto, že by se světová populace náhle zmenšila. Změnilo se samotné tempo jejího růstu.

Opravdu tedy přijde soudný den?

Krátká odpověď zní: ne. „Pravděpodobně se v pátek 13. listopadu všichni neprobudíme umačkaní k smrti,“ píše MacEachern. Vše naopak nasvědčuje tomu, že 13. listopad 2026 bude z hlediska počtu obyvatel planety úplně obyčejný den. 

Na příběhu je však zajímavý ještě jeden detail. Heinz von Foerster se během života věnoval také jevištní magii - a podle MacEacherna je to na stylu slavné studie trochu znát. Pod dramatickým titulkem a vizí soudného dne totiž stále ležela skutečná data a seriózní matematika.

„Článek získal pozornost, protože šlo o obyčejnou vědeckou práci zabalenou do mimořádného titulku a závěru,“ píše MacEachern. A shrnuje: „Přitáhnout pozornost světa k vážnému problému pomocí absurdity - to je dobrý trik.“

Reklama
Reklama

VIDEO: Jak se láme obří ledovec. Ohromující podívanou zachytili vědci na východě Grónska

Zdroje: Science,  The Conversation, The Independent


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama