


Konec spekulací a falešného pocitu bezpečí. Nová rozsáhlá analýza australských vědců přináší znepokojivý závěr o tom, co vapování dělá s lidským tělem. E-cigarety podle nich v ústech a plicích vyvolávají změny, které mohou vést ke vzniku zhoubných nádorů.

Elektronické cigarety se v posledních letech staly běžnou součástí života mnoha lidí. Pro řadu kuřáků představovaly způsob, jak omezit klasické cigarety, pro jiné moderní alternativu bez tabáku. Nová studie ale upozorňuje, že vapování nemusí být tak neškodné, jak se dlouho předpokládalo.
Výzkumníci z Univerzity Nového Jižního Walesu v australském Sydney zjistili, že nikotinové elektronické cigarety pravděpodobně zvyšují riziko vzniku rakoviny plic a nádorů v oblasti dutiny ústní. Nejde přitom o odhad založený pouze na jedné studii – vědci analyzovali poznatky z laboratorních výzkumů, studií na zvířatech, případových zpráv i dostupných údajů o změnách v lidském organismu.
„Pokud je nám známo, jde o dosud nejpřesvědčivější důkaz, že lidé, kteří vapují, mají vyšší riziko vzniku rakoviny než ti, kteří elektronické cigarety neužívají,“ přiblížil spoluautor studie profesor Bernard Stewart.
Autoři práce, která vyšla v odborném časopise Carcinogenesis, upozorňují především na takzvané prekancerózní změny. Jde o procesy, které samy o sobě ještě neznamenají vznik rakoviny, ale mohou být jedním z kroků vedoucích k rozvoji onemocnění. „Není pochyb o tom, že buňky a tkáně dutiny ústní, úst i plic se při inhalaci z elektronických cigaret pozměňují,“ uvedl Stewart.
Podle vědců se u uživatelů elektronických cigaret objevují například známky poškození DNA nebo dlouhodobých zánětlivých reakcí. Právě tyto změny se v medicíně považují za důležité ukazatele možného budoucího rizika.
Přestože závěry studie znějí varovně, odborníci zároveň připomínají, že elektronické cigarety jsou relativně novým fenoménem. První moderní zařízení se objevila na začátku tohoto století, a proto zatím neexistují dlouhodobá data sledující velké množství výhradních uživatelů vapů po několik desetiletí.
Situaci komplikuje také skutečnost, že mnoho lidí kombinuje vapování s klasickým kouřením. Vědci tak obtížně rozlišují, kterou část zdravotních dopadů způsobuje samotný tabák a kterou elektronické cigarety.
Hlavní autor studie, profesor Freddy Sitas, ale upozornil, že podobný vývoj už svět zažil u klasického kouření. Trvalo desítky let, než se podařilo jednoznačně potvrdit spojení mezi cigaretami a rakovinou plic. „Trvalo sto let postupně se hromadících důkazů, než americký generální chirurg v roce 1964 uznal kouření jako příčinu rakoviny plic,“ uvedl Sitas.
Podle něj by ale u elektronických cigaret nemělo dojít ke stejnému odkládání opatření až do chvíle, kdy budou k dispozici naprosto definitivní výsledky. Podobně se vyjádřil i výzkumník Calvin Cochran z University of Otago na Novém Zélandu. Podle něj je důležité brát současné poznatky vážně, i když ještě neexistuje jediný rozhodující důkaz.
„Pravděpodobně nebude existovat jeden okamžik, kdy budeme moci s naprostou jistotou říct, že vapování způsobuje konkrétní typy rakoviny. To může být otázka let, možná desetiletí,“ uvedl.
Výzkumníci zároveň upozorňují na rostoucí množství kuřáků, kteří po přechodu na elektronické cigarety nepřestanou kouřit úplně, ale pokračují v užívání obou produktů současně.
„Z nejnovějších epidemiologických dat ze Spojených států navíc víme, že lidé, kteří současně vapují i kouří, mají čtyřikrát vyšší riziko vzniku rakoviny plic,“ dodal Sitas.
Ani úplné zanechání klasických cigaret ale bohužel neznamená, že se organismus okamžitě zbaví všech následků dlouholetého kouření. Kuřák se nikdy nevrátí na úroveň člověka, který nekouřil vůbec.
„Přestože se zdravotní stav a celková fyzická kondice zlepšuje de facto ihned poté, co člověk přestane s kouřením, nemůžeme se spoléhat na zázraky. Riziko úmrtí na rakovinu plic se sice může snížit až na polovinu v porovnání s aktivním kuřákem, ale nedostane se na úroveň člověka, který v první řadě nikdy kouřit nezačal,“ vysvětlil pro edukační platformu Plice.online přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno Milan Sova.
Zdroje: Carcinogenesis, Science Daily, The Guardian






Lékaři letos zachytili první případ nákazy tetanem od roku 2022, za posledních 20 let se nemoc vyskytla jen pětkrát. Zjistilo se to ze srpnových statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová doplnila, že nakažený je osmačtyřicetiletý muž z Moravskoslezského kraje.



Stromy patří mezi nejúčinnější pomocníky měst v době veder. Nová studie ale upozorňuje na méně známou stránku městské zeleně: některé dřeviny uvolňují látky, které mohou za slunečného a teplého počasí přispívat ke vzniku přízemního ozonu. Český odborník přitom upozorňuje, že v našich městech jde zatím spíše o okrajový efekt, který ale nelze úplně přehlížet.



Mohl by se scénář z 11. září opakovat? Podle odborníka na mezinárodní bezpečnost Hynka Melichara z Univerzity Palackého je to nepravděpodobné. Teroristická hrozba však nezmizela, pouze se proměnila. Rozsáhlé akce organizovaných skupin nahradily jednotlivci s novými technologiemi a vedle „tradičního“ terorismu Západ čelí i ruským sabotážím. Lze tyto hybridní operace považovat za státní terorismus?



Kyjev a další ukrajinská města v noci na pátek opět čelila náletu ruských dronů, včetně bezpilotních letounů s proudovým pohonem, které má protivzdušná obrana problém včas zachytit. V Kyjevě se ruský dron zřítil na devítipodlažní obytný dům. Dopoledne Rusko v útocích na ukrajinskou metropoli pokračovalo a zasáhlo dvě čerpací stanice.



Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings. Spojení povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Úřad o tom v pátek informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.