


„Ženy z klasické autoškoly vycházejí jako řidičky, ale často třeba nikdy samy netankovaly,“ říká instruktorka Tereza Tillmann. Právě podobné situace se dnes snaží změnit autoškoly vedené ženami, které lákají na klidnější přístup, větší pocit bezpečí i důraz na sebejistotu za volantem. Pro některé klientky totiž nebyl největší překážkou provoz, ale zkušenosti, které si z autoškoly odnesly.

Na semaforu v pražských Modřanech svítí červená a v autě je na chvíli ticho. Nervozitu začínající řidičky prozrazují zpocené dlaně, instruktorka Tereza Tillmann jí proto klidným hlasem připomíná, kam se dívat a co si hlídat. Když o chvíli později auto trochu zbrkle přejede mezi pruhy, jen se usměje. „Já jsem velký flegmatik,“ uklidňuje klientku.
Tillmann vede autoškolu zaměřenou především na ženy. Podobných projektů v posledních letech po Česku přibývá. Nabízejí sice stejný řidičský průkaz jako běžné autoškoly, jejich přístup se ale snaží být jiný — pomalejší, trpělivější a více zaměřený na situace, které bývají pro začínající řidičky stresující.
První jízdy proto často nezačínají v hustém provozu, ale na prázdném parkovišti. Rozjezdy, brzdění, práce se spojkou. Teprve potom přichází silnice za městem a postupně i centrum Prahy. „Ženy obecně snesou menší tlak, takže na ně jdu o něco pomaleji. Zároveň bývají pečlivější a opatrnější, což je pak v provozu výhoda,“ myslí si Tillmann.
Součástí výuky nejsou jen povinné hodiny. Instruktorky se věnují i běžným situacím, které ale dokážou nové řidiče zaskočit možná víc než samotná jízda. Tankování, myčka, podzemní garáže nebo třeba objednávka v drive-through. Samostatnou kapitolou je parkování, kterému některé autoškoly věnují více času než bývá obvyklé.
„Ženy často zvládnou zkoušky, ale některé pak stejně mají strach jet samy na benzinku nebo do podzemních garáží. Přitom právě tohle jsou momenty, které rozhodují o tom, jestli si člověk za volant opravdu sedne i po autoškole,“ vysvětluje Tillmann.
Právě obavy a stres jsou tématem, které se v rozhovorech s instruktorkami opakuje nejčastěji. Samotné řízení je pro mnoho lidí náročné už tím, že sedí v uzavřeném prostoru s cizím člověkem, který je hodnotí a současně po nich chce rychlá rozhodnutí v hustém provozu. Některé ženy ale popisují ještě další vrstvu nepříjemných zkušeností — sexistické poznámky, zlehčování chyb nebo nevhodné komentáře.
Devětadvacetiletá Lucie si na svou autoškolu z jednoho krajského města vzpomíná i po více než deseti letech. „Často jsem poslouchala poznámky o tom, že řídím špatně, protože jsem holka. Občas přišly i komentáře k tomu, co mám na sobě,“ říká. Řidičák sice dokončila, za volant ale od té doby téměř nesedla.
Podobné příběhy podle instruktorek nejsou výjimkou. A právě i kvůli nim některé ženy získání řidičského průkazu odkládají o roky. „Setkávám se s klientkami po třicítce, které řidičák kdysi vzdaly, protože slyšely špatné zkušenosti od kamarádek nebo je samy zažily,“ popisuje Tillmann.
Barbora Vařáková, která vede autoškolu pro ženy v Ostravě, říká, že velká část jejích klientek přichází hlavně s obrovským strachem. „Dneska není autoškola jednoduchá pro nikoho. Provoz je hustý, řidiči kolem vás nejsou vždy trpěliví a naučit se řídit je velká věc. Moje klientky ale vědí, že v tom nejsou samy,“ říká.
Podobnou zkušenost má i Michaela Ponec z Českých Budějovic. Autoškolu založila poté, co poslouchala vyprávění kamarádek o nepříjemných zážitcích z kurzů. Sama vyrůstala v rodině, kde se řízení vyučovalo celý život — její otec provozuje autoškolu řadu let. Přesto cítila, že chce výuku vést jinak.
„Když mě učil řídit táta, zpětně jsem si říkala, že bych spoustu věcí pochopila snáz, kdyby mi je někdo vysvětlil jednodušeji a trochu jiným způsobem,“ vzpomíná. Dnes už v její autoškole učí tři instruktorky.
Na rozdíl od některých jiných kurzů ale nepracuje výhradně se ženami. Občas přijímá i muže. „Někteří sami říkají, že jsou citlivější nebo jim vyhovuje klidnější přístup. Rozdíly ale nedělám. Snažím se učit všechny stejně — co nejvíc v klidu a bez zbytečného stresu,“ říká s úsměvem.
Právě pocit bezpečí a respektu se ukazuje jako hlavní důvod, proč podobné autoškoly vznikají. Nejde jen o to naučit se projet křižovatkou nebo zaparkovat mezi dvě auta. Pro mnoho lidí je klíčové hlavně získat jistotu, že za volantem mají právo chybovat, ptát se a učit se vlastním tempem.
Zdroj: autorský text









Ochromit ruský vývoz ropy a připravit Kreml o jednu z hlavních finančních tepen války. Takový je cíl ukrajinské operace, během níž se od začátku července podle Kyjeva stalo terčem útoků nejméně 159 plavidel takzvané ruské stínové flotily. Jen během čtvrtka měly ukrajinské drony zasáhnout dalších 12 lodí, které Kremlu umožňují obcházet mezinárodní sankce.



Ukrajinská armáda zničila ruský bombardér Tupolev Tu-95, řekl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Letoun byl na letišti Engels v Saratovské oblasti ve vzdálenosti asi 800 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Rusko se k tomu nevyjádřilo. Ukrajinská armáda zasáhla také objekty ruského ropného průmyslu a cíle na Ruskem okupovaných územích, dodal ukrajinský prezident.



V Dublinu ve čtvrtek večer po vleklých zdravotních problémech zemřela irská oscarová herečka Brenda Frickerová. Bylo jí 81 let. V pátek o tom informovala agentura AP. Frickerovou čeští diváci znají například jako holubí ženu ze snímku Sám doma 2: Ztracen v New Yorku (1992).



Adam Pavlásek s Patrikem Riklem vyhráli čtyřhru na turnaji v Umagu a vybojovali první společný titul na okruhu ATP.



Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová často dává najevo, že je političkou, která se snaží komunikovat i s oponenty, což je patrné například v Poslanecké sněmovně. Deník Aktuálně.cz proto zajímalo, co tedy v tomto ohledu říká na svého šéfa a premiéra Andreje Babiše, který opakovaně odmítá setkání s prezidentem Petrem Pavlem.