Mysleli, že rozhoduje hlavně pohyb a jídlo. Jeden faktor s délkou života ale možná souvisí mnohem víc

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Jídlo, pohyb, kouření, obezita. Právě tam obvykle hledáme recept na delší život. Nová americká analýza ale ukazuje na faktor, který lidé často odsouvají až na konec dne. Jeho souvislost s délkou života překonala ve statistických modelech většinu sledovaných návyků. A nejde o žádný drahý biohack: rozhodovat může už to, kolik hodin každou noc skutečně prospíte. Vědci teď ukazují proč.

Kdo chce žít déle, obvykle slyší stejnou radu: dobře jíst, pravidelně se hýbat a nekouřit. Výzkumníci z Oregon Health & Science University ale upozorňují na další oblast, kterou lidé často podceňují: spánek. Jejich analýza ukázala překvapivě silnou souvislost mezi tím, kolik obyvatel jednotlivých amerických okresů spí méně než sedm hodin denně, a tamní průměrnou délkou života.

Tým pracoval s údaji ze všech více než tří tisíc amerických okresů a sledoval období let 2019 až 2025. Za nedostatečný spánek označil méně než sedm hodin během 24 hodin. Výzkumníci pak porovnávali údaje o spánku s očekávanou délkou života a do modelů zahrnuli také kouření, fyzickou neaktivitu, potravinovou nejistotu, zaměstnanost, vzdělání, zdravotní pojištění či sociální vazby.

Souvislost mezi nedostatkem spánku a kratší délkou života přetrvala i po započítání těchto faktorů. V prvním statistickém modelu vykazovalo silnější negativní vztah k délce života pouze kouření. Když autoři přidali také obezitu a cukrovku, před nedostatek spánku se dostala ještě obezita. Výsledky tedy neříkají, že spánek představuje „nejdůležitější recept na dlouhověkost“, ale ukazují, že jeho vztah k délce života může být překvapivě výrazný.

„Nečekal jsem, že nedostatek spánku bude s očekávanou délkou života souviset tak silně,“ přiznal spánkový fyziolog Andrew McHill z OHSU. „Vždycky jsme věděli, že spánek je důležitý, ale tento výzkum to opravdu zdůrazňuje. Lidé by se měli, pokud to jde, snažit spát sedm až devět hodin.“

Autoři zároveň upozorňují na zásadní omezení. Jde o observační studii, která sleduje vztahy mezi údaji na úrovni celých okresů. Nedokáže proto prokázat, že kratší spánek sám o sobě lidem ubírá měsíce či roky života. Stejně tak z ní nelze vyčíst složité vazby mezi spánkem, pohybem, stravou, obezitou nebo příjmem.

Před spaním je lepší nescrollovat

Výsledek ale zapadá do širších poznatků o významu spánku pro zdraví. Dlouhodobý spánkový deficit souvisí s vyšším rizikem obezity, cukrovky, vysokého krevního tlaku, srdečních chorob, mrtvice i deprese. Spánek ovlivňuje také imunitní systém, metabolismus a fungování mozku. Právě obezita a diabetes patří mezi možné prostředníky, přes které by nedostatek spánku mohl s kratším životem souviset.

„Dává to intuitivně smysl, ale přesto mě překvapilo, jak výrazně se tento vztah projevil ve všech modelech,“ popisuje McHill. „Jsem spánkový fyziolog a zdravotní přínosy spánku dobře znám, přesto mě síla souvislosti mezi dostatkem spánku a očekávanou délkou života překvapila.“

Dobrou zprávou zůstává, že spánkové návyky můžeme alespoň částečně ovlivnit. Možnosti samozřejmě omezují práce, péče o děti či jiné povinnosti. Pro řadu lidí ale může pomoci pravidelnější čas usínání, omezení večerního scrollování telefonu nebo vytvoření klidnějšího režimu před spaním.

American Academy of Sleep Medicine a Sleep Research Society doporučují dospělým pravidelně spát nejméně sedm hodin za noc. Odborníci při tvorbě doporučení považovali sedm až devět hodin za vhodné rozmezí pro podporu zdraví u většiny dospělých. Individuální potřeba se však liší podle věku, zdravotního stavu i dalších okolností.

„Tento výzkum ukazuje, že bychom měli spánku přikládat přinejmenším stejnou váhu jako tomu, co jíme nebo jak cvičíme,“ shrnuje McHill. „Dobrý spánek nezlepší jen to, jak se cítíte, ale může souviset i s tím, jak dlouho žijete,“ uzavírá.