Jakékoliv jídlo a pití ve verzi „light“ nebo „bez cukru“ zní jako zaručeně lepší a možná i trochu zdravější volba. Jenže právě konzumace umělých sladidel – v limonádách, jogurtu nebo třeba kávě – může mít nečekané důsledky. Nová dlouhodobá studie naznačuje, že užívání nízkoenergetických sladidel může souviset s rychlejším úbytkem paměti. Kde je hranice, kdy už „lepší volba“ přestává být výhodou?
O tom, že omezení cukru prospívá zdraví, dnes pochybuje málokdo. Alternativou se proto staly produkty označené jako „light“, „zero“ nebo „bez cukru“, které využívají nízko- či nulokalorická sladidla. Právě jejich vliv na organismus se ale dostává do centra pozornosti vědců.
Dlouhodobá studie, která sledovala 12 772 dospělých, naznačuje souvislost mezi vyšší konzumací těchto sladidel a rychlejším poklesem kognitivních funkcí. Jinými slovy: lidé, kteří sladidla přijímali více, vykazovali v průběhu let výraznější zhoršení paměti i schopnosti myslet.
Výzkumníci přitom zdůrazňují, že jde o souvislost, nikoli přímý důkaz příčiny. Přesto jsou výsledky natolik výrazné, že stojí za pozornost – zvlášť v době, kdy jsou podobné látky běžnou součástí každodenního jídelníčku.
Sladidla se totiž neobjevují jen v dietních limonádách. Najdeme je i tam, kde by je řada lidí nečekala – v ochucených vodách, jogurtech, energetických nápojích nebo nízkokalorických dezertech, ale třeba i v lékárně v jitrocelovém sirupu. Často jsou navíc součástí takzvaných vysoce průmyslově zpracovaných potravin, které obsahují řadu dalších přidaných látek.
Vědci sledovali účastníky výzkumu přibližně osm let. Během této doby opakovaně testovali jejich kognitivní schopnosti – například krátkodobou paměť, schopnost vybavovat si slova nebo rychlost zpracování informací. Stravovací návyky účastníků přitom zjišťovali pomocí podrobných dotazníků na začátku studie.
Riziko pro cukrovkáře
Tým vedený Natalií Gomesovou Gonçalvesovou a Claudií Suemotovou se zaměřil zejména na lidi ve středním věku, kdy se podle odborníků mohou začít objevovat nenápadné změny v mozku, aniž by si jich člověk všiml.
Studie se zaměřila na sedm běžných sladidel – mimo jiné aspartam, sacharin, acesulfam K, erythritol, xylitol nebo sorbitol. Většina z nich byla spojena s rychlejším poklesem kognitivních funkcí, zejména paměti. Výjimkou byla tagatóza, u které se žádná souvislost neprokázala.
„Nízko- a nulokalorická sladidla jsou často vnímána jako zdravější alternativa cukru,“ uvedla Suemotová. „Některá sladidla však mohou mít v dlouhodobém horizontu negativní dopad na zdraví mozku,“ doplnila.
Rozdíly mezi jednotlivými skupinami byly výrazné. Lidé s nejvyšším příjmem sladidel zaznamenali o 62 procent rychlejší pokles kognitivních schopností než ti s nejnižším příjmem. I střední skupina si pohoršila: zhoršení bylo o 35 procent rychlejší. Vědci tento rozdíl následně přirovnali k předčasnému stárnutí mozku – mezi nejvyšší a nejnižší skupinou odpovídal přibližně 1,6 roku navíc.
Když vědci následně analyzovali data podle věku, ukázalo se, že souvislost mezi vyšším příjmem sladidel a rychlejším zhoršováním slovní plynulosti i celkových kognitivních schopností je výraznější u lidí mladších 60 let.
U lidí nad 60 let se podobná vazba neprokázala. To ale neznamená, že by riziko neexistovalo – spíše to naznačuje, že roli může hrát životní fáze nebo další zdravotní faktory. Silnější spojení se navíc objevilo u lidí trpících cukrovkou oproti těm bez ní. To je důležité zejména proto, že diabetici často sladidla využívají dlouhodobě jako náhradu cukru, nikoli jen příležitostně.
Výzkum má ale i své limity. Stravovací data byla založena na vlastním hlášení účastníků a zachycovala pouze jejich jídelníček na začátku studie. Navíc jde o observační studii, která nedokáže jednoznačně prokázat příčinu a následek.
Odborníci proto volají po dalším výzkumu, který by sledoval změny ve stravování v čase a přesněji měřil příjem jednotlivých látek. Diskuse se už nyní rozvíjí i mimo akademickou sféru. Například Mezinárodní asociace sladidel (ISA) upozorňuje, že podobné studie je třeba interpretovat opatrně a brát v úvahu širší kontext životního stylu.
Pro běžného člověka z toho ale neplyne důvod k panice. Spíše připomínka, že „bez cukru“ automaticky neznamená „bez rizika“ – zvlášť pokud se z občasné volby stane každodenní zvyk.
VIDEO: „Neexistuje žádná potravina, která do jídelníčku nepatří. Vždy záleží jen na množství. Lepek za tloustnutí nemůže, na cukru závislost nevzniká.“
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
BeNative – partnerský obsah
KVÍZ: Horní Rakousko. Jak dobře znáte kraj jezer, hor a alpských vyhlídek?
Nejnovější
ŽIVĚ Americké útoky na Írán pokračují, Teherán znovu udeřil na státy Perského zálivu
Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila, že dokončila další rozsáhlou vlnu úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Podle íránských státních médií při nich bylo zasaženo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, zahynulo při tom sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar, informovaly agentury s odvoláním na tamní úřady.
Trump obvinil Čínu z největšího úniku volebních dat v historii USA
Americký prezident Donald Trump v projevu k národu ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii a současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému ve Spojených státech.
„Síla byla taková, že bourala stany." Čechy při unikátním výstupu překvapila lavina
Po osmi letech jsou zpátky. Horolezci Marek Holeček a Tomáš Petreček se v následujících týdnech pokusí zdolat unikátní cestou Rupálskou stěnu deváté nejvyšší osmitisícovky světa Nanga Parba. Při aklimatizačních výšlapech už je překvapila i lavina.
ŽIVĚ Ukrajina má novou vládu. Zelenskyj musí navrhnout dva ministry
Ukrajinský parlament schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra i jeho novou vládu. Hlasování se netýkalo ministrů zahraničí a obrany, které navrhuje prezident.
Proč horory z dílny youtuberů zachraňují kina? Mladí na filmy chodí, když mají důvod
Už několik týdnů plní kinosály hlavně hororové snímky. Děje se tak navzdory malým rozpočtům i hlasité konkurenci. Ovšem vypadá to, že tenhle fenomén není jen jakýmsi bleskem z čistého nebe, nýbrž že jde o dlouhodobý trend. Čím to je?